Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
American Horror Story | 2011-?
csfd  imdb
tvůrce: Ryan Murphy, Brad Falchuk
režie: Bradley Buecker, Michael Uppendahl
hrají: Evan Petes, Jessica Lange, Connie Britton, Dylan McDermott, Zachary Quinto

American Horror Story: 11. řada


ikona
Redakce
american horror storyfxryan murphy
You can want who you want. Boys and Boys! Welcome to New York!! 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *       

Na recenzi nejnovější řady American Horror Story jste si bohužel museli počkat déle, než jsem měl původně v plánu. Člověk míní a Disney+ mění. Série AHS je dost slavná a úspěšná značka, ale pořád se co do popularity nemůže měřit s marvelovkami, Star Wars nebo jinými projekty od Mickey Mouse. Než se tedy AHS dostalo na Disney+, tak to chvilku trvalo. A to je ten hlavní důvod, proč jste nedostali recenzi na úvodní díly, a taky proč tahle recenze přichází až teď. Úvod máme za sebou a můžeme se vrhnout na samotnou recenzi jedenácté řady American Horror Story, která má podtitul NYC (New York City).

Tento odstavec je z celé této recenze nejdůležitější a rozhodne, jestli budete pokračovat ve čtení, nebo půjdete dělat něco úplně jiného. Jedenáctá řada AHS má z mého pohledu dvě „věci“, kvůli nimž naštve spoustu diváků a vyslouží si tvrdou kritiku, jenž nebude úplně férová, ale bude aspoň v jednom ohledu pochopitelná. První je, že seriál má v názvu slovo horor, a toho se v této řadě skoro nedočkáte. Druhá je pak to, že se seriál věnuje gay komunitě, LGBT problematice a všichni hlavní hrdinové jsou homosexuálové. Takže pokud vám z nějakého důvodu vadí koukat na nahaté muže, jak se líbají a dělají další věcí, tak tuhle sérii vynechte. Prostě, pokud o sobě víte, že jste homofobové a rasisti, nekoukejte na tuto řadu, protože byste mohli dostat infarkt a akorát byste se naštvali. Věřím, že jste se každý zamyslel nad otázkou, zda dál číst, či nečíst. Tak pokračujeme dál.

Autoři Brad Falchuk a Ryan Murphy nám nemusí nic dokazovat. Jsou to velmi zkušení tvůrci, kteří mají čich na komerční hity, jež jsou navíc kritiky skvěle přijaté. A proto si mohli dovolit udělat s jedenáctou řadou AHS tohle. Tedy odvyprávět důležitý příběh pro LGBT komunitu a upozornit na problémy, které v naší společnosti stále přetrvávají. Navíc je to pro Murphyho velmi osobní téma, jelikož on sám je gay. Jako režisér natočil výborný televizní film Stejná srdce, který má s nejnovější řadou AHS hodně styčných ploch a v obou se řeší podobné problémy. Na jednu stranu jsem rád, že se někdo v takhle komerčním seriálu nebojí ukazovat nepříjemné a ošklivé věci. Bohužel na tu druhou stranu mi vadí, že to odnesl seriál American Horror Story, jenž po minulé velmi špatné řadě potřebuje chytnout druhý dech.

Jelikož jsem v předchozích odstavcích naznačil, že tentokrát žádný horor nedostaneme, tak musím zodpovědět na otázku, co tedy dostaneme. Dočkáme se kriminálního příběhu, kde je pár nadpřirozených prvků. Hlavní zápletkou této řady je vyšetřování brutálních vražd, v níž jsou obětmi mladí homosexuálové. Jelikož jde ovšem o gaye, tak to policii tolik netrápí, tedy až na detektiva Patricka (Rusell Tovey), který sám do této komunity patří, ale svou orientaci před kolegy skrývá. Když policie nic nedělá, tak se musí snažit někdo jiný, a tím je investigativní novinář Gino Barrelli (Joe Mantello), jemuž záleží na životech gayů a navíc je milenec Patricka. Dále se do příběhů zapojí mladý model Adam, jenž pátrá po svém kamarádovi, co náhle zmizel uprostřed Central Parku. Ve vedlejší lince sledujeme doktoru Hannah (Billie Lourd), jež objevila nové onemocnění, co se nejvíce šíří mezi homosexuály a vypadá to, že bylo uměle vytvořené pro „nepřijatelné“ obyvatele. A nakonec je tu Sam (Zachary Quinto), velký filantrop a playboy, který si libuje v drsném sexu, drogách a má temnou minulost.

Mám tento seriál hodně rád a fakt jsem se těšil na pořádný hororový příběh, ale v tomto případě jsem dost narazil. Reálně nejvíce hororově působí intro. Pak jsem si řekl, že i kriminální vyšetřování může být nepříjemné a mohou se v něm vyskytovat strašidelné momenty či scény, kdy se budete o hrdiny bát. Nakonec pár takových scén dostaneme. Jsou pořádně nepříjemné a krvavé, bohužel kvůli výstavbě příběhu a logickým zvratům jsou ochuzeny o napětí i gradaci. Jisté postavy nejsou zrovna nejostřejší tužky v penálu a u některých jejich rozhodnutí budete jen nevěřícně kroutit hlavou, jestli si z vás tvůrci dělají srandu, nebo to opravdu myslí vážně. K tomu tu máme ještě onen nadpřirozený prvek, jenž lze chápat více způsoby. Jakmile nad ním však začnete přemýšlet, tak zjistíte, že je to prostě blbost. 

Tvůrci mají celkem dobré nápady, ale jejich provedení je většinou špatné a nezáživné. Ta rozpolcenost je nejvíce vidět ve vedlejší lince, kde se řeší začátky AIDS. Tady jednu epizodu tvůrci věnují takové „homosexuální verzi Vánoční koledy“, v níž se dvě postavy musí setkat se svou minulostí a pochopit, co dělaly špatně a získat odpuštění, aby mohly v klidu a v míru odejít. To, co jsem teď napsal nemyslím jako vtip. Tato epizoda je hodně silná na emoce a má opravdu povedené herecké výkony. K čemu to ovšem je, když to prostě působí jako jedno velké WTF.

Je mi jasné, že jisté elementy jsou v této řadě naschvál přepálené, nicméně mě jako diváka dost zarážely. Třeba to, že v celém seriálu jsou asi jen dvě heterosexuální postavy, které berou gaye a jejich komunitu normálně. O tom, jakým způsobem jsou tady vyobrazeny lesby, radši ani nebudu mluvit. A pak jsou tady milostné scény. Osobně mě tyhle pasáže nějak výrazně nepobuřují. Problém je, že jich je tady opravdu hodně a přitom to po příběhové stránce není potřeba. Co se týče technické stránky, tak ta je jako vždy vymazlená, což je znát zejména na retro atmosféře a oblečení. Lidé za kamerou si vyhráli s rekvizitami, sado maso oblečky, účesy a různými detaily. Scény, kdy někdo umírá na AIDS, jsou vyobrazeny velmi realisticky a nekouká se na ně příjemně.

Seriál AHS se vždy pyšnil špičkovým obsazením. Bohužel se v této řadě nevrátila žádná z hlavních stálic (Paulson, Peters a Lange) a vyloženě zde chybí nějaký herecký tahoun. Rusell Tovey předvádí velmi slušný výkon, protože jeho hrdina má hodně vrstev a nikdy nevíte, co si o něm máte myslet. Tovey krásně klame tělem a zvládá prodat rozpolcenost svého charakteru. Joe Mantello je ve své roli perfektní. Hraje zde hodně emočně a jde svým výkonem místy na dřeň. Bohužel z něho tvůrci v pár scénách udělají naprostého vola a prakticky tím jeho postavu snižují na karikaturu. Zachary Quinto má nejvděčnější roli a užívá si ji naplno. Jeho Sam není hodný člověk, Quinto ho však zahrál tak přesvědčivě, že mu pak bez problému uvěříte vyústění jeho charakteru. Za zmínku stojí Denis O'Hare, jenž má tak přepáleně napsanou postavu, že to není ani možné. On ji i přesto zahrál ještě přepáleněji.

Jedenáctá řada American Horror Story mě zklamala. Sice mě nezklamala kvalitou, která je objektivně průměrná, ale tím, čím ve výsledku je. Kdyby se to nejmenovalo Horror Story, tak bych k tomu přistupoval mnohem smířlivěji, jisté věci bych si dokázal mnohem více užít a některé chyby bych v klidu přešel. Bohužel se však to jmenuje Horror Story a já nové sérii proto nemohu mnoho tvůrčích rozhodnutí odpustit. Je to jako, kdybyste přišli do italské restaurace a objednali si pizzu, a oni by vám donesli burger. Najíte se, možná vám ten burger bude chutnat více než ta pizza, ale stejně budete naštvaní, že jste nedostali to, co jste chtěli, a na co jste měli jako zákazníci právo. Snad to příště konečně klapne.

P.S.: I když tuto řadu dost kritizuji, tak po filmařské stránce to není vůbec špatné. Oproti minulé zpackané řadě je to o dost lepší ve všech ohledech.

---

Autor: Pavel Hrubeš
Foto: FX 

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar5/10

Redakce

Jedenáctá řada American Horror Story si sice drží své vysoké filmařské řemeslo, bohužel ho však předvádí v příběhu, který se o slovo horor ani neopřel a nedokáže své silné motivy dostatečně prodat. A divák se většinu času vlastně jenom nudí.

American Horror Story: 10. řada


ikona
Redakce
Nudný příliv a údolí trapnosti. 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *       

Mám seriálový hit American Horror Story dost rád. Píšu to raději hned zkraje, abyste věděli, jaký vztah k této hororové antologii i po mnoha letech pořád mám. A teď vás poprosím, abyste se koukli na hodnocení této řady. Na chvilku se zamyslete, jestli chcete investovat svůj drahocenný čas do čtení této recenze, nebo budete dělat něco zábavnějšího a prospěšnějšího. Už máte jasno? Pro ty z vás, kdo tu zůstali, se pokusím napsat, proč je nejnovější řada AHS tak moc špatná a kde se podle mě stala chyba.

Tvůrci seriálu mi už několikrát ukázali, že umí. Mají dobré nápady, dokáží si sehnat dobré a schopné herce, nebojí se riskovat a hlavně dokázali diváky bavit a vyděsit je. Všechny tyto kladné vlastnosti a tvůrčí schopnosti v desáté sérii mizí do ztracena. Těžko říci, zda za tento zkrat může pandemická situace, přepracovanost scenáristů, vysoké ambice, ego nebo obrovská laxnost. V tuto chvíli je to ve výsledku jedno, protože škody byly napáchány a my jako diváci jsme dostali nejhorší a nejnudnější zářez do série AHS.

Z počátku jsem si myslel, že rozdělení řady na dva příběhy je dobrý nápad. Mohli jsme dostat dva hororové příběhy v jednom. Navíc každý by byl z jiného prostředí a věnoval by se odlíšnému tématu. Toto rozhodnutí se v průběhu série ukázalo jako velmi nešťastné. Autoři vsadili na rychlejší tempo, jelikož museli zvládnout odvyprávět dvojnásobek za stejný čas. To se velmi podepsalo na práci s postavami, zvraty, vyprávění a celkovém vnímání a vyznění příběhů. Už dlouho se mi nestalo, aby mi všechny postavy byly naprosto ukradené a nezajímalo mě, co se s nimi stane. Navíc se tvůrci rozhodli každý z příběhů zakončit takovým stylem a způsobem, že jsem jen nevěřícně koukal a kroutil hlavou, co jsem to zrovna viděl. Ano, až tak špatné to bylo. A pokud mi nevěříte, tak se koukněte na hodnocení 6. a 10. epizody na IMDb. Anebo lépe, já vám to zde radši napíšu, abych vám ušetřil čas – 4,6/10 a 3,6/10.

Samozřejmě neříkám, že všechno, co se v desáté řadě objevilo, je špatné. Máme zde kvalitní intra, zajímavý vizuál, část příběhu je černobílá atd. Na seriálu jsou vidět prachy, umělecká hodnota, a práce šikovných lidí z branže. A prvních pět dílů je svým způsobem docela fajn. Jenže pak se v seriálu stanou takové věci, které vám ten zážitek zkazí, a najednou si uvědomíte, že všechno, co jste doposud sledovali, vyšlo vniveč. A já stále nechápu jak to mohlo po scenáristické stránce projít. Asi se Murphymu zkrátka neříká NE. Za to, co zde vytvořil, by ale potřeboval, aby mu to pár producentů a kravaťáků od kabelovky FX řeklo.

