Furt to šlape? Ale jo. Musím se však nejprve výjimečně vypsat i z nadávání, osmý díl nové řady 24 hodin mě totiž ve dvou věcech pořádně namíchnul. 1) scénárista asi nikdy nebyl v nemocnici. Jak jinak si lze vysvětlit Jackovo sólo se skalpelem, kdy jedné nebohé postavě skoro uřízne ruku, aby následně zranění zafáčoval kouskem náplasti z Lidlu a šmitec? Fakt sorry, diváci nejsou paka. 2) staré známé blbnutí s rekognicí obličeje je zpět. Anebo jsou ony smrtící drony vážně tak cool, že vám z deseti kilometrů klidně zazoomují na jehlu v kupce sena? V tom případě nemá Londýn šanci ani s deseti Jacky Bauery!

Tak, to bychom měli. Ani to moc nebolelo. Teď už ovšem briskně nastupuje jen a pouze samá chvála aneb on asi momentálně vážně neběží akčnější seriál. Nikde, na žádné jiné konkurenční stanici. Proč? V podstatě všechny kratší rozhovory, které se ve 24: Live Another Day odehrávají, jsou tu vyloženě jen pro nutné zmírnění tempa. Jinak by se z té akce a upoceného stresu Bauerovi fanoušci dočista zbláznili. Syndrom bušícího srdce, najděte si to. A vezměte si, že na bednu čučíte z pohodlí domova, přitom je ale čtyřiadvacítka pořád tak hektickej nářez, že si po každé epizodě všichni hromadně stírají pot z čela.

A nejinak je tomu pochopitelně i v S09E08. Čeká nás jedno zatraceně dojemné rodinné loučení, pokus o vraždu nepohodlného zaměstnance CIA, výlet na liduprázdný londýnský stadion a také pašování obětavého prezidenta z baráku plného drsné ochranky. A ještě mnohem, mnohem více. Tvůrci seriálu by měli po skončení řady povinně naklusat do filmových škol po celém světě, a začít vyučovat obor "Dramaturgie v televizi". Chce to jednoznačně hodně umu a zkušeností, aby se podařilo spíchnout tak pozoruhodný, strhující projekt. Pustit maratón devíti Jackových dnů do kin, obávám se, že by ze sálu úklidová četa vynášela mrtvoly, páč se během týdenní stopáže nikdo ani jednou nenapil. Slézt tady očima na vteřinu z obrazovky? Neexistuje.

Tikot hodin je čím dál ohlušující, napínavěji pak aktuální epizoda snad ani skončit nemohla. Čichám nějakou kybernetickou kulišárnu, kterou si Jack s Chloe na hnusnou, zlou a vypočítavou teroristku nachystali, stejně tak bychom ale nakonec mohli být o to více šokováni. Doopravdy SE TO STALO? Až najdu spodní čelist pod sedačkou v obýváku, zamyslím se nad tím důkladněji. Je totiž všeobecně známo, že 24-ka se s kulervoucími twisty nepáře. Tak za týden!