Onou titulní Alchymistkou je dvanáctiletá Ariana žijící v sirotčinci (a je tedy zároveň Harrym Potterem i Tomem Raddlem), která netuší nic o svém původu, ale protože má silné magické schopnosti, díky kterým by si rozuměla s El ze Sranger Things, jednoho dne za ní do Brtníkova Dolu (!!) přijde mistr Archivald (Brumbál) a odvede ji do školy alchymistů (do Bradavic). Zde Ariana narazí na svého Malfoye (který je zde samozřejmě holka) a utvoří oproti dílu J. K. Rowlingové genderově převrácený ústřední trojlístek se sourozenci Durim a Jori. A zatímco zjišťuje, že rozumí řeči zvířat, když k ní mluví její vlastní Hedvika, Archivald pověří Mertura a Loru v podání Cyrila Dobrého a Sáry Korbelové, další postavy známé z druhé Princezny, aby ji začali učit a připravili ji tak na nutné přijímací zkoušky - a to i přesto, že je Ariana na začátku svých studií výrazně starší padawankou než její spolužáci. Archivald mezitím pátrá potom, co je vlastně Ariana v podání Magdaleny Müller opravdu zač - a jestli se ve výsledku stane spíše tím Harrym, nebo z ní vyroste Voldemort. A situaci rozhodně nijak neprospívá, že se s dívkou spojí čarodějka Murien, která je sice kdo ví kde, ale přesto jí začne našeptávat různé věci, ze kterých je jasné, že dívce hrozí nebezpečí a že obávaná Zirfánka toho o jejím původu ví docela dost. I kvůli tomu se na ni ostatní alchymisté dívají s nedůvěrou.

 

 

 

Ano, svou hlavní inspiraci tvůrci rozhodně nijak neskrývají (jako záporáci tu jsou směšní Smrtijedi a protože jeden svět nestačí, důležitou roli sehraje i bělovlasá zaklínačka). Přiznávám, že pro tenhle svět mám velkou slabost a pořád mě nesmírně fascinuje, že takhle zajímavý žánrový svět vznikl u nás, ale nemyslím si, že by tahle skutečnost nějak zásadně ovlivnila mé hodnocení, protože výsledek má do špatné filmařiny opravdu daleko. A do té průměrné taky, Zrození alchymistky je ve své seriálové podobě zkrátka a jednoduše skvělé. Jeho příběh navíc na ploše čtyř hodin nepůsobí nijak natahovaně a stopáž hezky uteče.    

 

Vizuální stránka je opět nesmírně působivá. Vizuální efekty na naše poměry stále dovedou vcelku dobře ohromit, a rozhodně na nich není poznat, že jde o televizni projekt. Exteriéry a mořem a zříceninami vylepšená krajina pak naprosto správně působí jako z jiného světa a divák žasne, jak dokáží tvůrci s omezeným rozpočtem vytvořit něco, co vypadá nejen lépe než štědrovečerní pohádky České televize, ale i lépe než jakýkoliv libovolný hollywoodský komiksový film vzniknuvší během posledních pěti let. Ale zase o maličko hůř než Princezny, ale s tím se zkrátka musí počítat a rozhodně to nelze brát jako výtku. Zas a znovu potěší i hudba Lukáše Daniela Paříka a výsledná podoba magických soubojů (kterých ale přirozeně není zas až tak moc). Moc fajn je i střih a sympatická dávka humoru.

 

 

Asi nikterak nepřekvapí, že seriál herecky táhnou zejména fantastický Roman Zach (stále doufám, že se o jeho postavě někdy dozvíme víc) a ještě lepší Simona Zmrzlá, jejíž Murien opět skvěle balancuje na hraně záporačky a vlastně ne až tak záporačky. Castingovou trefou pak ale bylo zejména obsazení dnes patnáctileté Magdaleny Müller, představitelky Ariany, a jejích magicky uhrančivých velkých očí. A stejně skvělí jsou i Veronika Bartáková a Kryštof Koníček jako Jori a Duri. Celý seriál ale stojí především na Magdaleně, a ta je báječná. Vedle profesionálních herců se tu v menších (ale sem tam i ve větších) rolích objevují i samotní tvůrci a jejich přátelé a příbuzní, zde například Steve Lichtag coby jeden z alchymistů.

 

Příběh samotný pak samozřejmě nijak neohromí originalitou, sledujeme prostě to naprosto nejklasičtější fantasy, ale funkční a velmi dobré. A přesto - nebo právě proto - že jde "jen" o spin-off, a s klidem se tak na něj můžete podívat i bez znalosti předchozích filmů, aniž by vám uteklo něco zásadního, tvůrci i zde pokračují v prohlubování mytologie a celkového fungování světa a jeho runové magie. A já jsem i rád, že i tentokrát vytvořili dílo, na které se dá v klidu a s čistým svědomím koukat opakovaně. A možná, že to bude potřeba, tvůrci si totiž nepřekvapivě nechávají vrátka otevřená a nepochybně chtějí pokračovat právě i v příběhu Ariany. 

 

 

 

Otázkou je kdy, protože jejich prirotiou teď nejspíš bude film o Murien a taky dokončení trilogie času, ve které se tentokrát zaměří na prince Jana. Až na to ale dojde, nejspíš to bude zase zajímavé a opět trochu jiné, vzhledem k tomu, jak seriál končí. Čtyři hodiny, které nad ním strávíte, vydržíte-li až do konce, rozhodně nejsou ztrátou času. Fanoušci Oberonu si přijdou na své a typický český divák, lačnící po kvalitní české pohádce (a zároveň s kladným vztahem k opravdu čistokrevné fantasy) také. Připomínám ještě alternativu v podobě celovečerní verze, která se na ČSFD podobně jako ta seriálová drží v červených číslech, ale ruku na srdce, seriál je seriál a v jeho světě je příjemně. A já se už teď těším, až se tam zase vrátím.

 

---