* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *       

Na recenzi nejnovější řady American Horror Story jste si bohužel museli počkat déle, než jsem měl původně v plánu. Člověk míní a Disney+ mění. Série AHS je dost slavná a úspěšná značka, ale pořád se co do popularity nemůže měřit s marvelovkami, Star Wars nebo jinými projekty od Mickey Mouse. Než se tedy AHS dostalo na Disney+, tak to chvilku trvalo. A to je ten hlavní důvod, proč jste nedostali recenzi na úvodní díly, a taky proč tahle recenze přichází až teď. Úvod máme za sebou a můžeme se vrhnout na samotnou recenzi jedenácté řady American Horror Story, která má podtitul NYC (New York City).

Tento odstavec je z celé této recenze nejdůležitější a rozhodne, jestli budete pokračovat ve čtení, nebo půjdete dělat něco úplně jiného. Jedenáctá řada AHS má z mého pohledu dvě „věci“, kvůli nimž naštve spoustu diváků a vyslouží si tvrdou kritiku, jenž nebude úplně férová, ale bude aspoň v jednom ohledu pochopitelná. První je, že seriál má v názvu slovo horor, a toho se v této řadě skoro nedočkáte. Druhá je pak to, že se seriál věnuje gay komunitě, LGBT problematice a všichni hlavní hrdinové jsou homosexuálové. Takže pokud vám z nějakého důvodu vadí koukat na nahaté muže, jak se líbají a dělají další věcí, tak tuhle sérii vynechte. Prostě, pokud o sobě víte, že jste homofobové a rasisti, nekoukejte na tuto řadu, protože byste mohli dostat infarkt a akorát byste se naštvali. Věřím, že jste se každý zamyslel nad otázkou, zda dál číst, či nečíst. Tak pokračujeme dál.

Autoři Brad Falchuk a Ryan Murphy nám nemusí nic dokazovat. Jsou to velmi zkušení tvůrci, kteří mají čich na komerční hity, jež jsou navíc kritiky skvěle přijaté. A proto si mohli dovolit udělat s jedenáctou řadou AHS tohle. Tedy odvyprávět důležitý příběh pro LGBT komunitu a upozornit na problémy, které v naší společnosti stále přetrvávají. Navíc je to pro Murphyho velmi osobní téma, jelikož on sám je gay. Jako režisér natočil výborný televizní film Stejná srdce, který má s nejnovější řadou AHS hodně styčných ploch a v obou se řeší podobné problémy. Na jednu stranu jsem rád, že se někdo v takhle komerčním seriálu nebojí ukazovat nepříjemné a ošklivé věci. Bohužel na tu druhou stranu mi vadí, že to odnesl seriál American Horror Story, jenž po minulé velmi špatné řadě potřebuje chytnout druhý dech.

Jelikož jsem v předchozích odstavcích naznačil, že tentokrát žádný horor nedostaneme, tak musím zodpovědět na otázku, co tedy dostaneme. Dočkáme se kriminálního příběhu, kde je pár nadpřirozených prvků. Hlavní zápletkou této řady je vyšetřování brutálních vražd, v níž jsou obětmi mladí homosexuálové. Jelikož jde ovšem o gaye, tak to policii tolik netrápí, tedy až na detektiva Patricka (Rusell Tovey), který sám do této komunity patří, ale svou orientaci před kolegy skrývá. Když policie nic nedělá, tak se musí snažit někdo jiný, a tím je investigativní novinář Gino Barrelli (Joe Mantello), jemuž záleží na životech gayů a navíc je milenec Patricka. Dále se do příběhů zapojí mladý model Adam, jenž pátrá po svém kamarádovi, co náhle zmizel uprostřed Central Parku. Ve vedlejší lince sledujeme doktoru Hannah (Billie Lourd), jež objevila nové onemocnění, co se nejvíce šíří mezi homosexuály a vypadá to, že bylo uměle vytvořené pro „nepřijatelné“ obyvatele. A nakonec je tu Sam (Zachary Quinto), velký filantrop a playboy, který si libuje v drsném sexu, drogách a má temnou minulost.