Vím, že jsem na tuto řadu dost tvrdý a přísný. Není to ani tak z důvodu, že by mě zklamala, ale protože mě rovnou naštvala a urazila. Je to čistě jen můj osobní pohled. To, co já kritizuji, mohlo řadě diváků sednout a já jim to osobně přeji. Já vím, že se v seriálu odkazuje na konkrétní věci či události. Proto se části příběhu odvíjejí takovým směrem, jakým se odvíjí, slouží jako pocta a zároveň i jako lehká nadsázka a parodie. Nicméně, k čemu mi to je, že vím, na co tvůrci odkazují, když to diváka prostě nebaví sledovat a postrádá hlavní smysl. A ve své parodické stránce a rádoby nadsázce tentokrát AHS až bolestivě nefunguje.

Už jen to, že při psaní tento recenze musím myslet na desátou řadu, je pro mě dost bolestivé. A byl bych rád, abyste takovou oběť nemuseli podstupovat taky. Takže za mě nejnovější řadu American Horror Story nebrat a doporučuji věnovat svůj čas něčemu lepšímu – Půlnoční mši nebo antologické sérii The Haunting, či jakémukoliv seriálovému restu, jenž aktuálně máte.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar4/10

Redakce

Hororový hit American Horror Story je zpátky a tentokrát servíruje rovnou dva příběhy během jedné řady. A v tom je vlastně ten největší problém. Desátá série je naprostým kvalitativním propadem, v němž je vše uspěchané, nic zde nedává smysl a osud postav vám bude absolutně u zadku. Scenáristický patvar, který za Ryana Murphyho a jeho tým psal nejspíš brigádník z cateringu.

American Horror Story: Úvod 10. řady


ikona
Redakce
Krvavý mys hrůzy. 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *      

Od posledního dílu AHS uplynulo dost času, konkrétně skoro dva roky. I tady se výrazně podepsala situace spojená s pandemií. Nicméně tvůrčí duo Murphy a Falchuk nám to letos pořádně vynahradí. Ještě před nejnovější řadou oblíbené hororové antologie jsme dostali spin-off s velmi originálním názvem American Horrror Stories, ve kterém se řeší menší hororové příběhy – co díl, to historka. Nicméně největším lákadlem a novinkou, již si pro nás autorské duo letos připravilo je to, že desátá řada bude mít dva hlavní příběhy a bude rozdělená na dvě půlky.

Je to taková menší kompenzace za to, že jsme loni žádný nášup ze světa AHS nedostali. A taky možnost si vyzkoušet, jak takový model bude fungovat. Pokud ovšem budou kvalitní zápletky, tak na tom jako diváci rozhodně vyděláme. Už delší dobu se ví, že obě poloviny se budou žánrově lišit a každá bude odkazovat a skládat poctu něčemu jinému. První se zaměří na osamělé městečko kolem pobřeží, kde se objevují těla bez krve. A ta druhá bude mít nádech sci-fi, jelikož se v ní bude zkoumat „blízké setkání třetího druhu“. A po prvních třech dílech desáté řady si můžeme říci, jak to letos autorům zatím vychází.

Scenárista Harry (Finn Wittrock) přijíždí se svou rodinou do městečka Provincetown na severu státu Massachusetts, aby zde napsal pilotní díl k novému seriálu. Hned po příjezdu si rodina všímá, že s tímto městečkem není něco v pořádku. Rozhodnou se však zůstat, protože zde oba rodiče mají práci. Harry má velký tvůrčí blok a nedokáže nic napsat, tak jde do místního podniku jménem Múza. Zde se seznámí s Austinem (Evan Peters) a Belle (Frances Conroy), celebritami, které do městečka vždy na zimu přijíždí, aby tvořily nová díla. Vidí, že Harrymu to teď dvakrát nepíše a nabídnou mu řešení, jak se s tímto problémem vyrovnat. Stačí si vzít jednu speciální pilulku a nechat pracovat „své nadání“. Jenže jak víme, všechno má svou cenu a ceny za úspěch bývají ty nejdražší. Chápu, že takhle to nezní moc hororově, ale opak je pravdou. Víc už rozhodně nechci prozrazovat.

AHS je velkou televizní stálicí. Je tu s námi více jak dekádu a stanice FX nemá potřebu na seriálu šetřit. Úvodní díly vypadají sice dost lacině, je to však dáno tím, že to po příběhové stránce dává naprostý smysl. K navození té správné nepříjemné atmosféry se jistá vyprázdněnost, ponurost a barevná paleta do šedé až světle modré naprosto hodí. A sedne to i k samotnému prostředí, kde se příběh odehrává. Vizuální stránka není zbytečně okázalá, ale splňuje svůj účel. Navíc díky tomu velmi výrazně vynikne další důležitá barva, červená.

Tvůrci rádi pracují se svými oblíbenými herci, a zde tomu není jinak. Vrací se sehraní herci z minulých řad a připojí se jako vždy i pár nováčků. Můžete se tedy znovu těšit na Sarah Paulson v netypické roli bezdomovkyně/feťačky, speciální zubařku Billie Lourd nebo na samotného Kevina McCallistera!! Ano, Macaulay Culkin dostal po delší době velkou hereckou příležitost a zatím si to užívá na maximum. Herci hrají dobře, chybí mi zde ovšem nějaký výraznější tahoun, který by na sebe strhl pozornost.

American Horror Story ve své desáté řadě předvádí velmi slušný návrat do hororového světa. Baví mě prostředí, atmosféra a jisté odkazy či inspirace. Docela mě mrzí, že jsem si neoblíbil ani jednu postavu a žádný z herců zatím nedostal tolik prostoru, aby mohl předvést svůj herecký koncert. Po příběhové stránce to šlape, ale nezlobil bych se, kdyby mě scenáristé nějak výrazně překvapili, nebo ještě lépe, poslali do kolen. A všichni už moc dobře víme, že to dokážou. Ve výsledku jsou však karty rozdány velmi dobře a já se těším na další díly a doufám, že bude jen mile překvapen.

PS: V minulé řadě mi intro moc nesedlo, ale zde je parádní.

Verdikt

avatar7/10

Redakce

Nová řada AHS nám nabídne dva rozdílné příběhy. Ten první se zaměřuje na scenáristu a jeho rodinu přijíždějící do velmi záhadného městečka, v němž se dějí divné věci. Sebejistý start televizní stálice, který vás sice ničím neposadí na zadek a žádná z postav vám zatím nepřiroste k srdci, i přesto v pohodě naservíruje svůj standard a ukáže velký potenciál do příštích dílů. A jako bonus má Macaulayho Culkina, jenž si větší návrat před kamery dost užívá.

American Horror Story: 9. řada


ikona
Redakce
Jak se povedla nová řada hororového hitu, která si bere na paškál krvavé slashery? 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *      

Sérii American Horror Story mám hodně rád. Je to dáno tím, že je každá řada jiná, a proto se tvůrci nemusí držet jistých vypravěčských a příběhových mantinelů. Prostě si vymyslí příběh a je jen na nich, co v něm ukážou, protože v AHS se vlastně může stát úplně všechno. Od duchů, čarodějnic až po vraždící klauny či posedlé jeptišky a vymýtání ďábla. A tím se dostáváme k deváté řadě, která se nese ve stylu slasher hororů.

Na rovinu si můžeme říci, že slasherové horory jsou většinou béčka, u nichž není zas tak důležitý příběh, ale to, kolik hlavní záporák zabije lidí, a jak moc u toho bude kreativní. Samozřejmě, existují výjimky, kdy se slasher pojme jinak, a tvůrci si hrají s pravidly žánru a skládají mu poctu tím, že ho boří, ale zároveň ho respektují (Vřískot). A tento přístup jsem čekal i od nejnovější řady AHS. Bohužel jsem ho nedostal a dočkal jsem se zcela něčeho jiného, než jsem nečekal.

 

Murphy a Falchuk se totiž vykašlali na jakoukoliv vážnost a servírují nám… no, čistokrevné béčko. Je to krvavé, přepálené, místy absurdní, a pokud to přijmete jako fakt, tak i dost zábavné. Tvůrci se chtějí bavit, a nechtějí vytvářet nic komplikovaného a vážného. Z celé řady je cítit jistá uvolněnost, a vytratil se pocit sevřenosti. Tohle samozřejmě beru ve srovnání s předchozími sériemi, jejich vyprávěním a vnitřní stavbou příběhu. Tím nechci říci, že se jede na půl plynu. Autoři prostě moc dobře vědí, co dělají, a natáčí to takovým způsobem, jaký se k dané látce hodí. To, že z toho nebudou nominace na ceny, vysoké hodnocení, a že to hodně divákům nesedne, je jim zkrátka jedno. Jestli je tento přístup správný, na to si musíte odpovědět sami. Mně osobně sedl, přesto budu chápat každého, kdo bude mít s touto sezónou problém.

 

Už při recenzi úvodu jsme si shrnuli, že příběh tentokrát sazí na jedno konkrétní místo, jež je středobodem celého vyprávění, na letní tábor Camp Redwood, kde sejde parta mladých instruktorů i nějaký ten sériový vrah. Jenže jak už to u série AHS bývá, přijde jeden zvrat, jenž děj rapidně otočí. A pak přijde pro jistotu dalších několik twistů a najednou se celý příběh protočí jako centrifuga. Přijdou flashbacky, objeví se noví hráči na šachovnici a zápletka se stočí jiným směrem, aby se opět mohla vrátit zpět na začátek cesty. A taky nemůžou chybět jisté styčné body, které se táhnou přes všechny sezóny. Více se mi prozrazovat nechce, protože čím více víte, tím snadněji lze přijít o moment překvapení, na němž seriál zase do jisté míry stojí.

 

V AHS vždy hráli výborný herci, ať už jde o Jessicu Lange, Sarah Paulson nebo Zachary Quinta. A letošní řada není výjimkou. Sice v 1984 chybí největší stálice hororového hitu, přesto se povedlo sehnat silné a dobré obsazení, které odvádí přesné výkony k danému příběhu. Tím myslím, že obsazení příjemně přehrává a užívá si béčkovější příběh. Emma Roberts je v této roli velmi příjemným překvapením a její postava si projde sympatickým vývojem. Bavil mě výkon Billie Lourd, která si krade spoustu scén pro sebe. Dalším velkým hereckým překvápkem pro mě byly Leslie Grossman a Angelica Ross. Obě herečky dostaly dost prostoru, výborně pojaly své charaktery a parádně zvládly prodat příběhové zvraty, jež stojí právě na jejich postavách. John Carroll Lynch znovu dokazuje, že už je zkušeným veteránem, jenž uhraje jakoukoliv roli. Na závěr pak mohu slíbit a nalákat, že ke konci sezóny se objeví dva oblíbení herci z předchozích řad.

Penězi se nikdy na oblíbené značce nešetřilo a toto pravidlo platí i pro nejnovější příspěvek do světa AHS. Seriál má tu správnou retro atmosféru, od oblečení přes hudbu, až po skutečné události. Tvůrci si s tímto opravdu vyhráli. A vyhráli si také s velkou dávkou šťavnatých gore scén. Dost upustili uzdu své fantazii a předvádí nám spoustu kreativních a bolestivých úmrtí. A dokonce dojde na malou citaci jedné smrti z filmu od bratří Coenů.

 

Z textu dost jasně vyplývá, že nejnovější American Horror Story není dokonalé. Záleží dost na vašem přístupu, ochotě respektovat žánrová pravidla béčkovějšího slasher hororu, celkového pojetí a způsobu vyprávění. Má to zdlouhavější a překombinovanější momenty a je to místy vlastně dost hloupé. Na druhou stranu je to oddechová a přepálená zábava, jež se nebere vážně a chce pobavit, případně i vystrašit. A to se seriálu daří. Já jsem ve výsledku spokojený, a už teď se těším, s čím přijde desátá série.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar7/10

Redakce

American Horror Story: Úvod 9. řady


ikona
Redakce
Jak se nám představila nová série hororového hitu, která tentokrát jede na vlně slasherů? 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *     

Podzim. Období, které většina dětí moc nemusí, jelikož se musí vrátit do školy po uvolněném a bezstarostném létě. Pro nás, seriálové gurmány začíná nová sezóna. Televize vypouštějí čerstvé novinky, jež budou bojovat o své nové diváky. A vrací se i „staré“ zajeté značky v nových řadách. Toto je případ i úspěšné série American Horror Story, která letos na obrazovkách kroutí svůj devátý rok. Díky už ohlášené desáté řadě je jasné, že není poslední. Tím se sice naruší teorie o devíti kruzích pekla, jež měly symbolizovat jednotlivé série, když je však nějaká značka úspěšná, tak se prostě jen tak nezařízne.

