Politici a stážistky. Historie stará, a o to nešťastnější, že se zpravidla jedná o místa neplacená. Muž těžící z pozice moci dosud není ničím ojedinělým, což se stále častěji tematizuje i v audiovizuální tvorbě. A i z mnohokrát vytěžených zápletek se dají vybudovat zdatné příběhy. Jenže povedlo se nové minisérii Netflixu s názvem Anatomie skandálu říct na toto téma něco podstatného? A má to vůbec v úmyslu?

Na druhou otázku můžeme odpovědět kladně. Seriál je adaptací stejnojmenného románu Sarah Vaughan, jehož uvedení do seriálové podoby se ujala Melissa James Gibson, scenáristka Domku z karet, a David E. Kelley, showrunner Sedmilhářek a Mělas to vědět. Právě Kelleyho jméno propůjčuje Anatomii skandálu známku prestiže. Jenže Kelley naneštěstí vykazuje sestupnou tendenci, druhá řada Sedmilhářek už byla nejen podstatně horší než první, ale dokonce zpochybnila její hlavní poselství – fakt, že ženské spojenectví dokáže přemoci systém – tím, že nechal hrdinky, aby se trápené výčitkami svědomí přiznaly. Druhou sérii Sedmilhářek zatěžkal mimo jiné soudní proces, který se vyskytuje i v Mělas to vědět a bude ústředním dějištěm většiny Anatomie skandálu. 

Úvod Anatomie skandálu se nese ve znamení skandálu ve skandálu. Sophie (Sienna Miller) je manželkou prominentního člena britské Konzervativní strany Jamese Whitehouse (Rupert Friend), poslance se zářnou budoucností, kterého si jako spojence hýčká sám ministerský předseda. Není proto překvapením, že se jej rozhodne podržet i tehdy, když na veřejnost prosáknou informace o jeho několikaměsíční aféře se stážistkou Olivií (Naomi Scott). Třebaže za ním věrně stojí  i manželka, situace se komplikuje, když se z prosté otázky mravů stane otázka trestněprávní. Olivia totiž Johna obviní ze znásilnění, což ho doslova omráčí. K případu se dostane i advokátské eso Kate Woodcroft (Michelle Dockery), jejíž zásluhy nám jsou v první epizodě nejednou připomínány. Jen tak ji něco nerozhází, jen si o samotě v soukromí zakrývá ústa a lapá po dechu, když vidí ve složce modřinu na kůži.

Jelikož je obtížné hodnotit vyklenutí příběhu po jedné epizodě, zaměřím se na některé formální postupy předvedené v úvodu seriálu. Z flashbacků na Sophiino a Johnovo seznámení se dozvídáme, že patřil do univerzitního klubu s názvem Libertini. Doslovnost je zde ctností. Ony flashbacky jsou pak snímány dílem se zamženými okraji (když se souloží s milenkou), dílem zpomaleně (když se vzpomíná na výlet k moři s rodinkou). Nechybí klišé v podobě postavy reagující na šokující novinky zvracením. 

Slovo „doslova“ v předchozí části nebylo užito nazdařbůh. Jamese zpráva o žalobě opravdu omráčí do takové míry, že je odmrštěn o několik kroků zpátky. Není to ovšem jediný případ, kdy je psychický šok postavy prostředkován fyzickým pádem. Pro ilustraci toho, k jak laciným berličkám (a jak často!) se seriál uchyluje, poslouží i výňatky z titulků pro neslyšící, v nichž co dvě minuty stojí: „hraje napínavá hudba“, „hraje dramatická hudba“, „hraje melancholická hudba“. Dobře, stačí, je nám to jasné, co nevidět se přihodí něco zlověstného. Právě všudypřítomná potřeba dramatizovat už samo o sobě vážné téma vyvolává dojem neserióznosti. 

Právě serióznost tématu, a zejména skutečnost, že se Anatomie skandálu viditelně bere velmi vážně, znemožňují minisérii stát se béčkovým oddechovým thrillerem. Na Olivii, tedy potenciální oběť, se navíc v úvodu stěží dostane a minimálně v první epizodě je její hlas oslyšen (abychom se dotkli písně Naomi Scott z hraného Aladina).

Ještě v době, kdy je skandál omezen na pouhé cizoložství, vystoupí James s projevem k voličům, kde se odvolává na frázi „not ok“, jíž používá při kárání svých dětí. Ano, není to ok, aby Netflix opakovaně plýtval hvězdnými herci a používal je jako fíkové listy dramaturgicky nedomrlé tvorby. Zachce-li se vám skandálu z britské vyšší společnosti, sáhněte po Skandálu po anglicku. A o sexuálním násilí pojednává v hloubkách, o nichž se Anatomii skandálu ani nesnilo, minisérie I May Destroy You. Zato David E. Kelley by se měl držet od soudních síní dál. Ostatně právničiny sám zanechal, tak by měl u tohoto rozhodnutí setrvat