O SERIÁLU

Zlatý glóbus, Emmy a pěkně dlouhá řádka dalších (kolem 30) ocenění budiž dostatečně zářivou vizitkou dalšího seriálu, který vám přinášíme v našem novém cyklu. O Lostu už se toho namluvilo a napsalo tolik, že by to zaplnilo několik pater soukromého archivu NASA, přesto si dovolím malé shrnutí. Prostý příběh o skupině přeživších havárie letadla vypustil do světa před dvěma lety notorický divácký manipulátor J. J. Abrams a vsypal do jeho zběžně fádních ingrediencí tajuplné koření. S ostrovem není cosi v pořádku, což jeho noví obyvatelé zjistí velice názorně: Pokud nezemřou hned v první epizodě, jsou svědky tuctů podivných úkazů a záhad, které dělají z jejich nudného pobytu překvapivě dobrodružnou „dovolenou“. Uvozovky jsou na místě, protože přece jen jde každým coulem o život. Od běžných selhání lidského faktoru po nevysvětlitelné přírodní jevy, aura ostrova v Lostu získává jakýsi podmanivě emocionální nádech. Jelikož se první série od té druhé v mnohém liší a pravděpodobně neexistuje seriál, kde by se na spoilery hrálo víc, dějový výklad zde ukončíme a letmo se ještě zmíníme o stavbě jednotlivých epizod: Každá z nich se (i opakovaně) pomocí flashbacku soustřeďuje na jednu z postav a staví její aktuální status do nového světla. Tu se ukáže, jak a proč jednotliví pasažéři nastoupili do letadla, tu zase že už se předtím potkali (ano, slovo náhoda je v Lostu velmi relativním pojmem ;). Flashbacky jsou obklopeny aktuálním děním na ostrově a zvolna posunují příběh kupředu, i když jakýkoliv posun v Lostu, který má větší význam, se oslavuje s obrovským nadšením. Stejně jako sesterskou sérii Alias, i zde se potkáte s vyloženě hluchými díly, které se snaží být buď přehnaně sentimentální na úkor hlavní linie či se tvářit zajímavě po stránce oněch flashbacků, přičemž divákovi v tu chvíli asi tak stokrát více imponuje ostrov a jeho tajemná zákoutí. Nic však není ideální a těch pár klopýtnutí hravě překousnete. Věřte mi ;).

FOTOGALERIE