 

I přestože, Ryan Murphy podepsal smlouvu s Netflixem, stále nedá na své „dítko“ dopustit. Murphy s Bradem Falchukem si pro nás letos připravili novou sérii AHS s podtitulem 1984. A už od prvních plakátu a ukázek bylo cítit, že si tvůrci s námi zas budou hrát. Kdo sleduje AHS pravidelně, tak moc dobře ví, že scenáristé rádi věci tají, dělají nečekané zvraty a rádi mění status quo, jenž si sami nastaví po pár epizodách. Díky tomuto přístupu jednotlivé řady vždycky něčím překvapí, ať už v dobrém, nebo i v zlé. A něco podobného čekám i zde, protože jednoduché příběhy Falchuk s Murphym neumí a evidentně je i nebaví.

Tato sezóna se odehrává v roce 1984, budou zde proto věci s tímto rokem spojené. Tedy pokud se nestane nějaký zvrat a nevnikne z toho volnější adaptace knížky od George Orwella 1984. To by pak byl twist, který bych ani od této dvojice rozhodně nečekal. Nicméně po první epizodě mohu říci, že seriál má opět skvělou retro atmosféru. Přes hudbu, oblečení, tak i celkovou stylizaci (barevné nápisy, lehká zrnitost v obraze, montáž s hudbou při představení postav apod.). Epizoda zkrátka funguje v tomto ohledu na jedničku a splňuje svůj účel. A tím jest podpora „béčkovějšího příběhu“, protože nová série bude (ne)přiznanou poctou slasherovým hororům (Pátek třináctého, Halloween atd.) A jak mi Murphy s Falchukem dokázali ve Scream Queens, i ze slasheru se dá udělat zajímavý seriál.

 

Příběh začíná, když se parta přátel rozhodně vypadnout z přeplněného LA, kde se zrovna konají letní olympijské hry, na letní tábor, v němž budou dělat instruktory a vedoucí. Tábor byl spoustu let zavřený kvůli tragédii, co se tam stala, a teď se znovu po čtrnácti letech otvírá. A jak se zdá, minulost má tendenci se opakovat. A vrazi se rádi vrací na své oblíbené místa a jsou vždy připraveni na nové maso na porážku.

V sériích AHS se vždycky točili stálí herci, a ani letos to nebude výjimkou. Nejvýraznější změna v obsazení je absence Sarah Paulson a Evana Peterse, kteří by se letos neměli objevit. Ale kdo ví, jestli to bude platit, u AHS nikdy nikdo neví. Hlavní roli zde má Emma Roberts a velmi příjemně mě překvapila, protože dostala typově jinou roli, než jsme u ní zvyklí. Totéž platí i pro Billie Lourd, jež má pro ni netypickou roli, a po první epizodě diváka tato nezvyklá poloha nečekaně baví. Po delší době se vrátil i John Carroll Lynch a opět má velmi šťavnatou postavu. Mezi nováčky v AHS nejvíce vynikl Matthew Morrison(Will Schuester z Glee), jenž si od prvního momentu krade scény pro sebe.

 

Devátá řada American Horror Story ve svém úvodu sází na trochu jinou atmosféru. Je přepálenější a trochu i béčkovější. Na druhou stranu je zde cítit jistá uvolněnost a snaha zkusit pojmout seriál jinak. Nevím, jak dlouho to vydrží, anebo jestli přijde nějaký zvrat, jenž to celý otočí, ale v tuto chvíli jsem spokojenější, než jsem po plakátech a ukázkách čekal.

PS: Intro patří k těm nejslabším, ale stylovost mu nechybí.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar7/10

Redakce

American Horror Story: 8. sezóna


ikona
Redakce
Jak se nakonec povedl očekávaný crossover oblíbených řad Murder House a Coven? 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *   

Tak nám skončila další řada populárního American Horror Story, a já jsem moc rád, že se tahle recenze ponese v pozitivním duchu. A nebudu muset psát o tom, jak to Murphy a Falchuk nezvládli. Protože mě tyto dva pánové znovu přesvědčili, že moc dobře vědí, co dělají, a jen potřebují své dílo po rozpačitém startu pořádně nakopnout.

Nebudu vám lhát, že jsem z úvodního dílu osmé řady nebyl moc nadšený, ostatně jste si to mohli přečíst v mé recenzi níže. Prostě jsem sérii moc nevěřil a tato skepse trvala do konce třetího dílu. Všechno bylo, tak nějak v pohodě, ale zároveň neměly úvodní epizody to správné kouzlo, jež na AHS milujeme. A pak přišel parádní zvrat, který celý děj otočil o sto osmdesát stupňů a najednou byli tvůrci zase na koni. Vědí, co mají dělat, přicházejí se zajímavým příběhem a nápady, budují luxusní napětí i hororovou atmosféru, vrací na scénu staré známé a celkově to na nás hrnou pod tlakem. A nejlepší na tom je to, že si věří. Nevymýšlí moc zbytečných kravin, soustředí se na příběh a na charaktery. A my jako diváci musíme být spokojený, protože je zpět napětí, hororová atmosféra a postavy, které máme rádi, a o něž se můžeme bát.

 

Po příběhové stránce je to malinko složitější, protože se časově skáče nahoru i dolů. Dočkáme se spousty scén, o nichž si myslíme, že jde o přítomnost, oni jsou ve skutečnosti budoucností, nebo i minulostí. Tvůrci si s námi hrají, stejně jako s časovou osou. Naštěstí to však dělají dost přehledně a nenásilně. Bohužel příběh nelze pospat, bez menších spoilerů, přesto nejde o nic extra zásadního. Jen pokud jste neviděli ani jeden díl, tak by vás mohly připravit o jedno nebo dvě překvapení. Příběh je tedy v jednoduchosti o souboji dobra se zlem, a zabránění apokalypse. Čarodějnice proti Satanovu synu. Dobro je zde zastoupené čarodějkami ze série Coven a zlo má podobu Michaela Langdona, syna ďábla, jemuž pomáhá paní Mead a další uctívači Satana. A do toho se přidají čarodějové toužící po moci, voodoo, a hlavně postavy z vražedného domu z první řady. Takhle to zní jako velký nesoudržný celek, ale opak je pravdou. Setkání se starými známými funguje na výbornou, dokáže vykouzlit úsměv na tváři, a je vidět, že se autorům „sázka na jistotu“ vyplatila. Děj tím netrpí, ba naopak je obohacen. A navíc už díky tomu charaktery známe, takže náš vztah k nim je dán předchozími událostmi. Nemusím pak asi připomínat, že si pro nás tvůrci i v dalších částech přichystali další zvraty, po nichž nezůstane kámen na kameni.

 

Mám také velkou radost z hereckých výkonů, protože je vidět, že oproti minulé řadě má obsazení co hrát a postavy nám nejsou ukradené. Sarah Paulson zvládá všechny polohy i postavy a je prostě skvělá. Moc se mi líbila Billie Lourd, jež dostala divácky vděčnou roli a poprala se s ní na jedničku. Krásně mě pobavila sarkastická Emma Roberts stejně jako Kathy Bates, která si krade spoustu scén pro sebe. Cody Fern byl pak pro mě velkou neznámou, v seriálu si ovšem prošel slušným vývojem, jenž zahrál dost uvěřitelně. Jako hlavní záporák opravdu překvapil a díky jeho skvělému výkonu působí místy jako tragická postava peroucí se se svým dědictvím. A nakonec jsem si nechal matadorku AHS Jessicu Lange, jež jen co se objeví, tak si ukradne pozornost jen pro sebe a netřeba dodávat, že je opět výborná. Je obrovská škoda, že v seriálu není častěji.

 

Jelikož, se děj nesoustředí na jedno konkrétní místo, tak se dost často mění i vizuální stránka. Když se příběh točí kolem čarodějnic, tak má AHS vizuál Covenu s jeho ústředním motivem. Vizuální změna pak platí i pro hlavní linku, která se nese ve znamení apokalypsy, a podobných vizuálních hrátek je tu samozřejmě ještě více. Všechny do jednoho jsou ale propracované a diváka potěší i odkazy na minulé řady. Po technické stránce zkrátka není seriálu moc co vytýkat.

Samozřejmě osmá řada není bez chyb. Naštěstí nedostatky nebijí tentokrát tolik do očí. Největší mínus bych viděl v nevyrovnanosti jednotlivých linek, z nichž některé divák žere od začátku do konce, a ty další jsou zase utahané a nudné. A rozdíl mezi nimi je místy opravdu propastný. Je to vidět zejména na úvodních dvou dílech a celém prostředku řady. Pak jsem měl trochu problém s osmou epizodou, jež se věnuje jenom Michaelovi. Děje se v ní na můj vkus až příliš náhod a je to místy směšné, bohužel ne tím dobrým způsobem.

 

Osmá řada American Horror Story se však i přes tyto mušky povedla a já jsem z toho dost potěšen. Navíc mně scenáristé ukázali, že mají i po tolika letech ještě dost nápadů, takže ani dalších sérií se snad nebudeme muset tolik bát. A co se týče samotného hodnocení, na čistou osmičku to sice není, na druhou stranu mě ovšem hororový hit po dvou slabých letech konečně bavil jako za starých časů a upřímně jsem se těšil na každý nový díl. A to je zejména u osmé sezóny seriálu sakra důležité a vlastně i dost nevídané.

Verdikt

avatar8/10

Redakce

American Horror Story: Úvod 8. řady


ikona
Redakce
Jak se povedl úvod osmé řady oblíbené seriálu, která je crossoverem první a třetí série? 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *  

Je tu podzim. Školáci se vrací do škol, listí pomalu žloutne a v kinech jsou hlasité blockbustery střídány ambicióznějšími projekty. A televize servírují nové seriály a pokračování svých úspěšných projektů. Jedním z nich je samozřejmě i hit American Horror Story, jenž si letos vysloužil pořadové číslo osm a touto číslicí se v budoucnu končit nebude. A k tomu nám servíruje všeříkající podtitul Apokalypsa, v níž dojde dokonce ke crossoveru dvou uplynulých sezón, prvního Murder House a čarodějnického Coven.

Předchozí řada AHS mě dost zklamala, jelikož se moc nepovedla, a chybělo tam něco navíc, kvůli čemu jsme si tento seriál všichni zamilovali. Strach, napětí a hlavně postavy, o něž jsme se mohli bát a fandit jim. Osobně jsem doufal, že se tvůrčí duo Murphy a Falchuk poučí a naservírují nám pořádnou hororovou pecku. Ale abych byl upřímný, budou to mít hodně těžké, protože pochybnosti zde stále jsou. A je potřeba kvalitativní laťku pořádně zvednout.

 

Co se týče příběhu, tak tady je to malinko složitější. Tvůrci už v propagaci oznámili, že seriál propojí linky z první a třetí řady. Zároveň se bude hlavní příběh odehrávat v blízké budoucnosti po jaderných útocích na celou planetu. Plány jsou to dost odvážné. Riziko, že se nápad tvůrcům vymkne z rukou a vznikne z toho obrovský guláš, je totiž (ostatně jako vždy u AHS) dost vysoké. Navíc se mají vracet postavy z předchozích řad, které budou hrát stejní herci, jenž hrají v současné sérii. Takže si tu staří známí často zahrají rovnou několik postav, jež budou samozřejmě charakterové dosti odlišné.

Hned ze začátku se tedy seznámíme s několika charaktery, jimž se podaří přežít jaderné útoky a mají tu kliku, že se dostanou do speciálního bunkru, kde budou moc nějaký čas žít. Bunkrů je více, a vede je jistá společnost, jež má své vlastní plány. A náš konkrétní bunkr má na starost paní Venable (Sarah Paulson) a její pravá ruka paní Mead (Kathy Bates). Obě dámy mají za úkol udržet “hosty“ naživu a bez úhony, a k tomu využívají velmi zajímavé metody. Mezi přeživšími máme celebrity (Adina Porter, Evan Peters) i lůzu (Billy Lourd) a taky výjimečné jedince, kteří mají znovu zažehnout plamen lidství (Kyle Allen a Ash Santos). 

