Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Pán času | Doctor Who | 2005
csfd  imdb
tvůrce: Russell T. Davies, Steven Moffat
hrají: David Tennant, Matt Smith, Christopher Eccleston, Peter Capaldi, Jodie Whittaker

Pán času: 13. řada


ikona
tomasmy
Chris ChibnallDoctor WhoJodie Whittaker
Doctor Who se vrací, stále pod taktovkou Chrise Chibnalla. Stojí to konečně za to, nebo pořád ne? 

Když Chris Chibnall na konci roku 2017 převzal po Stevenu Moffatovi otěže u Doctora Who jakožto jeho showrunner, bylo jasné, že nás čekají velké změny, jak je ostatně u střídání stráží v tomto seriálu zvykem. Tou největší samozřejmě bylo, že poprvé v historii se Doctorem stala žena. V průběhu jejich první (celkově 37., obnovené 11.) série se ukázalo, že Chibnallovi psaní Doctora, na rozdíl od seriálů jako je například detektivní Broadchurch, moc nejde. Série sice přinesla několik povedených epizod, ale celkově za těmi předešlými zaostávala snad ve všem a spíše se přiblížila průměru. Řada následující už do toho průměru přímo spadla, přinesla dvě nudné ekologické agitky (patrně dvě nejhorší epizody Doctora Who v celé jeho historii) a kompletně překopala téměř šedesát let budovanou mytologii. Bylo to divné, zmatné, celkově spíše k naštvání a více než Doctora Who to přípomínalo jakousi šílenou fanfikci, kterou jeden výtečný Vládce v podání Sachy Dhawana rozhodně neměl šanci zachránit. A mě celá předešlá řada otrávila natolik, že poprvé v historii jsem se na nové díly netěšil, bylo mi jedno, kdy se budou vysílat a dokonce k nim cítil i nenávist (Já, fanoušek!). A stejně tak mi bylo jedno, kolik jich bude, hlavně, aby ten počet byl co nejmenší. Nová řada odstartovala na Halloween a už stačila skončit, protože epizod bylo nakonec jen šest. Je to jediná dobrá zpráva, která se s ní pojí?

Není. A vlastně ani tahle dobrá zpráva není tak úplně dobrá, protože světe div se, stal se zázrak a já bych jich úplně klidně uvítal i víc! Chris Chibnall se totiž hecnul, vrátil se k samotným kořenům původních 26 řad a po jejich vzoru (jeden příběh rozdělený do většinou čtyř epizod) nám nabídnul jeden kontinuální příběh, který překvapivě stojí za to. Jistě, pořád to není Chibnall kterého známe z Broadchurche, stylového retra Life on Mars či doctorovského spin-offu Torchwood, ale konečně je nám předloženo něco, co Doctora Who nejen připomíná, ale také jím to je. Jako Doctor(ka) na mě konečně působí i samotná Jodie, které jsem tu roli celé dvě řady prostě vůbec nevěřil. Zapálená pro ni sice byla vždy, ale špatně napsané epizody (a koneckonců i špatně napsaný svůj charakter) prostě neutáhla. I v tomto směru zde tak máme velké zlepšení. Sice to pořád nestačí na to, aby se zařadila mezi TOP 13 nejlepších inkarnací, ale po aktuální řadě si myslím, že mi snad bude dokonce i chybět.

A chyběl by mi i Chris Chibnall, kdyby přesně takhle (celou aktuální sérii napsal sám, pouze čtvrtou epizodu ve spolupráci) psal celou dobu, jenže i když si teď docela slušně napravil reputaci, pořád se těším, až skončí. A jeho konec je blíž, než kdokoliv očekával, přijde totiž už příští rok a za pouhé tři epizody! Od Chibnalla nás tak čeká už jen jeho tradiční novoroční speciál (Eve of the Daleks), speciál ke 100. výročí BBC a epizoda, ve které proběhne regenerace a výměna stráží jak u hlavní role, tak i u šéfování celého seriálu. Do této funkce se vrací Russel T. Davies, jenž je zodpovědný za obnovení seriálu v roce 2005. První věcí od finálového dílu Davida Tennanta, kterou napíše, bude na 99% speciál k 60. výročí seriálu (23. listopadu 2023). A protože já osobně jeho éru stále považuji za nejlepší, nemůžu se dočkat toho, co nám přinese. A rozhodně v tom nejsem sám. Za tuto vsuvku, která se mi mnohem víc než na konec či začátek textu hodila sem, se omlouvám, stejně by tu byla. Pojďme se ale vrátit zpět ke třinácté (39.) sérii, nesoucí podtitul Flux.

