Ahsoka už se v podstatě přesouvá do své poslední třetiny a mnoho fanoušků už se nemůže dočkat, co si pro ně Dave Filoni a jeho tým připravili dál. Zejména v uplynulých dvou částech nám totiž tvůrci naservírovali fanouškovské hody plné odkazů z animáků či mnoho skvělých soubojů se světelnými meči, zároveň však posunuli příběh a některé postavy hezky vpřed. Nejen pro fanoušky animáků tak byly uplynulé epizody po nepovedených seriálech o Obi-Wanovi či Bobu Fettovi jako balzám na duši. Až šestý díl s názvem Daleko, předaleko ovšem je svým způsobem tím nejzásadnějším a z hlediska legendárního univerza i přelomovým. Vůbec poprvé se totiž ve Star Wars podíváme za hranice známé galaxie.

Zatímco Ahsoka a Huyang nadále plují ve vesmírné velrybě, sestava padouchů Baylan Skoll, Morgan Elsbeth, Shin Hati a vězněná Sabine Wren už přilétají do zcela nové galaxie na planetu Peridea. Tedy zdaleka nejdále, kam jsme se ve slavné značce kdy dostali. Tvůrcům se tak otevřela možnost nejen k návratu dvou oblíbených postav, jejichž totožnost asi díky předešlému ději každému dojde, ale zejména k obrovskému potenciálu nových světů, motivů a prvků. Autoři ovšem v tomto našlapují velmi pozvolna a pro mě ne zatím úplně strhujícím způsobem.

Když se vrátí na scénu velkoadmirál Thrawn, nemám nač si stěžovat. Jeho nástup s parádní hudbou nemá chybu, Lars Mikkelsen má charisma, ihned je pak představena také nová armáda stormtrooperů a pravá ruka s velmi netradiční maskou, což natěšení diváci také jistě akceptují s povděkem. Naděje, že si pro nás Filoni na této planetě skrývá nemalé trumfy, pak dávají promluvy Baylana Skolla i sesterstvo čarodějnic, které sice působí jak vykradené z Duny, ale budiž. Na druhou stranu po vizuální stránce jsem čekal asi trochu nápaditější a výraznější zpracování, než že to bude celé trochu špinavější a přidá se sem „samurajská“ verze Tuskenů. Na druhou stranu, že budou představení „želvošneci“ v hračkárnách novým plyšovým hitem, je mi jasné už teď.

Mé výhrady k Ahsoce ovšem i přes jasný tah na branku a jistou tvůrčí odvahu přetrvávají. Je mi jasné, že nám autoři nový svět snad teprve pozvolna představují, i přesto jsem očekával, že bude první krok do nového teritoria o něco odvážnější a výraznější. Stejně tak mi stále nesedne Filoniho styl, kdy se tu vše uměle natahuje, postavy často mluví dvakrát pomaleji, než by normálně mluvily a nediváci Klonových válek a Povstalců stále nemají šanci se na seriál emočně napojit. Což je potvrzuje závěrečné shledání i samotná Sabine Wren, k níž jsem si upřímně vůbec nenašel cestu a vlastně nevím, proč bych jí měl fandit. I přes mé připomínky ale pořád fandím tvůrcům. Protože i když Ahsoka není v některých ohledech mým šálkem čaje, pořád musím uznat, že se po Andoru jedná o prozatím nejsebevědomější a nejlépe řemeslně pojatý Star Wars seriál. 

---

Autor: Milan Rozšafný
Foto: Disney+