 

Ze začátku je zde toho na diváka opravdu moc, ale seriál do toho šlape jak splašený kůň. Během pár minut si odbudeme útoky, abychom se dostali do bunkru, kde jsou všude samé svíčky, stejná hudba hrající stále dokola, hodně stínů a velmi nepříjemná klaustrofobická atmosféra. A tuto atmosféru ještě umocňuje oblečení zaměstnanců společnosti, jelikož musí být protiradiační. A to na klidu rozhodně nepřidává. Úvod je zkrátka zase správně divný, nepříjemný a jako vždy parádní výkony od Sarah Paulson a Kathy Bates jsou onou pomyslnou třešničkou na tomto podivném dortu. Osobně mě pak potěšilo, že tu na rozdíl od sedmé řady máme postavy, jimž už od prvního dílu můžeme fandit a divák je zvědavý, jaké podivnosti se jim budou dít.

 

Jako vždy musím AHS pochválit za technickou stránku, kterou už si tvůrci prostě umí ohlídat. Od samotného působivého intra až po zobrazení post-apokalyptického světa. A hlavně poslední minuty mě přesvědčily, že to celé bude zajímavější, než se na první pohled zdá.  Přes všechny klady však nejsem z prvního dílu tak nadšený, jak jsem doufal. Některé propriety fungují zatím velmi dobře a přesně tak, jak jsme u AHS zvyklí. Jiné věci ovšem zatím spíš drhnou. Divák se prostě i přes evidentní tvůrčí snahu příliš nebojí, žádná scéna ho svou atmosférou či výjevy neposadí na zadek a chuť ihned si pustit další epizodu se také nedostavila. I tak jsem rozhodně zvědavý, kam to celé bude směřovat a co si pro nás tvůrci nachystali. Mnohem více než u nepodařené sedmé štace.

Verdikt

avatar6/10

Redakce

American Horror Story: 7. sezóna


ikona
Redakce
Jak dopadl další příběh slavné antologie, který se tentokrát zabýval kultem i prezidentskými volbami? 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *  

Tak tohle bolelo. Sedmá řada AHS nezačala úplně nejlépe, ale byl to úvod. Z vlastní zkušenosti moc dobře vím, že některým seriálům to pár dílů trvá, než se pořádně rozjedou, začnou bavit a získávat si diváky na svou stranu. A tohle se nejnovější řadě AHS vůbec nepovedlo. Bylo to asi v půlce seriálu, kdy jsem si začal pokládat tu nejdůležitější otázku. Tou bohužel nebylo, jestli to bude dobré anebo špatné. Ta otázka zněla: „Jak moc špatné to bude a dokáží to ještě tvůrci nějak zachránit?“. Odpověď je samozřejmě složitější, než se na první pohled zdá.

 

Jelikož jste už určitě koukli na hodnocení dole, tak už jasnou odpověď znáte, ale já se ji pokusím trochu rozepsat. Chápu, že pro Američany toto téma muselo být divácky atraktivnější, a když k tomu navíc připočtu, co se za poslední dva měsíce událo, dávají některé věci v seriálu trochu větší smysl. Jenže to je takové pozlátko, jimž se tvůrci snaží zakrýt to, že je tato řada absolutně prázdná.

Osobně se divím, že toto nepřišlo mnohem dříve. Ryan Murphy a Brad Falchuk dřou jak koně, skáčou od jednoho úspěšného projektu k druhému a každou chvíli získávají ocenění, takže to byla jen otázka času, kdy se i mistr tesař utne. A ta chvíle přišla právě v sedmé sérii AHS. Dokázal bych seriálu odpustit nevyrovnanost v příběhu a jisté tlačení sociálního a politického přesahu do popředí (volby, Trump, násilí, imigranti, homosexuální páry). Co mu však nedokáži odpustit, je to, jakým způsobem se zde pracuje s hororovou atmosférou, napětím, strachem a hlavně s postavami.

 

Celé to začíná od charakterů, u nichž si po pár dílech uvědomíte, že vám jsou doslova u té díry, ze které vám odcházejí exkrementy. Skoro žádná si nezíská vaše sympatie, a když už se něco takového skoro podaří, tak to tvůrci zabijí dementním zvratem. A takhle to udělají asi u dvou až třech postav. Což ve výsledku znamená, že vám jsou tu všichni ukradení a je vám prakticky jedno, co dělají a říkají, čí jestli umřou anebo co se jim ve finále stane. A zamrzí to dvojnásob, když se podíváte, kdo dané postavy hraje. Máme tu totiž opět silné obsazení, které zde ovšem tentokrát zcela mrhá svým talentem a časem. Prakticky jediní dva herci, jež něco “hrají“ jsou pro změnu Evan Peters a Sarah Paulson. Jejich výkon je ale dosti diskutabilní, jelikož se pohybuje na hranici od herecké parády až k bodu největšího trapného přehrávaní.

 

A teď co se týče hororové atmosféry, napětí, krve a násilí. Toho je zde celkem dost a místy jsou tyto propriety docela zajímavým způsobem využity. Jenže k čemu to celé je, když má scéna hororovou atmosféru i parádní gore, ale je pak sražena hloupým zvratem, nelogickým chováním postav a také tím, že se ukáže být nakonec zcela zbytečná. Ve výsledku tohle celé platí i o nejodvážnější (neplést s nejlepší) epizodě sedmé řady, kterou je ta sedmá. Tento díl je flashback, jenž se zaměřuje na vraždy Zodiaca, ovšem z trochu jiného pohledu, a celou epizodou nás provází Lena Dunham(seriál Girls). Tato epizoda ukáže, že tvůrci mají zajímavé nápady, nedokáží je však správně uchopit a pracovat s nimi v širším kontextu příběhu. A to i přesto, že tomu pak věnují celou pointu této řady. Já prostě pořád nedokážu pochopit, jak se mohla takhle kvalitním a oceňovaným tvůrcům nová řada rozpadnout pod rukama.

 

Sedmá série American Horror Story je takový mišmaš, s nímž je to jako na houpačce. Chvíli je s ním divák nahoře a pak zas chvíli dole. To bylo i v předchozích řadách, jenže u nich ten kvalitativní rozdíl nebyl tak vidět. A hlavně každá předchozí sezóna měla zajímavé postavy, jimž se dalo fandit (zpětně dokáži docenit i postavy z páté řady). Jenže těch jsme se tady opravdu nedočkali. Tohle je prostě nepovedená sezóna, po níž se snad tvůrci trochu poučí a příští rok přijdou s pořádným reparátem.

Verdikt

avatar5/10

Redakce

American Horror Story: Úvod 7. řady


ikona
Redakce
Nejnovější série hororového hitu si hodlá vzít na paškál klauny i Donalda Trumpa. Půjde to ale dohromady? 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * * 

Letos je to už posedmé, co se na televizní obrazovky vrací American Horror Story. A stala se z toho vlastně už taková malá podzimní tradice, která bude pokračovat i v příštích dvou letech, takže se AHS jen tak nezbavíme. Zatímco minulá řada byla zahalena tajemstvím a klamavou propagací, díky níž jsme až do premiéry nevěděli, co nás vlastně čeká, ta nejnovější se vrátila ke klasické propagaci. Už několik týdnů předem jsme se tak dozvěděli poměrně dost informací a taky podtitul nesoucí jméno Cult.

Minulá řada mně udělala velkou radost, kterou jsem navíc po dosti slabší páté řadě vůbec nečekal. A o to více jsem byl zvědavý, s čím mě letos tvůrčí duo Ryan Murphy a Brad Falchuk překvapí. A oni nezklamali a opět překvapili. Jenže bohužel úplně jinak, než jsem čekal. A ty dosti rozporuplné reakce, jež se nyní díky zmateným fandům šíří po internetu, po úvodní epizodě dost chápu. Teď se vám pokusím v následujících odstavcích vysvětlit, proč tomu tak je.

 

Nechci se zbytečně pouštět do politiky a názorů na amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale bohužel trochu musím, jelikož jeho vítězstvím je odstartována letošní série. Hned v úvodu sledujeme dva tábory voličů a jejich pocity z výhry a prohry jejich kandidátů. Na jedné straně máme lesbický pár (Sarah Paulson a Alison Pill), jež se potýká s psychickými problémy jedné z nich (fobie z klaunů, krve a neobvyklých geometrických tvarů), starostmi o restauraci a taky výchovou syna. A na té druhé máme fanatického „patriota“ a extrémistu v jedné osobě (Evan Peters), který by rád vyvolal strach a chaos, aby vláda mohla vládnout mnohem pevnější rukou. A do toho je tady ještě chůva na hlídání (Billie Loudr), jež má trochu zvláštní metody na výchovu, které obsahují povinnost koukat na videa, kde někoho vraždí, či sledování zabíjení sousedů. Jo, a abych nezapomněl je tady zabijácké komando, které nosí klaunské šaty a masky. Prostě taková AHS klasika.

 

Cult ve svém pilotu zkrátka působí jako pěkný mišmaš. Což by mi ve výsledku tolik nevadilo, jelikož se jedná o úvodní epizodu, na níž se pak bude stavět a spoustu věci změní status quo. Co mi ovšem ze začátku dost vadí je, jak moc je do popředí tlačená politika, pachuť z Trumpova vítězství a taky těch, kdo ho volili. Chápu, že pro Američany je to v dnešní době velmi citlivé téma, a taky chápu tvůrce, proč na to upozorňují. Přesto doufám, že se to v průběhu řady stočí jiným směrem a budou se odhalovat kulty masových vrahů. Do tohoto typu seriálu se zkrátka podobné politické narážky nehodí, příliš nefungují a působí zde jako pěst na oko.

 

Americn Horor Story je však velký projekt, takže dostal naštěstí opět tu nejlépe možnou péči. Vizuálně seriál vypadá stále velmi dobře, zejména při halucinogenních scénách v supermarketu, u camea jedné postavy ze čtvrté řady a v samotném závěru pilotu. Samozřejmě nemůžu zapomenout na parádní intro, jenž je správně znepokojivé a mrazivé. Jenže co se týče hereckých výkonů, tak to zatím není úplně to pravé ořechové a v tomto ohledu zatím osvědčení herci za svými předešlými party bohužel zaostávají. Počítám, že během pár epizod si to sedne a všichni budou hrát zase první ligu. Protože jestli ne, bude mít tahle řada mít obrovské problémy.

Start sedmé řady AHS tedy není úplně nejpovedenější. Z toho, co jsem viděl, je vidět že tvůrci mají s touto sérií nějaký jasnější plán, jen si k němu budeme muset najít cestu v průběhu dalších epizod. Jenže zatím nám to dělají scenáristé kvůli nehodícímu politickému obsahu velmi těžké. Snad kvalita poroste a my jako diváci dostaneme opět co nejkvalitnější podívanou.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar5/10

Redakce

American Horror Story: 6. sezóna


ikona
Redakce
Hororový hit má za sebou šestou a dosud nejtajemnější řadu. Povedla se? 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *  

Tak jo, jdeme na to. Asi před deseti týdny jsem tady psal o tom, jak moc jsem zvědavý, jakým směrem se bude šestá řada AHS odvíjet. Co se tam bude dít? Jaká bude pointa? A jací slavní herci se v seriálu objeví? U American Horror Story se nabídky většinou neodmítají, i kdyby šlo jen cameo roličku. Takže se do toho konečně pustím a pokusím se vás přesvědčit, proč byste měli dát jedné z nejlepších řad z AHS šanci.

 

Znáte ten pocit, když vás něco velmi příjemně překvapí, vy jen sedíte a koukáte s otevřenou pusou a v hlavě se snažíte srovnat, co se vlastně stalo? Tak podobný pocit jsem měl u této série několikrát. A hned vám řeknu proč. Může za to tvůrčí duo Ryan Murphy a Brad Falchuk. Tito dva tvůrci si celou dobu hrají s divákem, vyprávěním a následně i se zvraty. Jejich hra je velmi jednoduchá a staví na tom, že jsme diváci, kteří už něco málo viděli a logicky tak vědí, jak fungují horory. A proto nám předhazují různé typy scén, které očekáváme, a prakticky nám dávají to, co chceme vidět. Prostě si nás připravují. A pak předvedou jednoduchý a funkční zvrat, díky němuž mnohem více oceníte to, co jste před tím viděli. Najednou si uvědomíte, jak šikovně si s vámi scenáristé celou dobu tvůrci hráli. A přitom jste měli jejich pointu či zvrat celou dobu před očima. V jednoduchosti je prostě síla, a když víte, jak to správně prodat, tak uspějete.