Ta přinesla změnu v obsazení TARDIS týmu – zatímco společnice Yaz zůstala (a zůstává i nadále), Ryan a Graham se vydali svou cestou a jejich místo zaujal jednak nový stálý společník Dan Lewis v podání Johna Bishopa (přičemž o jeho charakteru se během úvodních dvaceti minut první epizody dozvíme mnohem víc, než o jeho předchůdcích za celou dobu) a jednak celá řada vedlejších postav, z nichž nejdůležitější je rozhodně dvojice Vinder a jeho milá Bel. Zmínku si rozhodně zaslouží také postava profesora Eustacia Jericha, jehož ztvárnil Kevin McNally (pan Gibbs z Pirátů z Karibiku a Hugo Lang z úvodního příběhu šestého Doctora The Twin Dilemma). Velmi podstatnou úlohu sehraje „pes“ Karvanista (z rasy Lupariů), který se zpočátku prezentuje jako záporák, ale co je, nemusí být. Chibnall pak na scénu vrací jak Doctorovy staré známé osvědčené spojence, tak také celou hromadu stejně dobře osvědčených nepřátel v čele se Sontarany a Plačícími anděly. A jako v případě společníků, i na této straně dojde k představení nových (a velmi zajímavých) nepřátel. Na tomto místě se pak sluší podotknout, že všechny charaktery jsou velmi sympatické. Marně si vybavuji, zda ve dvou předchozích řadách měla některá postava tuto vlastnost. Snad jedině Graham. Ptáte se ale už, co že všechny tyhle (a mnohé další) hráče na hřišti jménem vesmír spojuje?

Podivná anomálie, Nestabilita (Flux), která rozkládá celý vesmír. A tím jsou samozřejmě naprosto všichni bez rozdílu planetární či rasové příslušnosti velmi znepokojení. A tím začíná velkolepé dobrodružství – Karvanista unese Dana a Doctorku, která by mohla celou nemilou situaci zvrátit. V dalších dílech se pak postupně podíváme do období Krymské války, ve které ovšem místo Rusů bojují Sontarané (epizoda s historickou osobností – tentokrát je to anglická zdravotní sestra a spisovatelka jamajksého původu Mary Seacole), do minulých i budoucích vzpomínek našich hrdinů (přičemž Doctorka odhalí další veledůležité střípky své minulosti, jenž se pak linou celým zbytkem série), do vesnice, kterou v 60. letech okupují Plačící andělé (nejlepší epizoda celé éry s vynikajícím cliffhangerem), do časů, kdy v 50. letech vznikala organizace UNIT a na mnoho dalších míst v prostoru a čase, do nichž tato nepříjemnost naše hrdiny zavede.

Příběh sice skáče z místa na místo a z času do času, ale drží dohromady překvapivě dobře. Celá ta velkolepá dějová linka je opravdu velmi konzistentní a její velkolepost je vidět i na samotném rozpočtu, který za těch šestnáct let opravdu pořádně nabobtnal. Krásný a velkolepý je tak seriál i po vizuální stránce a tentokrát je dokonce tak opulentní, že tu parta společníků naprosto random cestuje po celém světě, což se ve výsledku ukáže jako zcela a naprosto zbytečné, ale vypadá to hezky. A Chibnall tady naštěstí také zvládá řešit svou debilní „Timeless children“ linku, u které jsem se obával, že na ní v tomto „nejvelkolepějším příběhu v historii Doctora Who“ ani nebude mít čas. Jsem rád, že podle všeho po sobě veškerý bordel, se kterým přišel, hodlá uklidit. S obsahem jeho o pár řádek výše citovaného výroku sice souhlasit nemůžu, ale můžu odpřísáhnout, že tahle řada je fakt dobrá. A rád tak činím. 