Mám tento seriál hodně rád a fakt jsem se těšil na pořádný hororový příběh, ale v tomto případě jsem dost narazil. Reálně nejvíce hororově působí intro. Pak jsem si řekl, že i kriminální vyšetřování může být nepříjemné a mohou se v něm vyskytovat strašidelné momenty či scény, kdy se budete o hrdiny bát. Nakonec pár takových scén dostaneme. Jsou pořádně nepříjemné a krvavé, bohužel kvůli výstavbě příběhu a logickým zvratům jsou ochuzeny o napětí i gradaci. Jisté postavy nejsou zrovna nejostřejší tužky v penálu a u některých jejich rozhodnutí budete jen nevěřícně kroutit hlavou, jestli si z vás tvůrci dělají srandu, nebo to opravdu myslí vážně. K tomu tu máme ještě onen nadpřirozený prvek, jenž lze chápat více způsoby. Jakmile nad ním však začnete přemýšlet, tak zjistíte, že je to prostě blbost. 

Tvůrci mají celkem dobré nápady, ale jejich provedení je většinou špatné a nezáživné. Ta rozpolcenost je nejvíce vidět ve vedlejší lince, kde se řeší začátky AIDS. Tady jednu epizodu tvůrci věnují takové „homosexuální verzi Vánoční koledy“, v níž se dvě postavy musí setkat se svou minulostí a pochopit, co dělaly špatně a získat odpuštění, aby mohly v klidu a v míru odejít. To, co jsem teď napsal nemyslím jako vtip. Tato epizoda je hodně silná na emoce a má opravdu povedené herecké výkony. K čemu to ovšem je, když to prostě působí jako jedno velké WTF.

Je mi jasné, že jisté elementy jsou v této řadě naschvál přepálené, nicméně mě jako diváka dost zarážely. Třeba to, že v celém seriálu jsou asi jen dvě heterosexuální postavy, které berou gaye a jejich komunitu normálně. O tom, jakým způsobem jsou tady vyobrazeny lesby, radši ani nebudu mluvit. A pak jsou tady milostné scény. Osobně mě tyhle pasáže nějak výrazně nepobuřují. Problém je, že jich je tady opravdu hodně a přitom to po příběhové stránce není potřeba. Co se týče technické stránky, tak ta je jako vždy vymazlená, což je znát zejména na retro atmosféře a oblečení. Lidé za kamerou si vyhráli s rekvizitami, sado maso oblečky, účesy a různými detaily. Scény, kdy někdo umírá na AIDS, jsou vyobrazeny velmi realisticky a nekouká se na ně příjemně.

Seriál AHS se vždy pyšnil špičkovým obsazením. Bohužel se v této řadě nevrátila žádná z hlavních stálic (Paulson, Peters a Lange) a vyloženě zde chybí nějaký herecký tahoun. Rusell Tovey předvádí velmi slušný výkon, protože jeho hrdina má hodně vrstev a nikdy nevíte, co si o něm máte myslet. Tovey krásně klame tělem a zvládá prodat rozpolcenost svého charakteru. Joe Mantello je ve své roli perfektní. Hraje zde hodně emočně a jde svým výkonem místy na dřeň. Bohužel z něho tvůrci v pár scénách udělají naprostého vola a prakticky tím jeho postavu snižují na karikaturu. Zachary Quinto má nejvděčnější roli a užívá si ji naplno. Jeho Sam není hodný člověk, Quinto ho však zahrál tak přesvědčivě, že mu pak bez problému uvěříte vyústění jeho charakteru. Za zmínku stojí Denis O'Hare, jenž má tak přepáleně napsanou postavu, že to není ani možné. On ji i přesto zahrál ještě přepáleněji.

Jedenáctá řada American Horror Story mě zklamala. Sice mě nezklamala kvalitou, která je objektivně průměrná, ale tím, čím ve výsledku je. Kdyby se to nejmenovalo Horror Story, tak bych k tomu přistupoval mnohem smířlivěji, jisté věci bych si dokázal mnohem více užít a některé chyby bych v klidu přešel. Bohužel se však to jmenuje Horror Story a já nové sérii proto nemohu mnoho tvůrčích rozhodnutí odpustit. Je to jako, kdybyste přišli do italské restaurace a objednali si pizzu, a oni by vám donesli burger. Najíte se, možná vám ten burger bude chutnat více než ta pizza, ale stejně budete naštvaní, že jste nedostali to, co jste chtěli, a na co jste měli jako zákazníci právo. Snad to příště konečně klapne.

P.S.: I když tuto řadu dost kritizuji, tak po filmařské stránce to není vůbec špatné. Oproti minulé zpackané řadě je to o dost lepší ve všech ohledech.

---

Autor: Pavel Hrubeš
Foto: FX