Celý předchozí odstavec vychází z toho, že mně velmi sedlo, jakou formou je seriál vyprávěn a jakým způsobem se pracuje s charaktery postav, zvraty, budováním napětí a tím, co nám tvůrci předkládají a jak se nás snaží zmást. A ono to funguje. V minulé řadě jsem si stěžoval, že mi na postavách vůbec nezáleželo a bylo mi jedno, jestli zemřou nebo ne. A tady je to přesně obráceně. Tady mi na charakterech záleželo a kolikrát jsem se bál, aby z toho vyvázli živí. Navíc v AHA konečně po dlouhé době zase funguje hororová atmosféra, jež je znepokojivá, a ze které místy mrazí v zádech. A to je podle mě jedna z nejlepších, vizitek jakou může seriál mít. Obzvláště, když má ve svém názvu horor.

 

V úvodní recenzi jsem chválil obsazení, které se tvůrčímu duu podařilo sehnat, a byl jsem zvědavý, co kdo předvede. A tady se opět ukazuje, jak moc mají tvůrci nakoukané horory. Protože donutili herce, aby přehrávali. Ale přehrávali takovým způsobem, že celé sedí do kontextu seriálu. Herci podávají přesně takový výkon, jaký mají. I když nikdo z nich za to Emmy ani žádné jiné velké ocenění nedostane, tak odvádějí velmi dobrou práci, protože jejich výkony udrží naše oči u obrazovky. A jak už jsem psal, budeme se o ně bát a budou nás i dojímat. Další věc, co se mi zamlouvala jsou velmi dobře obsazené cameo roličky. Nikdo tu však výrazně nevyčnívá a nestrhává na sebe pozornost. Celé herecké snažení je zkrátka velká týmová práce.

 

Po technické stránce je to opět parádně odvedená práce. Samozřejmě díky formě vyprávění se musí tvůrci držet v určitých mezích, ale já to beru jako velké plus, protože je z toho cítit ta autentičnost a nepříjemný pocit realističnosti. V minulé řadě jsem si dost stěžoval, že tvůrci neumí správně používat brutální násilí, že se za to schovávají a chtějí “rádoby“ šokovat. Naštěstí zde je tomu jinak. Násilí, vraždy, mučení, trhání na kusy anebo třeba upalování je gore nejlepší kvality. A v tomto případě, kdy si scénář pohrává i se zmiňovaným gore podžánrem, slouží právě k šokování a funguje to také díky příběhu a postavám. Cílem je, aby pro nás bylo důležité, co se stane, jestli hrdinové zemřou či budou žít. Tím pádem dochází k tomu, že trpíme s nimi a je nám z jejich bolesti nepříjemně.

Z předchozích odstavců jasně vyplývá, že jsem z nové řady AHS dost nadšený. Proto mě mrzí to, co teď musím napsat, jelikož jsem pevně věřil, že se to nestane. Celých devět dílů velmi dobře šlape a je to strhující podívaná vrcholící v šesté epizodě. A pak přijde poslední, desátá epizoda, která je prostě o dvě třídy horší než zbytek seriálu. Snaha o uzavření této řady a propojení vesmíru seriálu nedopadla tak dobře, jak si tvůrci představovali. Jakoby tomu chyběl motor, který poháněl zbylé epizody, a spousta věcí zde působí až násilně vloženě. A to je velká škoda, takhle klopýtnout před cílovou čárou a přijít o vítězství.

 

American Horror Story: Roanoke je velmi dobrá a napínavá řada, která dokáže spolehlivě pobavit, vystrašit a hlavně překvapit. Po dlouhé době mě AHS bavilo takovým způsobem, že jsem se těšil na další díly a fakt mě mrzí, že si pokazili konec. Jinak bychom zde totiž měli zaděláno na nejlepší řadu. První dvě sezóny tak zůstávají nepřekonány, ale tvůrčí duo u této série chytlo nový dech a já se opravdu těším, s čím přijdou příští rok.

Co Vy, jak se vám líbil šestý ročník AHS? Podělte se o své dojmy a názory v diskuzi.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (12)

Verdikt

avatar8/10

Redakce

American Horror Story: Úvod 6. řady


ikona
Redakce
Šestá série seriálového hitu je tady. Povedlo se tvůrcům kromě zachování tajemství přijít i s řádně našlapaným úvodem? 

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *

 Rád bych předem upozornil, že tohle nebude úplně klasická úvodní recenze. Já vím, není to ode mě moc férové, ale prostě se s tím zkuste smířit. Takže pro nedočkavce, dole je hodnocení a podle toho se rozhodněte, jestli to zkusíte nebo ne. Pro ostatní, kteří se nebojí číst můj text (ten je občas taky docela horor), se tady malinko rozepíší a sdělím vám první dojmy.

První a nejdůležitější věcí je ta, že mě nová řada AHS překvapila svojí údernou kampaní. V dnešní době plné internetu a spoilerů se totiž nestává příliš často, obzvláště u takhle významného a očekávaného projektu, aby se nevědělo, o čem to bude. Studio vypustilo asi dvacet promo ukázek, které záměrně mátly svým obsahem, jenž se neustále měnil a odporoval předchozímu materiálu. Dokonce nebyl znám podtitul série, a ani kompletní obsazení. Vědělo se jen, že nová řada bude mít deset dílů, za což jsem po předchozí řadě velmi rád.

Jak už jsem psal, studiu se podařilo nic z děje neodhalit. Já se tedy pokusím při vší úctě k projektu o to samé. Vím, že jsem spoustu z vás asi teď naštval, věřte mi ovšem, že to nedělám jen kvůli tomu, abych si tady honil ego, ale protože chci, abyste sami cítili ten moment překvapení, kdy jste na něco připravení, a pak dostanete něco jiného. Pokud máte nakoukané předchozí řady, tak nějak tušíte, jak fungují první díly každé nové série. Ale tady je to úplně jinak. Ze začátku to působí zvláštně, s každou další minutou je to však zajímavější a do jisté míry i originálnější start v rámci série. A jelikož jsou řady AHS navzájem propojené, tak se může v příběhu stát v budoucnu naprosto cokoliv. Je libo upíry, duchy, mimozemšťany, masové vrahy, voodoo nebo čarodějnice? Je možné, že něčeho podobného se v seriálu opět dočkáme. Sám jsem zvědavý, jakým směrem se nejnovější řada vydá, jelikož indicií v prvním díle není mnoho a vše je stále zahaleno tajemstvím. A to je další velké plus.

Tvůrci si ode mě zkrátka zaslouží pochvalu, jelikož po dlouhé době funguje napětí a nejistota toho co se bude dít. Duo Murphy a Falchuk opět odvedlo výbornou práci a trochu si napravují reputaci po předchozí řadě. A jelikož je to AHS tak nesmí chybět parádní herci. O Sarah Paulson netřeba moc psát, protože je v AHS matador a po jejím bezchybném koncertu v American Crime Story jí uvěřím cokoliv a jsem prostě přesvědčený, že i tady podá famózní výkon. Cuba Gooding Jr. prožívá díky ACS také velmi dobrý rok a jsem rád, že se připojil i k tomuto projektu. I zbytek herců ve vedlejších rolích se nám krásně vyprofiloval, ať už jde o prověřenou Lily Rabe, Angelu Bassett nebo o Andrého Hollanda aka Dr. Algernona Edwardse z pecky The Knick. Po herecké stránce nás zkrátka žádné zklamání zřejmě nečeká.

Takže, první díl nové řady AHS se povedl. Je jiný, než předešlé úvody, a pokusí se nás několikrát překvapit. Po první epizodě to funguje, těžko odhadovat jestli se kvalita udrží až do konce, ale moc by mě mrzelo, kdyby se to pokazilo. Za mě palec nahoru a doufám, že nebudu sám, kdo na tuto tajemnou a dosti odlišnou sérii bude i nadále koukat. Podělte se s námi v diskuzi o to, jak se vám tento nový směr líbí..

Verdikt

avatar7/10

Redakce

American Horror Story: 5. sezóna


ikona
Redakce
Jak nakonec dopadl výlet do tajemného Hotelu? A zaslouží si Lagy Gaga všechnu tu hereckou chválu? 

*** Recenzi pro vás napsal uživatel hroubek ***  

Popularita Ryana Murphyho jen roste. V tuto chvíli sklízí chválu za American Crime Story, kde všem neznalým vylíčí, jak to bylo s O. J. Simpsonem. Ještě než se objevil na obrazovkách O. J., tak si odbyla premiéru pátá řada populárního AHS, která se vrátila ke kořenům a snažila se vybudovat propojený svět. Tím návratem ke kořenům myslím to, že se příběh odehrává na jednom konkrétním mystickém místě, jež je středobodem celého vyprávění a vlastně i jednou z nejdůležitějších postav celé řady. Murphy měl navíc v této sezóně velmi těžký úkol, jelikož musel sehnat náhradu za Jessicu Lange, jež se po čtyřech řadách rozhodla skončit. A ještě těžší úkol spočíval v tom naplnit očekávání fanoušků, jež byli nesmírně zvědaví, jakým směrem se nová série, připomínající svým námětem první řadu, bude ubírat.

Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to na rovinu. Hotel bohužel nedosahuje kvalit předchozích řad. A může za to hlavně příběh a zápletky. Děj se točí okolo detektiva (provází ho rodinná tragédie a rozpadá se mu manželství), který pátrá po vrahovi vraždícím podle desatera Božích přikázání. Při pátrání se dostane do titulního hotelu Cortez, jenž skrývá nejedno tajemství a i jeho zaměstnanci jsou velmi netradiční. Úvodní nastínění zápletky zní dobře, seriál ji ovšem nedokáže naplno využít. A místo toho, aby se soustředil na jednu nebo dvě hlavní peripetie, rozehraje s každou vedlejší postavou svou vlastní podzápletku. Těmi ještě více komplikuje už tak nepřehledný děj a navrch tvůrci přidávají dalších několik desítek flashbacků. Ono by to tolik nevadilo, kdyby to ve výsledku mělo nějaký smysl, což bohužel nemá. Dalším velkým problémem je důležitý zvrat ve druhé třetině řady, jenž je opravdu moc špatný a to, co se v předchozích dílech budovalo, posílá pěkně do kopru.

Nechci působit negativně, ale takhle to prostě je. S odstupem času, ta pachuť ještě více hořkne v ústech. A přitom Hotel měl dost dobré předpoklady být fakt povedený. I když seriál po příběhové stránce klopýtá, tak po těch ostatních kope první ligu. A to ať už jde o vymazlený vizuál, výborný soundtrack, propracované prostředí hotelu nebo znepokojující intro, z něhož běhá mráz po zádech. Po řemeslné stránce tady prostě všechno šlape, jak má.

Herci jsou opět velmi dobří. Pro většinu z nich je to již několikátý rok ve společnosti AHS, takže dostávají velmi netypické role, jež dokazují jejich tvůrčí pestrost. Evan Peters, Sarah Paulson nebo Angela Bassett zase hrají bezchybně a svoje role zvládnou bez problému. Přesto pátá série patří úplně jiné trojici. Wes Bentley svého detektiva obdařil obrovskou dávkou charismatu, takže nás jeho postava zajímá, a v určitých momentech je hlavním tahounem epizod. Kathy Bates má v této řadě velmi vděčnou roli a podaří se jí z toho vytřískat hodně emocí a zajímavých momentů. I tak nejlepší na celé řadě je Lady Gaga… ne, teď vážně, zpěvačka není nijak hrozná, žádný zázrak ale fakt nepředvede. Nejlepší je překvapivě Denis O'Hare, jenž jednoznačně přehrává všechny okolo a má nejzajímavější charakter ze všech a dokáže většinu emocí efektivně přenést i na nás.

Na této řadě je dost vidět, že má Murphy rád třicátá léta v Hollywoodu, jelikož jim skládá v několika dílech poctu a podřizuje tomu i vizuální stránku. Do nejmenších roliček navíc opět získává slavné herce, které si svoje cameo odmakají a můžou tvrdit, že dělali u oceňovaného Murphyho. A tohle mě na druhou stranu hodně mrzí, jelikož si Murphy sežene dobré a zajímavé herce a pak se jich během pár minut zbaví. Což je velká škoda, jelikož taková Alexandra Daddario byla velmi příjemným zpestřením této řady. Bohužel ovšem velmi krátkým. Další věc co mě mrzela je ta, že je tahle řada zbytečně krvavá. Násilí je zde však bohužel jen na efekt a místy vůbec nepomáhá příběhu, což je věc, která mě ve spojení s AHS  předtím nikdy nenapadla.

American Horror Story: Hotel prostě dojíždí na svou přeplácanost, kde míchá všechno možné takovým způsobem, že mně jako divákovi bylo úplně jedno, kdo zemře a jak to vlastně nakonec celé dopadne. Což je to nejhorší, co u vás seriál, jenž se bere smrtelně vážně, může vyvolat. Pořád to má své kvality, ale na první dvě řady se nejnovější štace bohužel vůbec nechytá.