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar8/10

tomasmy

Nejnovější série Doctora Who sice není tak dobrá, jako ty z (první) Daviesovy a Moffatovy éry, ale období Petera Capaldiho docela slušně šlape na paty. A je taky stokrát lepší, než to, co Chibnall předváděl ve svých prvních dvou sériích. Je to velkolepé, funkční, šlape to jako hodinky, dobře se na to kouká a vypadá to, že se v těch posledních pár dílech budou ještě dít opravdu velké věci. Tahle pocta klasickým sériím seriálu se až nečekaně povedla a obě má fanouškovská srdce z toho mají ohromnou radost. Konečně se zase těším na pokračování.

Pán času: 11. řada


ikona
Sam.Vimes
Jak se povedla nová řada Doctora Who, kde poprvé hraje hlavní roli žena? 

V jedenácté řadě prochází Doctor Who velkými změnami. Nejen že samotný Doctor prošel zatím asi nejradikálnější regenerační proměnou, ale mění se i společnice (resp. teď společníci), takže tentokrát diváka nevede za ruku známá tvář (jako Rose u nastupujícího Tennanta nebo Clara u Capaldiho) a jako kotvicí prvky zůstávají snad jen modrá budka a sonický šroubovák. Navíc se obměnily i hlavní pozice v tvůrčím týmu a odcházejícího showrunnera Stevena Moffata nahradil Chris Chibnall z Broadchurch, takže to připomíná rozjezd páté řady (nastupující Matt Smith, Karen Gillan a Moffat) a opakuje se divákův prvotní pocit, že najednou sleduje jiný seriál.


Doctor je po každé regeneraci trochu jinou postavou, mění se nejen vzhled, cit pro módu a různé osobní zvláštnůstky, ale i významnější charakterové vlastnosti - některý Doctor byl vážnější, jiný lehkomyslnější. Třináctá Doctorova inkarnace s tváří Jodie Whittaker se (přinejmenším v kontextu novodobého Doctora Who) od svých předchůdců liší zatím nejvíce, a není to jen o změně pohlaví. Ty nejzákladnější, definující vlastnosti jako laskavost, inteligence nebo odvaha samozřejmě zůstávají. Třináctka je lidštější. V tom smyslu, že má blíž ke svým normálním lidským společníkům ve vztahu ke konfliktu zápletky, častěji se nechává (byť i dobrovolně) vléct okolnostmi, nemá zdaleka tolik momentů, kdy vtrhne na scénu a okázale se z problému vymluví až k jeho řešení. A celkově je méně středobodem seriálu, méně na sebe strhává pozornost, byť je i tak pořád hlavní postavou.


Na to úzce navazuje nový tříčlenný tým společníků (za dob starého Doctora Who nic nevídaného). Mladík Ryan, jeho energický adoptivní dědeček Graham a jeho kamarádka z dětství policistka Yasmin. Čtyři postavy místo obvyklých dvou posouvají vztahovou dynamiku a tak místo jedné společnice více či méně visící na Doctorovi, se teď postavy obvykle rozdělí do dvou až tří skupinek (ještě v kombinaci s epizodními postavami) a prostříhává se mezi jejich scénami. Z čehož i plyne výše zmíněný menší prostor pro Doktorku. Nový tým každopádně můžu pochválit, po pár dílech se zapracuje a funguje dobře a vztah mezi každými dvěma postavami je zajímavý.


Nových deset dílů a novoroční speciál opět nabízí sbírku sci-fi příběhů z prostředí exotických zákoutí vesmíru i historie Země a to tentokrát v podobě pouze samostatných epizod, bez dvojdílů. Zápletky, zvraty i rozuzlení jsou fajn, jen nejsou na úrovni až samolibě chytré scenáristiky zlatého Moffatova období (což už ovšem nebylo ani Moffatovo pozdní období). Soundtrack je analogicky k vlastnostem Doktorky méně okázalý, komornější, pryč jsou rozmáchlé orchestrální aranže z dob Matta Smithe. A vizuální efekty se drží na poměrně vysoké (i když ne špičkové) televizní úrovni.

