Nástupnictví může být nepředvídatelná věc, jak se přesvědčí klan Royů na oslavě otcových osmdesátin v novém seriálu HBO. Logan Roy (Brian Cox), mediální magnát a selfmade man, má pochyby o plánovaném důchodu a ztrátě vlivu. Jako nejpravděpodobnější nástupce se jeví jeho macho syn Kendall Roy (Jeremy Strong), jenž je ve firmě na vysoké pozici. Jeho bratra Romana, cynického šprýmaře, který si z celého podnikání a korporátního slovníku dělá legraci, hraje Kieran Culkin, který zřejmě od bratra v Sám doma a bohatý odkoukal pracháčské neduhy. Sestra Shiv (Sarah Snook) má rozjetou kariéru v politice a nejstarší Loganův syn Connor (Alan Ruck) žije zřejmě pokojně na venkově mimo všechen humbuk. Jaké překvapení pro snaživého Kendalla, že je na jednu z pozic povýšen Roman a že se otec rozhodl ještě chvíli zůstat v čele firmy. 

 

Seriál vytvořil Jesse Armstrong, který se osvědčil v týmu scénáristů Viceprezidentky (Veep). I v Succession se fuckuje zplna. Možná důležitější než práce na Veep je Armstrongův nerealizovaný scénář o Rupertu Murdochovi. Murdoch je arcivlivný televizní magnát, který vlastní americkou televizi Fox News (alias expertní tým prezidenta Trumpa) a třeba britské bulvární noviny The Sun. A Royovo WayStar se Murdochovu News Corp značně podobá. Režie se ujal Adam McKay, režisér znamenité Sázky na nejistotu, filmu o odhalení hypoteční bubliny před finanční krizí, jenž měl na Oscarech porazit Spotlight. 

Za seriálem tedy stojí scénárista geniální prezidentské satiry, chytrého a vtipného filmu o finančních trzích a tématem je majitel konglomerátu zpravodajství, televize a zábavních parků, a přece tu není mediální drama. Jde totiž o rodinné drama ve stylu Trust nebo Dynastie. Po dvou epizodách byste nepoznali, že rodina podniká v médiích, a ne v čemkoliv jiném. Je to podle mě ke škodě.  

 Druhá, nemocniční epizoda je kvalitativně o úroveň výš než pilot. Seriálu svědčí, když dá sourozence, kteří spolu neumí mluvit, ale umí na sebe nadávat, do jednoho prostoru v tlakové situaci. Je mezi nimi solidní dynamika. Charisma Kendallovi (i přes nesympatičnost postavy) propůjčuje Jeremy Strong, jenž mě zaujal už v malé roli právě v Sázce na nejistotu. Otázkou zůstává, zda je Kendall parodije, satira či pokus o vystižení průměrného úspěšného muže z Wall Street. Do scénáře jsou vepsány stereotypy, což je u satiry potřeba, ale při pokusu o realistický pohled to zdaleka tak funkční není. 

Referenčními body pro diváka jsou spíš vzdálení příbuzní a partneři čtyř sourozenců. Chudý synovec Greg, kterého vyhodili ze zábavního parku, kde pracoval ve zvířecím kostýmu, protože kouřil trávu a zvířecí kostým i s dětmi okolo pozvracel, se snaží vklínit do rodiny a získat práci – a je v tom úžasně neobratný. Partner Shiv, nečekaně trefný Matthew Macfadyen, se pak prezentuje rozpačitými proslovy a odhodláním nepodlehnout takovému klišé, jakým je žádost o ruku v luxusní restauraci. Tenhle kontrast insiderů a outsiderů přidává na zajímavosti a jeho jemně komediální rovina daleko přesahuje tu dramatickou.   

Je seriál satira? Kritika? Realistický portrét? Zatím těžko říct. Umí zasadit ránu – první scéna první epizody, Culkin slibující dítěti milion dolarů za home run –, ale zatím mu to jde jen zřídka. Nejsem si jistý, kolik lidí na tyhle charaktery a jejich problémy bude koukat s chutí. Succession navíc pokračuje v podle mě neblahém trendu hodinových i delších epizod a zatím v něm není nic, proč byste mu měli dát přednost před Vlkem z Wall Street nebo Sázkou na nejistotu. Potenciálně může jít o seriál o vážném tématu s přesahem, ale zatím je to jen korporátní drama rodiny, v níž je každý trochu drama queen.