Verdikt

avatar6/10

Redakce

American Horror Story: Úvod 5. řady


ikona
Spooner
Oblíbená série otevřela svou další ujetou kapitolu. Jak se zatím osvědčila Lady Gaga v hlavní roli? 

Abych byl upřímný, tak letošní série megahitu American Horror Story mě vlastně nechávala dlouho chladným.  A to se mi u tohoto kousku stalo vlastně poprvé. Hořké zklamání z předchozího příběhu s podtitulem Freak Show bylo pro mě zkrátka docela velké a kvůli slabšímu scénáři a místy až laciné snaze za každou cenu šokovat už jsem se začínal bát, že nám tvůrčí duo Ryan Murphy a Bryan Falchuk začíná malinko přešlapovat na místě. Od oceňovaného projektu navíc odešla jeho hlavní hvězda Jessica Lange, kterou měla v roli hlavní tahounky poněkud překvapivě nahradit kontroverzní, a herecky ne zrovna zkušená, Lady Gaga. Ani nové prostředí samotného hotelu mi nepřišlo na první pohled tolik lákavé jako předchozí obludárium či šílený blázinec. Zkrátka jsem se bál, že nám nový šílený přídavek s podtitulem Hotel už nebude mít co nabídnout. Zvrácená mysl známé tvůrčí dvojky mě ale naštěstí dokázala příjemně překvapit a zdá, že pátá řada bude pro fanoušky zase trefou do černého.

Od příšerek se tedy přesouváme do horké současnosti, do hotelu Cortez v L. A., v němž se dějí zatraceně divné věci. Jak už totiž bývá u této série zvykem, toto na první pohled staromilské ubytování skrývá nejedno tajemství, jež zahrnují škaredé lidi zašité v matracích, anální znásilňování divnou příšerou, skupinku bělovlasých creepy děcek a samozřejmě také hromadu mrtvol. No a pak tu nemůže chybět ani na první pohled divný personál v čele s nevrlou recepční Kathy Bates, jemuž šéfuje řádně tajemná a nebezpečná Lady Gaga. Doby plné zabíjení se však možná začnou malinko komplikovat. Hotel totiž nejenom, že koupil nový záhadný majitel, ale hlavně se v jeho blízkosti začal objevovat detektiv s tragickou minulostí, jenž pátrá po brutálním sériovém vrahovi. A stopa ho dovede právě do zdejších tajuplných pokojů.

Asi si hned na začátek můžeme odbýt povinnost, kterou si uměli na FX u svého hitu vždycky parádně pohlídat. Po řemeslné stránce totiž AHS opět hraje první ligu a nedá se tu prakticky nic vytknout. Režie šlape jak na drátku, kamera opět předvede několik slušných nápadů, scénám opět velmi pomáhá přesně zvolený soundtrack a výtečná výprava retro hotelu dodává atmosféře ten správný ráz. Právě atmosféra je ostatně to, co mě na pilotu zaujalo nejvíce. Jestli jsem se totiž bál, že hotelové prostředí nemá příliš co nabídnout, tak jsem se snad ani nemohl víc mýlit. I přesto, že se seriál odehrává v současnosti totiž díky zasazení v hotelu, jenž se zasekl v čase, i líbivému vizuálu působí takřka retro stylem. Divák má tak pocit, že se kouká na hororovu dobovku ze sedmdesátých let, než na kousek ze žhavé současnosti. A toto pojetí uzavřeného světa se mi zatím hodně zamlouvá.

Také po scenáristické stránce to mají dosud tvůrci ošéfované. Zápletek je zatím tak akorát a u každé vás již od počátku zajímá jejich směřování. Představení jednotlivých charakterů jde také scenáristům pěkně od ruky. Jednotlivé postavičky se nám představí hezky postupně a příběh nám ke konci elegantně servíruje první zvraty a napjaté vztahy mezi postavami, aby dali tvůrci pořádně najevo, že i tentokrát se máme nač těšit. Herecky se pak jedná o další trefu do černého a kromě neselhávající Kathy Bates zaujme především vyšetřovatel v podání sympatického Wese Bentleyho, jenž mi v poslední době dělá před kamerou celkem radost. Představovačka postav Lady Gaga a Matta Bomera je pak rovnou naprostou režijní lahůdkou a jednou z nejefektivnějších pětiminutovek tohoto roku.

Bez chybiček to tak ale úplně není. I přesto, že se scenáristům podařilo správně nastínit zvrhlé zápletky a nalákat na věci budoucí, místy dle mého tlačili na pilu až příliš. Jakoby se tvůrci zase snažili diváka šokovat za každou a servírují nám jednu úchylnější postavu za druhou a počet ujetých scén také stoupá na maximum. Jasně, podobné snahy měla každá úvodní epizoda. Tady už ovšem snaha být co nejvíce zvrácený bije místy až příliš do očí a celé epizodě to spíše škodí, než aby jí to prospívalo. Možná proto mě nejvíce bavila linka okolo Bentleyho a jeho rodiny. Ta sice na první pohled jakoby vypadla z každé druhé temné detektivky, oproti ostatním zdejším šílenostem však funguje jako skvělý kontrast. Ze samotné Lady Gaga mám pak zatím dosti rozpačité dojmy. Známá zpěvačka totiž působí, jakoby sem vypadla z jednoho ze svých rádoby bizarních videoklipů a o herectví se v jejím případě moc mluvit nedá. Tahle poloha se sice do jistých scén (její zmiňovaná úvodní scéna) perfektně hodí, jakmile však začne mluvit, je to docela průser. Těžko ovšem říct, jaké s ní mají scenáristé do budoucna plány, a možná se bude její prkenné herectví k jejímu tajemnému charakteru nakonec skvěle hodit. Tady to vážně ukáže až čas.

American Horror Story zkrátka zahájila svůj pobyt v podivném hotelu na jedničku a i popáté nám hodlá servírovat vypiplané řemeslo se zase tak trochu jinou atmosférou. Otázek je víc, než dost, zajímavých charakterů také a prostředí hotelu rozhodně není tak nudné, jak jsem si zpočátku myslel. Touha být za každou kontroverzní a zvrácený se ovšem tvůrcům už začíná malinko vymykat z rukou a sázka na Lady Gaga je z mého pohledu pořád trošku riskantní podnik. Riziko, že se AHS po slibném úvodu rozplizne do scenáristicky nefungujícího mišmaše, jako v případě Freak Show, je zde navíc vždycky. Snad tedy Murphy s Falchukem tentokrát nezvolní z nastavených kvalit a atmosférickou parádu z prvního dílu dovedou do zdárného konce.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (4)

Verdikt

avatar8/10

Spooner


Hodnocení čtenářů

  • avatar6/10

    hroubek

American Horror Story: 4. sezóna


ikona
Spooner
Přehlídka příšerek je u konce. Naplnila Freak Show divácká očekávání? 

Na hitu American Horror Story je unikátní to, že každá série ve vás díky odlišnému příběhu a tématu zanechá zcela jiný dojem. První řada působila svým neokoukaným zpracováním svěže a originálně. “Dvojka“ byla dravý mišmaš, jenž se tvůrcům ke konci malinko rozpadal pod rukama, a čarodějnický příspěvek vzbudil svým stylem asi nejvíce rozporuplné reakce. Já si ho ale díky zvolené formě a postavám užil možná nejvíce. Jak si v této sestavě stojí čerstvě ukončené kousek Freak Show? Bohužel docela rozpačitě.

Po řemeslné stránce je vše stále v tom nejlepším pořádku. Atmosféra sice už nemá s hororem takřka nic společného, v mnoha scénách však režie stále umí navodit správně tísnivou a napínavou atmosféru, z níž vám v některých případech nebude zrovna dobře. Také období 60. let se povedlo tvůrcům díky výpravě a retro vizuálu navodit více než obstojně. Kamera pak přichází s několika neotřelými nápady, nenápadná hudba zde opět odvádí velký kus práce, úvodní znělka je zatím tou nejpodařenější z celého seriálu a hudební čísla zde působí téměř až svěžím dojmem. Po této stránce už si jsou Ryan Murphy a Brad Falchuk zkrátka jisti v kramflecích. Jenže v jejich dosud nejsilnějším atributu, nápaditém scénáři, tentokrát až nečekaně zůstávají za očekáváním.

Tvůrci jakoby nevěděli, jakým směrem se ve své čtvrté řadě vydat. Místo toho, aby se soustředili na pár stěžejních zápletek, se totiž utápí v řadě vedlejších linií, které buďto nikam zásadně nevedou, nebo sérii jen zbytečně natahují a zdržují hlavní dějové linky. V jedné epizodě se například řeší vražedné řádění psychopata Dandyho, jež je ovšem zastaveno v tom nejvyhrocenějším momentu a k celé zápletce se naplno vrátíme až v závěrečných dílech. Samozřejmě, podobná nekonzistentnost a rozkouskovanost se dala vytknout i předchozím řadám. Zde je však tento nešvar o něco bolestivější, jelikož jednotlivé příběhy nejsou tak scenáristicky vybroušené a vlastně vás ani příliš nestrhnou.

Scenáristé tentokrát doplatili i na přemíru charakterů, v němž ovšem tvůrci i diváci marně hledají hlavní postavu, které by mohli alespoň trochu fandit. Scénář zde tiká od jednoho člena obludária k druhému, ale k žádnému si člověk, na rozdíl od předešlých sérií, nestihne vybudovat žádný vztah. Když už pak některý charakter začne sbírat divácké sympatie, tak je krutě odpraven, nebo je na několik epizod odsunut do pozadí.  Také snaha za každou cenu šokovat se spíše míjí účinkem. Známé tvůrčí duo si totiž nejspíš řeklo, že by bylo fajn, kdyby v druhé polovině seriálu odpravili v každém díle minimálně jednu z postav. Snaha přijít za každou cenu s co nejvíce nečekaným a nejbrutálnějším úmrtím však vyznívá v jistých případech téměř až lacině a z příběhového hlediska jsou vlastně zcela zbytečná. Tyto scenáristické neduhy pak mají za následek, že divák je řadou rádoby twistů a zbytečných podzápletek téměř až utlučen k apatii a je mu už vlastně jedno, jaké další hrůzy se v obludáriu odehrávají.

A je to škoda, protože herecké obsazení zase odvádí tu nejlepší možnou práci. Jessica Lange do televizního důchodu odchází s grácií, Evan Peters má po mlčícím partu v Covenu konečně možnost se pořádně předvést, přehrávání Angely Bassett sem tentokrát až nečekaně sedne a příjemně překvapí také herci se skutečným fyzickým postižením. Nejvíce mě ale překvapil doposud takřka neznámý Finn Wittrock, jenž si pro sebe v roli Dandyho, jednoho z nejodpornějších vrahounů za poslední roky, krade každou scénu a je opravdu psychopat k pohledání. Nebýt Jareda Leta, o dalšího představitele Jokera bychom se nejspíš bát nemuseli. Zamrzí jen, že seriál nedokáže všechny členy nabušeného obsazení naplno využít. Kathy Bates tedy hraje i napodruhé spíše druhé housle a očekávaný Michael Chiklis také dostal méně prostoru, než si zasloužil.

Freak Show proto ze scény odchází s nedostatečně využitým potenciálem, z něhož mohla vzniknout daleko mrazivější a působivější podívaná. Místo toho jsme dostali scenáristicky slabší kousek, který nedokáže své trumfy dostatečně využít a ve finále mu už spíše dochází dech. Postavy nejsou tolik zajímavé, jako v minulých případech, a jako celek působí zrůdný kousek i přes režijní snahu spíše chladným a odtažitým dojmem, jež ve vás nezanechá téměř nic. Málokterý seriál ovšem dokáže být subjektivnější, takže stále existuje možnost, že vám sedne tahle přehlídka příšerek přeci jen o něco víc.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (11)

Verdikt

avatar6/10

Spooner

American Horror Story: Úvod 4. řady


ikona
Spooner
Slavná série se vrací, tentokrát s podtitulem Freak Show. Mají nám členové obludária co nabídnout? 