Zpola restartovaný Doctor Who nezklamává, ale má na to, aby nabídnul i víc. Snad se toho dočkáme v dalších řadách s Jodie, když už budou mít všichni nováčci seriálu zkušenosti jedné sezóny za sebou.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar7/10

Sam.Vimes


Hodnocení čtenářů

  • avatar6/10

    ZeroCZK

Pán času: 10. řada


ikona
Sam.Vimes
Jak se povedla poslední řada se Stephem Moffatem a Peterem Capaldim? 

Po Russellu T. Daviesovi, který Doctora Who oživil pro nové tisíciletí, bude už na pozici showrunnera končit i jeho nástupce Stephen Moffat. A s ním i Peter Capaldi. Celá desátá řada je tak jejich dlouhou rozlučkou, ještě před definitivním sbohem v nadcházejícím Vánočním speciálu. A oba si na ní dali záležet.


U Doctora Who asi nemá moc smysl rozebírat děj řady nebo prvky seriálu, které jsou už nějakou tu dobu spolehlivým standardem, takže to vezmeme jen stručně (spíš se pak podíváme na to nové a odlišné). Capaldi je v roli Doctora už třetí řadou výborný, orchestrální hudba pořád funguje na jedničku a opět se zastaví i několik hereckých hostů (David „Poirot“ Suchet). Desátá řada tradičně nabízí antologii příběhů napříč sci-fi i fantasy, od strašidelného domu přes expedici viktoriánských vojáků na Mars až po dystopické roboty jak z Černého zrcadla.

Moffat si dal pořádně záležet na scénářích svých epizod i na dohledu na epizody ostatních (snad prospěla i dlouhá proluka od deváté řady) a tak pořád dokážou zaujmout i překvapit. A řekl bych, že celkově ve mně s odstupem i nechají o něco silnější dojem než díly z předchozích dvou sérií. Navíc potěší, že se scenáristům daří kromě zbrusu nových nepřátel vymýšlet i nové variace, díky nimž se mohou vracet Doctorovi klasičtí protivníci, aniž by to byla recyklace (letos hlavně Cybermeni (zatímco u Daleků to dlouhodobě spíš skřípe… ale tady časové linie asi nemá smysl řešit)).


Až překvapivě hodně se povedla postava nové společnice Bill. Nic proti Claře, ale přeci jen to byla spíš Smithova společnice a nikdy neměla s Capaldim zůstat tak dlouho. Od Clary je to zase krok úplně jiným směrem, Bill připomíná spíš Donnu ve své umíněnosti a tím, jak je ochotna Doctorovi kdykoliv „odmlouvat“ a nebrat ho zase tak vážně. Přesto mě ale nemrzí, že po speciálu bude Bill končit, ta jedna série byla pro ni tak akorát. Dává to smysl i vzhledem k nadcházejícím radikálnějším změnám v seriálu. Kromě Bill Doctorovi sekunduje ještě Nardole a i když mi pořád přijde jako jeden z nejslabších společníků, nakonec to s ním nebylo tak zlé, jak jsem se na začátku řady obával. Nenadchne, ale ani nijak nevadí.


Mnohem spíš potěší návrat Missy, kterou si Michelle Gomez opět naplno (až maniakálně) vychutnává a krade si pro sebe každou její scénu. Nemluvě o tom, když dorazí na scénu i John Simm jako její předchozí inkarnace. Proč by si měl setkání sám se sebou užívat jen Doctor, no ne? Čímž se dostáváme k výhledu, o Vánocích se totiž dvanáctý Doctor potká s tím úplně prvním (v podání Davida Bradleyho) a pak se úplně vyčistí stůl. Nový showrunner, nová společnice a především regenerace a Jodie Whittaker jako první ženský Doctor. Politicko-společenský kontext stranou, jakkoliv mě seriál stále baví, nějaký radikálnější impulz to už chtělo, takže i jen z vypravěčského hlediska je to krok zajímavým směrem. Neznamená to ale, že by se stále ještě současným mužským Doctorem bylo něco špatně, Moffatovi s Capaldim se letos povedlo loučit na vysoké úrovni a to ještě neřekli to úplně poslední slovo.

Verdikt

avatar8/10

Sam.Vimes


Hodnocení čtenářů

  • avatar7/10

    ZeroCZK

Pán času: 9. řada


ikona
Sam.Vimes
Doctor Who se už od svého obnovení dostal k 9. řadě. Je to pořád taková žánrová lahůdka? 

Seriálový Doctor Who má už za sebou víc než půl století existence, přesto pořád patří mezi to nejlepší, co může BBC nabídnout. Jak se povedla 9. řada od obnovení v roce 2005 a zároveň druhá řada s již dvanáctým Doctorem Peterem Capaldim?

Letošních dvanáct epizod přináší vše, na co jsme u Doctora Who zvyklí – mix sci-fi i fantasy ve vědeckém kabátku, nové i staré známé protivníky (dorazí třeba Dalekové nebo Zygoni), humanismus v té nejčistší podobě a hlavně charismatického titulního pána času. Peter Capaldi byl perfektním Doctorem už od první minuty a nejinak je tomu i teď. Oproti svým „klukovštějším“ předchůdcům je vážnější a trochu úspornější, zároveň toho ale dokáže i jen mimikou odehrát neuvěřitelně hodně. Postrádá Smithovu a Tennantovu rozvernost, ovšem doctorovské spravedlivé rozhořčení mu sedí ze všech představitelů ústřední role snad nejlépe. Když si v jedné epizodě vystřihne bezmála hodinové herecké sólo, ani vám žádní další herci chybět nebudou.

Doctorovou společnicí je stále mnohými milovaná i nenáviděná Clara. Jenně Coleman nic nevytýkám, ale postava Clary je psána jaksi mdle, prakticky bez osobnosti (jen srovnejte s Rose nebo Amy, o Donně nemluvě). Její přítomnost v seriálu po dvě a půl řady je snad až příliš. I přesto dokážou její osudy v divákovi vzbudit emoce, děje se tak ale spíše zprostředkovaně skrze Doctorův vztah k ní. Příště by to chtělo zase kapku osobitější společnici (zatím se můžeme těšit přinejmenším na River Song ve vánočním speciálu). V nové řadě si zahostuje fanoušky očekáváná Maisie Williams (Arya ze Hry o trůny) jako vikingská dívka Ashildr; do Doctorova světa zapadne naprosto bezproblémově. Ve vedlejších rolích se dále na pár dílů vrátí i Missy, již si herecky vychutnává Michelle Gomez, a prototyp fanynky slečna Osgood.


Scenáristicky se pořád jedná rozmanitou a nápaditou antologii, jež hladce přechází mezi vážnými scénami, hluboce lidskými poselstvími i čistě prvoplánově stylovými momenty. Příkladem posledně jmenovaných budiž třeba všechny scény s kytarou nebo Doctorovy nové sonické brýle. Dovedu si představit, že spoustě diváků budou ležet v žaludku, ale přitom změna a pozitivní přístup k novému je jedním z hlavních aspektů celého Doctora Who. Co jiného je taky neustálý koloběh Doctorových regenerací a společnic. Doprovodná hudba možná není tak rozmáchlá, jak si ji pamatujeme třeba ze Smithovy éry, ale pořád funguje výborně a zejména ústřední téma dvanáctého Doctora je krásné.


Doctor Who ve své 9. řadě nabízí kromě jednoho přešlapu (díl Sleep No More) jedenáct solidních až vynikajících epizod, jež diváka nechají polonasyceného a hladového po přídavku, který naštěstí přijde již o Vánocích. Ani po stovkách epizod (z toho i jen od obnovení se počet dílů vyšplhal přes sto) tedy britský televizní klenot neztrácí dech.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar8/10

Sam.Vimes


Hodnocení čtenářů

  • avatar9/10

    Sarger

  • avatar8/10

    ZeroCZK

Pán času: Úvod 8. řady


ikona
Dr.Z
Doktor je zpět! Jak se povedl úvod osmé řady? 

Doctor Who běží v televizi už opravdu hodně dlouho. U tohohle seriálu se vystřídalo hned několik generací a stále si získává další. Nevypadá to tak, že by se nejznámější cestovatel časem v nejbližší době vytratil z televizních obrazovek. A proč taky? Fanoušci přibývají, sledovanost je také vysoká a díky tomu, že jednou za čas vyměníte představitele Doktora, máte vystaráno na ještě několik sezón. Jak je na tom kvalita? Má ještě Pán času co říci?

 

Tak nám Doktor po pár letech zase zregeneroval. To s sebou nese jednu změnu v obsazení a obvyklou dobu přizpůsobování. Někdo si zvykne hned, jiným to bude trvat déle, ale všichni Whoviani nakonec Petera Capaldiho přijmou jako nového Doktora. Ale až s odstupem času budeme moci zhodnotit, na jakou příčku v našem osobním žebříčku zařadíme Capaldiho Doktora. Už z první epizody – a z ukázek vůbec – se však dalo vyčíst, že to bude temnější, více zaměřené na Doktorovo nitro a jeho čím dál tím více se prohlubující rozkol v tom, jestli více pomáhá, nebo škodí a zdali je to ještě on, nebo po těch všech regeneracích je pouze jen stínem své původní existence.

 

První díly po regeneraci bývají – alespoň pro mě – vždy trochu složitější. Člověk si na nějakou dobu zvyknul na Doktora a najednou je tu někdo jiný, kdo hraje „stejnou“ postavu. Třeba n takového Tennanta jsem si nemohl zvyknout a nakonec se pro mě stal tím nejlepším Doktorem. Nad Peter  Capaldim jsem zatím konečně verdikt nevynesl, ale rozhodně mě zaujal. V úvodní epizodě osmé řady mu to jde opravdu výborně, své kolegy přehrává, ale třeba na úvod Matta Smitha to nemá. Ten vtrhnul do seriálu jako uragán a neotřesitelně mu vládnul až do poslední minuty. Capaldi se už sice kdysi v jedné epizodě objevil, ale role Doktora je úplně jiné kafe, pár epizod mu ještě dáme, než pořádně zapadne do role.

 

A co se zápletky týče, tak tady opravdu není nic moc co řešit. Standardní epizoda, jakých jsme viděl už nepočítaně. Je pravda, že na úvod – a po regeneraci obzvláště – by to chtělo něco trochu víc, ale Tyranosaurus rex uprostřed Londýn je poměrně slušný začátek. Pak to bohužel všechno tak nějak zpomalí. Přece jen z řady epizod jsme zvyklí na pořádné tempo, tady to vezmeme ale hezky pomaličku polehoučku, ono taky není kam spěchat. Nechme nového Doktora nejprve rozkoukat. Tvůrci nám chtěli po pauze dopřát více času s naším oblíbeným hrdinou a první díl tak má hodinu a šestnáct minut, ale klidně bych to zaokrouhlil na tu hodinu, pár scén vystříhal a některé dialogy zkrátil.

 

Doktor už není ten bezstarostný mladík s přiblblým úsměvem. Pořád sice blábolí, ale už je z něho cítit jistá vyspělost (jestli se to vůbec dá říct o někom, kdo žil skoro dva tisíce let). Snad to nebude příliš velká depka, protože jak víme, tak Doktor kromě spousty dobrých věcí, udělal i pár hrozných činů a ty ho už nějakou dobu straší. Z ukázek už víme, že se opět setkáme s Daleky (jaké to překvapení). Zajímavější však bude sledovat, s jakými novými příběhy přijdou tvůrci, protože konec této epizody něco naznačil a já jsem velmi zvědavý, co se z toho vyklube.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar7/10

Dr.Z


Hodnocení čtenářů

  • avatar7/10

    ZeroCZK

© copyright 2000 - 2022.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace