O ty největší, nejsledovanější, no prostě úplně nejvíc nejpopulárnější seriály je v redakci pokaždé veliká recenzentská mela, která nezřídkakdy skončí čtyřmi z pěti redaktorů na jednotce intenzívní péče ve Fakultní nemocnici v Motole. Sem tam se ale výjimečně dokážeme mírumilovně shodnout i na tom, že by bylo vhodné, přijít s recenzí poněkud obsáhlejší, v níž se vám na monitoru objeví názory z vícero mozkoven. A přesně to je po dlouhé době případ epesního Breaking Bad. Tak si to makrozhodnocení zlotřilého Waltera Whitea užijte.

Jak to vidí Davies182:

A vzpomínáme, v jednotlivých "epizodách" jsem se už přeci jen rozkecal dost. Daviesova perníková seriálová láska se po finiši poslední, páté řady, nadobro vyšvihla o něco výše v jeho osobní televizní TOP 10. Akta X sice zůstávají nadosmrti neohrožena, Mulder se Scullyovou si ale pořádně nahlas oddechli. S Breaking Bad jsem začínal zhruba před dvěma léty, a tuším, že tehdá byly dostupné tři kompletní série. Sjel jsem je za jediný víkend, což se mi do té doby od dávných časů objevení fenoménu jménem LOST znovu už nikdá nepoštěstilo. Jelikož jak člověk stárne a je čím dál vybíravější, už prostě nevydrží a kupodivu ani netouží po tom, dřepět osm hodin v kuse u bedny a okusovat si při tom nehty napětím. Jenomže pak jsme s panem Whitem začali společně vařit modroučký meth, a bylo to. Pamatuji si, že mě Perníkový táta nezvratně a naplno lapil scénou, ve které nevědomý Jesse zkouší, jak si zdánlivě bytelná vana poradí s kyselinou fluorovodíkovou... bitch! Tři sérky potom padly v řádu hodin.

Dnes - po dvaašedesáti odvysílaných částech - mohu šťastně konstatovat, že se tohle navýšení dioptrií nakonec bohatě vyplatilo. Ale však už to dávno víte sami: internetové diskuze jsou plné radostných výkřiků z nářezového finále (jenž se překvapivě neslo v dosti poetickém duchu), Twitter se ještě stále vzpamatovává z pondělních výpadků, a Mark Zuckerberg musel přikoupit jednu celou serverovnu, aby Facebook utáhl příval obsáhlých komentářů a burácivých likeů. Walter White si sáhl na pomyslné dno. Zkapalo při tom ohromné množství gangsterů, civilistů, plyšáků, ale i jeho blízkých, a my walterovci dnes můžeme čestně prohlásit, že lepší a údernější seriálový závěr hodně dlouho nepamatujeme. Po divácky méně oblíbené čtvrté řadě se holt fanoušci dočkali sezóny, v níž se naplno zúročil Gillianův scénáristický um a jeho promyšlené plánování. Je to nekompromisně strhující, má to koule, a slůvko fatální si teď díky Heisenbergovým činům snadno zapamatuje každý. Dnešní rodiče už svým ratolestem nemusejí vykecávat díru do hlavy v poselství, že jsou drogy špatné: táta jednoduše nakoupí kompletní edici seriálu na blu-ray, a následně se povinným rodinným maratonem zabije několik víkendů. Mise splněna! 10/10

Jak to vidí mcb:

Pro někoho, kdo sledoval Breaking Bad od začátku, to muselo být fenomenálních šest let. My ostatní, kteří jsme tento seriálový klenot objevili skoro až v jeho poslední části (já osobně před začátkem páté sezóny), to bezpochyby byl jeden z nejlepších nakoukávacích maratonů vůbec. A teď skončil – nemůžu však říct, že bych byl smutný, ba naopak jsem rád, že jsem mohl být svědkem zřejmě nejpropracovanějšího televizního projektu, který jsem kdy viděl (k The Wire jsem se ještě nedostal).

Komplexnost a propracovanost postav a samotné budování napětí a konfliktů v průběhu pěti odvysílaných sezón by samo o sobě vydalo na samostatnou studii, která by názorně ukázala, jak efektivně postupovat při psaní scénáře. Žádné epizodní průjmy, ale propracovaná dějová linka, v níž každé slovo a čin má své nedozírné důsledky. Své o tom ví i Walter White, který v neděli večer došel do svého konce...na něhož budete vzpomínat ještě hodně dlouho. Zapomeňte na směšné zakončení Dextera, Vince Gilligan servíruje takřka westernovsky poetickou epizodu „osamělého vlka“, který si jde pro své vykoupení a nebojí se u toho použít rotační kulomet. Proměna postavy nemohla být více fascinující – „Mr. Chips to Scarface“, jak s oblibou tvůrce seriálu zmiňuje, naplnila svůj cíl na sto procent a v divácích zůstává jen úžas a emoce.

Na „game-changer“ epizodu Ozymandias, která se na IMDb chlubí čistou desítkou v hodnocení, finále samozřejmě nemá, ale i tak si lepší zakončení Breaking Bad (schválně nepíšu vtipný česká překlad evokující sitcom) přát nemohlo – žádné rozhořčení či znechucení, ale smysluplná tečka za tragickým příběhem jednoho obyčejného učitele chemie, který zkusil něco, na co by většina z nás neměla koule. Kdo koule ale stoprocentně měl, byl výše zmiňovaný Vince Gilligan, který do nás s až tarantinovskou hrou s očekáváním šest let sypal tuhle nezapomenutelnou story plnou překvapivých zvratů, plnokrevných postav a brilantních nervydrásajících momentů. Díky za ně.10/10

Jak to vidí Spooner:

Stejně jako mí redakční parťáci, ani já jsem nebyl tak bláhový, abych sledoval Heisenbergovu cestu na vrchol od samého počátku a několik let si tak nervy okusoval nehty. Svůj povinný měsíční maratón (evidentně už to nezvládnu tak rychle jako Davies) jsem si tak schoval až na samotný závěr Whiteova krvavého příběhu. I přesto, že mám proti seriálu jako celku více výhrad než oslavné názory nade mnou, tak v případě páté řady jsem rozhodně nemohl udělat lépe. Právě díky čerstvému nakoukání více vynikne skoro až jedinečnost poslední řady. V té právě nejvíce září ona vypiplanost celého příběhu, stejně jako naprosto výjimečně napsaný vývoj postav. Perníkový táta má prostě asi nejkonzistentnější scénář posledních několika let a svou kontinuitou a vývojem charakterů se mu aktuálně mohou rovnat asi jen motorkáři ze Sons of Anarchy.

Ale to už jenom opakuji věty několikrát napsané. Faktem ovšem zůstává, že z poslední řady metamfetaminových dobrodružství by si měl vzít příklad minimálně každý druhý televizní tvůrce, jenž chce v budoucnu důstojně zakončit svůj seriál. Vince Gilligan nám totiž naservíroval perfektní zakončení po všech směrech a klidně by mohl v budoucnu napsat svým seriálovým následovníkům nějaký užitečný manuál. Gradace závěrečné poloviny je neuvěřitelná, napětí dechberoucí a o příštích držitelích Zlatých Glóbů a Emmy už je nyní jasno. Breaking Bad se zkrátka dočkalo finále, v jaké až do konce naivně doufali fanoušci Dextera. Ano, srovnání s nedávným odchodem řezníka ze zálivu se nevyhneme. Mezitím, co jeho scenáristé evidentně do poslední chvíle nevěděli, jak story oblíbeného sériového vraha ukončit, tak hoši z AMC kontrují absolutní promyšleností a hlavně úctou ke svému seriálovému dítku. Walter White se s námi tedy rozloučil jak se sluší a patří. Důstojně, poeticky a hlavně na kvalitativním vrcholu.10/10