Tvůrčímu duu Ryan Murphy/Brad Falchuk se daří. Jejich muzikálové Glee už sice nikoho nezajímá, série bizarních žánrových příběhů American Horror Story si ovšem už našla své jasné divácké místo, její sledovanost roste s každou další sérií a vyfasovala už i svůj kriminální spin-off. Oproti nabité dramatické konkurenci má navíc seriál tu výhodu, že pokud vám nesedne styl či příběh jedné sezóny, můžete to další rok klidně zkusit znovu. Po strašidelném domě, přeplácaném blázinci a stylových čarodějkách nás tedy nyní čeká výlet do atmosférického obludária. I tentokrát by to mohl výlet zatraceně povedený.

Zavítáme tedy opět do minulosti, konkrétně do floridského městečka Jupiter padesátých let. Zde na místním poli provozuje principálka Elsa Mars svůj tak trochu jiný cirkus. Místo lvů a roztomilých opiček se zde totiž můžete kouknout na lidi s fyzickým postiženým či jiným druhem znetvoření. Byznysu se však příliš nedaří, místní lidé v čele s policií by tyto “zrůdy“ z města nejradši vyštípali a také členové ansámblu neberou tuto situaci zrovna pozitivně. Situace se ale změní, když se po záhadné vraždě objeví na scéně siamská dvojčata Bette a Dot Tattlerovi, kteří díky svým dvěma hlavám přitahují opravdu velkou pozornost. Elsa se těchto charakterově odlišných dvojčat ujme, jelikož tuší, že právě tato lidská atrakce by mohla vzkřísit její skomírající kšeft. Cirkus ale ukrývá mnoho zvláštních členů a skýtá nejedno krvavé tajemství. A také jednoho šíleného klauna.

Rukopis Murphyho a Falchuka se zde zkrátka nezapře od první minuty. Už z úvodu je nám tak jasné, že nám bude tvůrčí duo zase servírovat řadu bizarních, šílených a brutálních příběhů a hrátek s žánrovými pravidly, jež zdaleka nesednou každému. Ten čím dál početnější zbytek si je ovšem bude nejspíš zase užívat. Atmosféra totiž vstupu do cirkusového světa rozhodně nechybí a u některých sekvencí zažijete i velmi příjemné mrazení v zádech. Dobový feeling se díky povedené výpravě také povedlo znázornit velmi slušně a potěší také několik příjemných kamerových nápadů, zejména z pohledu siamských dvojčat.

Jenže příběhově se tato cirkusácká sebranka spíše jen pomalu rozjíždí a první epizoda tak působí hlavně jaké seznámení s hlavními charaktery a nastíněním zápletek. Což samozřejmě není absolutně nic špatného a nic moc jiného bychom od úvodu ani očekávat neměli. Jenže kvůli Murphyho potřebě utíkat od jedné postavě ke druhé působí první díl hlavně ve své druhé půli malinko roztříštěně a je spíše takovým slepencem více či méně atmosférických scén. Také přes hodinu dlouhá stopáž se ke konci ukáže jako ne zrovna dobrý nápad a člověk si v duchu říká, že na některých místech se přeci jen mohlo trochu častěji stříhat.

Se samotnými charaktery si ovšem scenáristé opět zatraceně vyhráli a na nezajímavost zdejších účastníků si rozhodně stěžovat nemůžeme. Ten nejvděčnější part si pro sebe nepřekvapivě opět ukradla výtečná Jessica Lange, pro níž je čtvrtá řada oblíbeného seriálu zároveň tou poslední. Po slávě toužící německá imigrantka Elsa je však v jejím podání opravdu tou nejzajímavější postavou a nominace na další bezpočet cen je zde už vlastně jistý. Ostatní členové osvědčeného hereckého ansámblu ale za ní příliš nezaostávají. Evan Peters je po dosti mlčenlivé roli z předešlé sezóny opět ve svém živlu, Kathy Bates si svého “vousáče“ prozatím také užívá a Sarah Paulson má před sebou zase výzvu v dosti netradiční dvojroli. Murphymu a spol. se navíc povedlo své šapitó naplnit také skutečnými lidmi s fyzickým postižením, což celému obludáriu přidává na působivosti i atmosféře. Jo, a pokud jste fanoušci vraždících klaunů, tak si Freak Show nejspíš brzy zamilujete.

Zrůdičky z AHS tedy ve svém začátku jasně prokázaly, že skýtají potenciál na další fanoušky milovanou sezónu. Úvod sice trpí pár neduhy a jde spíše jen o pomalé potykání si s hlavními postavami a atmosférou buranského městečka. Na budování větších příběhových linek si zkrátka ještě budeme muset počkat. I přesto je však hezké vidět, že tvůrci mají i ve svém čtvrtém vyprávění stále co nového nabídnout a dokážou přijít zase s trochu jiným stylem a atmosférou. Snad se jim toto hraní s žánrem nevymkne příliš z ruky, jako v případě druhé řady.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (6)

Verdikt

avatar7/10

Spooner

American Horror Story: 3. sezóna


ikona
mcb
Jak se povedla třetí řada nejšílenějšího seriálu současnosti? 
Zvrácená mysl Ryana Murphyho je bezedná. I po dvou sezónách hororového příběhu z Ameriky dokázal překvapit a přijít s něčím jiným, než jen osvědčenou šablonou na jiný způsob, do níž zabředává nemálo seriálů. American Horror Story má ale výhodu v tom, že neoperuje v rámci celistvého příběhu, ale jednotlivých sezón, které můžeme právoplatně považovat za minisérie, jelikož vždy vypráví oddělený příběh s jinými postavami v jiném časovém období a jiném žánru. Pole působnosti je tedy nekonečné a může si dovolit přijít s čímkoliv – jako například školou pro mladé čarodějky.
 
 

Žádné útulné Bradavice ale nečekejte, mezi těmito nevinnými bílými zdmi se odehrává mnoho intrik, vražd, sexu a dalších bizarností, které vlastně v celkovém kontextu vůbec nedávají smysl. Ale na tom si AHS, nyní s příznačným podtitulem Coven (klan čarodějnic), nikdy nezakládal – věci se v něm totiž dějí celkem nesoudržně a bez ladu a skladu. Mnoho témat, mnoho minizápletek a postav, které přicházejí s vlastními příběhy, však negraduje do žádného komplexního celku nebo finále, a jen tak mimochodem proplouvá před divákovýma očima. Po několika dílech je sice jasné, že půjde o rivalitu mezi jednotlivými čarodějkami a jejich touhu stát se novou „Nejvyšší“, která převezme moc po umírající Fioně (Jessica Lange), celé se to ale děje tak nedramaticky, že se nemá cenu nad něčím z toho pozastavovat.
 
 

Zde přichází jedna z hlavních předností AHS a tou je naprostá nepředvídatelnost, která sledování seriálu povyšuje v oblíbené hrátky s očekáváním. Vzhledem k nedramatičnosti a pomalému tempu tak mohou vyniknout některé vskutku šokující vražedné nebo mučící scény, stejně jako několik smrtí či znovuoživení postav. Se vším je samozřejmě zacházeno s naprostým nadhledem a černým humorem, ale u samotného závěru seriálu až nepříjemně zamrazí nad krutými (a spravedlivými) osudy několika postav. V tom se třetí řada vlastně dost podobá té druhé, protože také končí nečekaně vážnou epizodou, z níž vám dobře zrovna dvakrát nebude. Ono to celé vlastně může být i další Murphyho zlomyslný žert, kterým na nás zkouší další z jeho her.
 
 

V Coven je těch her ale tolik, že se v nich pomalu ani nedá vyznat – jak už jsem psal ve zhodnocení půle sezóny, mix žánrů a nálad dosahuje takové popkulturní úrovně, že by se jednotlivé epizody klidně daly rozebírat a všímat si všech skrytých náznaků a paralel z filmové nebo literární kultury. Harry Potter, Frankenstein, Saw, Evil Dead 2, Z pekla, Kladivo na čarodějnice, Čarodějky z Eastwicku, Úsvit mrtvých, Van Helsing, Underworld a dokonce i Purpurová barva, žánrové prvky jsou zde zkrátka zastoupeny v takovém množství, že musí udělat radost nejednomu hororovému –filovi. Seriál jako celek sice postrádá cokoliv strašidelného, ale zároveň je určitým reflektováním současných hororových trendů a požadavků cílového publika, které samozřejmě dostane, co si přeje.
 
 

Nahoru to táhne také obsazení, kde vedle dua charismatických čarodějnic Jessica Lange a Kathy Bates, vynikne hlavně Sarah Poulson nebo trio mladých ve složení Taissa Farmiga, Emma Roberts a Gabourey Sidibe. Všichni zkrátka hrají znamenitě, a i když už přehrávají nebo se snaží brnkat na trochu serióznější notu, pro potřeby daného seriálu je to stále špička. Připočtěte si k tomu vskutku netradiční formální stránku (aneb už mě nebaví to sezónu co sezónu opakovat) a máte tady jeden ze seriálu, který byste rozhodně neměli minout. 

A klidně ho nakoukejte i přesto, že jste neviděli předchozí dvě série. Trojka je dosud totiž tou nejodvážnější a rozhodně nejzábavnější ze všech, v níž se kromě řezání motorovou pilou, znásilňování minotaurem, mluvících uřezaných hlav, nechutného pitvání nebo upalování za doprovodu funkových songů dočkáte i krásné nekrofilní romance nebo nevysvětlitelných pěveckých čísel. No neberte to.
Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (5)

Verdikt

avatar8/10

mcb

American Horror Story: Úvod 3. řady


ikona
mcb
Jak se povedl návrat jednoho z nejšílenějších seriálů současnosti? 

Proklatě zábavné psycho. I tak by se dal na základě pilotního dílu charakterizovat úvod třetí řady populárního seriálu American Horror Story, tentokrát s podtitulem Coven. Tento výraz, který by se dal volně přeložit jako „setkání čarodějnic“, následuje po první sérii ve strašidelném domě a druhé v psychiatrické léčebně. Psychologicky propracovaný příběh, který míchal zaujetí, znechucení a temnou atmosféru plnou pokřivených charakterů, si bral hodně z „utajených“ skutečných událostí, stejně jako z nejrůznějších brakových a hororových klišé – po téhle tak trochu depresivní sondě za zdi jednoho blázince si však tvůrci řekli, že je čas na výrazné odlehčení. Ryan Murphy tedy dodržuje to, co sliboval, a rozjíždí třetí sérii nečekaně zábavným a odvázaným způsobem, dost možná v jedné z nejlepších epizod seriálu.

Ano, je dost možné, že v dalších dílech tempo výrazně poleví, ale i tak mě úvodní padesátiminutovka zaujala mnohem více než letošní návraty provařenějších titulů jako Homeland nebo Živí mrtví. Hned úvodní scéna epizody Bitchcraft nás zavede do 18. století, kde ve svém sídle krutě vládne Delphine LaLaurie, která ve svém podkroví drží a mučí černé otroky. Po tom, co se dozvíte, co má v plánu s trochou krve a uřezanou býčí hlavou, následuje další výborná úvodní znělka, díky níž se dostaneme do hlavního příběhu mladé Zoe, jež po souhře nešťastných událostí zjistí, že je čarodějka. Aby nebyla nebezpečná pro svět, pošle jí matka násilím do internátní školy „pro mladé čarodějky“, kterou vede přísná Cordelia. Nejde však o žádné přítulné Bradavice – Zoe se spolu s dalšími třemi dívkami snaží naučit zodpovědně nakládat ze svými schopnosti a přežít v krutém moderním světě. U čehož samozřejmě nechybí typický ostřejší slovník nebo sexuální scény. Jedna ovládá telekinezi, druhá čte myšlenky, třetí ovládá voodoo a Zoe? Ta někoho dokáže usouložit k smrti.

V druhé linii, prolínající se do té první, sledujeme zestárlou čarodějku Fionu (matka Cordelie), která se zoufale snaží najít způsob jak omládnout. Když jedna z nejvyšších čarodějek (tzv. Prime Witch) navštíví školu své dcery, začne se o dívky starat svým specifickým způsobem. Jak je u American Horror Story zvykem, začnou se samozřejmě dít bizarní a nevysvětlitelné věci, prolínat se minulost s přítomností a někdo přitom bude ošklivým způsobem umírat. Ale to vůbec nevadí, když celý slibně se rozvíjející příběh dokáží táhnout na bedrech slibně načrtnuté postavy a brilantní formální stránka. Bylo by to vlastně jen opakování toho, co jsem napsal u recenze druhé série – AHS totiž mnohdy není jen konvenční záběr-protizáběr, ale mnohem originálněji zvolené úhly a pohyby kamery v souvislosti se stylizovanou vizuální stránkou. Dokonce se tentokrát povedla i jakási melancholická ústřední melodie, který celý díl doprovází od začátku do konce. Potěší navíc, že se zatím nerozbíhá žádná epizodičnost, ale díky cliffhangeru a nastoleným liniím jde vidět dějová soudržnost.

Co samozřejmě táhne seriál nahoru, je obsazení. V třetí sérii se sešla nejen většina herců z předchozích sérií, ale i spoustu nováčků, kteří zajišťují jeden z nejzvučněji obsazených seriálů roku. Vrací se samozřejmě oceňovaná stálice Jessica Lange (tentokrát v roli kruté čarodějky Fiony), Evan Peters, Sarah Poulson, Jamie Brewer, Denis O’Hare z Pravé krve nebo Taissa Farmiga a France Conroy z první série, z nově příchozích samozřejmě zaujme Kathy Bates, která dává vzpomenout na roli z Misery musí zemřít, sexy Emma Roberts nebo nadměrná Gabourey Sidibe z Precious v roli čarodějky ovládající voodoo. Sledovat souhru těchto rozmanitých hereckým jmen je vyloženě potěšující.

Úvod třetí řady American Horror Story se zkrátka povedl na výbornou a stále nabízí tu správnou, tak trochu zvrácenou a bizarní zábavu, kterou na jiných kanálech nenajdete. Do hororu, u něhož byste se klepali strachy, má sice hodně daleko, ale i tak nabízí další zábavné hraní se žánrem, obeznámeností diváka a „neviditelnými“ popkulturními odkazy, které potěší. Snad to po tomhle slibném rozjezdu nepůjde do kytek.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (8)

Verdikt

avatar9/10

mcb


Hodnocení čtenářů

  • avatar10/10

    Lament

American Horror Story: 2. sezóna


ikona
mcb
Jak dopadl výlet do hororového blázince? 

Z rozjezdu druhé řady úspěšného (a také kontroverzního) seriálu American Horror Story je jasné, že se tvůrci rozhodli vydat cestou samostatné zápletky na jednu řadu. Zatímco v první sezóně jsme viděli jakousi variaci na „strašidelný dům“ a duchařská klišé, ta druhá umisťuje děj do sedmdesátých let mezi zdi ztuchlého blázince, kde se to hemží tajemnými a bizarními postavami s temnou minulostí, stejně jako zvrácenými a nelidskými praktikami páchanými na jejich svěřencích. Ryan Murphy se však tentokrát vydal cestou mnohem temnější a také mnohem sevřenější než v prvním případě – zatímco bychom jedničku mohli z části nazývat „zvrácenou“ zábavou, Asylum se už od pojmu zábava elementárně vzdaluje.

Je to totiž docela silné kafe. Jistě, že vás nezaskočí přemírou gore nebo strašidelných scén, u kterých byste si odskakovali co pět minut na záchod, ale i tak je pokračování amerického hororového příběhu trochu nepříjemnou, stísněnou a atmosférickou podívanou, která dokáže zalézt nepříjemně pod kůži (zvláště po posledním díle). Jde hlavně o to, jak je vykresleno prostředí a charaktery, které se po zpustošeném asylu pohybují. Tvůrcům se navzdory zápletce obsahující i mnoho nadpřirozených prvků podařilo zachytit, jak to kdysi mohlo v podobných institucích probíhat. Pod rouškou humanistické organizace reprezentující se zástupy oddaných jeptišek se tak skrývá ústav, jenž s jedinci zachází a drží je v ústraní proti jejich vůli. Zkrátka, když vás tam zavřou (třeba neprávem), těžko už někoho přesvědčíte, že nejste blázen.

Zpočátku jsme tipovali, že se ze série vyklube jakási variace na Přelet nad kukaččím hnízdem říznutá Prokletým ostrovem. Seriál se takto vskutku reprezentoval po několik úvodních dílů – nejednotná zápletka, mnoho mikropříběhů a zdánlivě neposedná dramaturgie, jenž nás přiměla uvažovat o tom, zda se třeba nejedná o nějakou sofistikovanou hru s očekáváními, přičemž se na konci dozvíme, že šlo jen o záměnu reality (znovu si vzpomeňte na závěr Scorseseho thrilleru). Jenže Asylum na to jde jinak – a škoda, že se ke své podstatě dokope až někde okolo osmého dílu, kdy konečně chytí pevnou zápletku, kterou grandiózně dovede do tichého a přímočarého finále.

Roztříštěnost první půlky série je přitom hodně poznat a škodí tak výbornému závěru. Několik dílů se v podstatě hledá nějaká nosná linie – představují se nám postavy, o nichž se dozvídáme více, než potřebujeme vědět, a místo toho, abychom se posunuli v ději, tvůrci vytahují nepodstatné (i když mnohdy zábavné) epizodní zápletky – jako například ta s vraždícím Santa Clausem. Až se pořádně rozjede odhalování masového vraha Bloody Face, začíná to teprve nabírat ty správné grády...a také správné proporce, které by měl seriál s názvem American Horror Story mít.

Bizarností samozřejmě neubylo – máme tady nacistického doktora, jenž dělá ze svých pacientů monstra, nevinnou jeptišku posedlou Satanem, týpka, který (možná) vyvraždil svou rodinu a (možná) ho unesli mimozemšťané, nebo masového vraha, jenž se nechává kojit od prostitutek. Jejich osobní linie jsou však stěžejní výplní seriálu, takže pokud vám nevadí, že se děj jakoby nikam neposouvá a jen se řeší problémy postav, možná si sezónu užijete víc. Ti, co mají zase rádi jednu pevnou dějovou kostru, nejspíš budou trochu zklamáni a na druhou stranu zase u vytržení s přibližujícím se finále. Tam se velmi sofistikovaným způsobem dostane nevídané katarze jedné z postav a stylově se zde protnou linie z přítomnosti a minulosti. Čili začátku a samotného konce.

Hodně to samozřejmě drží i zpracování či herecké výkony. Režisér většiny epizod Alfonso Gomez-Rejon, který se lecčemu přiučil jako asistent na filmech jako Babel nebo Argo, vytváří pomocí netradičních kamerových úhlů, ponurého svícení a vybledlé vizuální stránky perfektní atmosféru, jenž přesně koresponduje se zvoleným prostředím a postavami. Oproti první sezóně se zde také sešlo více známých herců – Jessica Lange (opět za svůj výkon nominována na Zlatý Glóbus) a Evana Peterse si pamatujeme už z minula, mezi nově příchozí se počítá hlavně tahounka Sarah Poulson jako sympatická novinářka Lana, James Cromwell v roli zvráceného Dr. Ardena, Joseph Fiennes jako duchovní otec Timothy a v neposlední řadě hlavně roztomile úchylný Zachary Quinto, který si svou záporáckou roli zatraceně užívá. Snad se ho dočkáme i v další sezóně, jelikož se má vrátit většina obsazení. Samozřejmě v rozdílných rolích.

Jak jste se u nás mohli dočíst, třetí sezóna by totiž měla být něco jako „romantický horor“. Ryan Murphy zřejmě rád experimentuje a slibuje, že po tomhle temném a krutém zážitku bychom se zase měli dočkat něčeho odlehčenějšího a zábavnějšího. I přesto ale není druhá řada žádným zklamáním – ba naopak si stále udržuje v rámci televizních počinů vysokou kvalitu. I když docela dlouho hledá pevné body a občas je svou záměrnou zmateností až nepřehledná, stále jde o počin, který ve svém hororovém žánru nemá na televizním poli obdoby. 

Verdikt

avatar7/10

mcb


Hodnocení čtenářů

  • avatar6/10

    Vardant

American Horror Story: Úvod 2. řady


ikona
mcb
Jak dopadl pilotní díl druhé série nejbizarnějšího seriálu současnosti? 

První sezóna American Horror Story platila za zdaleka to nejbizarnější a nejzvrácenější, co jsme mohli v televizích za poslední roky vidět. Nevinný příběh o rodince, která se přestěhuje do tajemného domu, v němž se v minulosti odehrálo nemálo vražd a úmrtí, skýtal mnoho možností nechat tvůrce vyřádit se jako nikdy předtím. Sadomaso oblečky, znásilňování, zabíjení, duchové, béčkové zvraty, černý humor, atmosféra, pojídání mozku, šokující scény, politováníhodné postavy. Kontroverzní novinka kanálu FX zkrátka zvedala ze sedačky při každém dílu a dovolila si nechávat diváky v očekávání.

Může se zdát být obtížné na takovou látku navázat. Příběh jedničky se totiž uzavřel (a uzavřel rodinku Harmonů uvnitř domu) a i když nechal pár nezodpovědných otázek, byla by hloupost, aby tvůrci znovu opakovali stejný koncept „strašidelného domu“, který vlastně velmi trefně setřeli ve finále první série. Nutná změna přišla v podobě přesunutí se do blázince (odtud podtitul „Asylum“), v němž se rozehrává zbrusu nová zápletka s novými postavami. Znát tedy pozadí seriálu není až tak důležité. Aniž bychom nějak zásadně spoilerovali, jde o velmi podobný koncept, jakého jsme například mohli být svědky u Prokletého ostrova Martina Scorseseho. Samozřejmě to berte s nadsázkou, ale zdá se, že stěžejním motivem této série bude určování hranice mezi příčetností a šílenstvím.

Do poslední chvíle zřejmě nebudeme vědět, kdo je bláznem nebo kdo je pouze součástí nějaké terapie či hry. Postavy jsou do blázince zavírány naprosto nečekaně a pokud si ze začátku myslíte, že půjde o pouhou konvenční exkurzi mezi zdi jednoho cvokhausu, kam přijede jedna reportérka psát článek, budete na omylu. Asylum opět přichází s šokujícími a nevysvětlitelnými momenty, které vás však jednoduše zasadí do lůžka. Zbytek je „AHS“ jak ho známe nejlépe – blowjob a ukousnutá ruka zhruba do tří minut, zmutovaný sériový vrah jménem Bloody Face do pěti, mimozemšťané do deseti a šílený doktor a fanatická sestra do patnácti. Ano, skutečně jsem řekl mimozemšťané.

Lze vidět, že Asylum zachází ještě dál za okraj toho, co je přijatelné – což ve výsledku působí vlastně velmi sympaticky. Ryan Murphy, tvůrce Glee nebo Plastické chirurgie s.r.o., si nebere servítky absolutně s ničím, až byste ani nechtěli věřit, že stvořil otravné zpívající teenagery, při jejichž poslechu se otevírá kudla v kapse. Je vidět, že při psaní scénáře se nechává inspirovat jak dějinami amerického násilí, tak i béčkovými a hororovými filmy, který navíc kloubí s černým humorem. Přitom nezapomíná na psychologické vykreslení postav, jenž se daleko vzdalují od jednoduchého popisu „zlá sestra“ nebo „divný týpek“. Velkým příslibem do budoucna je také vyprávění ve dvou časových rovinách – jedna se odehrává v současnosti, kdy jsou dva milenci v již opuštěném blázinci sužovaní masovým vrahem, a druhá v šedesátých letech na stejném místě, která bude zřejmě přednější.

Herecké obsazení je opět velmi výživné a někteří herci se vrací i z první série. Nelze si nevšimnout Zlatým Glóbem ověnčené Jessicy Lange v roli fanatické vrchní sestry Jude (velká konkurence Louis Fletcher z Přeletu nad kukaččím hnízdem) nebo Evana Peterse, který se zase převtělil do nevyzpytatelného psychopata. Z nově příchozích je to pak například Chloe Sevigny jako chráněnkyně ústavu s polovyholenou hlavou, Joseph Fiennes jako místní kněz, James Cromwell v roli šíleného doktora jak z Frankensteinovy nevěsty nebo Sarah Paulson v roli novinářky Lany. V budoucích dílech se v jedné z hlavních rolí také objeví i Zachary Quinto, což potěší nejen trekkies a fanoušky Sylara.

Do nadprůměru tlačí pilotní díl také pěkná retro vizuální stránka a hrátky s obrazem (hlavně nové úvodní intro je neskonale cool), které „ztřeštěnému“ pojetí sedí jako statická kamera k českým tragikomediím. Rozjezd druhé série American Horror Story zkrátka slibuje další dávku nechutné, nepříjemné a zvrácené zábavy, kterou jinde nenajdete. Stačí snad jen doufat, že se v tom všem vraždění a vyšinutosti neztratí také nějaký příběh. Byla by to škoda.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar8/10

mcb


Hodnocení čtenářů

  • avatar9/10

    Lucretat

  • avatar6/10

    kyller

  • avatar9/10

    daniel.rodr

  • avatar6/10

    Davies182

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace