Poslední letošní marvelovská minisérie vstupuje po pouhých třech týdnech do své druhé poloviny – a je to možná škoda. Sólové dobrodružství dokonale přesného lučištníka se totiž i nadále úspěšně profiluje jako svižná a zábavná podívaná a současně se snaží pokrýt příliš mnoho témat a motivů. Je zde tak nebezpečí, že při jejich rozuzlení budou závěrečné dvě epizody poněkud uspěchané, zvlášť pokud si udrží dosavadní krátkou stopáž, která se pohybuje kolem necelých 40 minut. Navíc se ještě neobjevil s napětím vyhlížený charakter, jenž by měl celý fikční svět posunout zase trochu jinam, a současně zde již máme další očekávanou navrátivší se postavu, jejíž linka se bude muset stačit vyřešit. Ale pojďme si epizodu zrekapitulovat popořadě.

Cliffhanger z minulého týdne je sice zakončen nečekaně poklidně, ale následné dění vynahrazuje zklamání z absence dramatu zdařilou prací s postavami a emocemi. Trapný dýchánek Clinta a Kate s její matkou Eleanor i podezřelým snoubencem Jackem trochu utvrdí spojenectví Kate a Clinta, ale odhalí i starost Eleanor o svoji dceru. Následující elegantně prostá scéna však především posílí dynamiku mezi Kate a jejími rodiči. Právě její vztah vůči ovdovělé, ovšem nikoliv sentimentální matce a charismatickému, ale cosi skrývajícímu otčímovi působil až příliš rezervovaně. Jedna serenáda a trocha dobře napsaného rodinného small talku tento dojem napravují. 

Stejnou vřelost vnáší tvůrci i do náhradní sváteční oslavy, kterou Kate pro Clinta uspořádá. Pohodová sekvence improvizovaného sedánku s pletenými svetry a pofidérními koktejly, prokládaná geekovskými řečmi o různých druzích šípů a tréninkem mezi zdobením stromečku, znovu zdařile pracuje s vánoční atmosférou a dokazuje, jak skvělou chemii mezi sebou Hailee Steinfeld a Jeremy Renner mají. Režie pak plynule přechází do vážné polohy, když dojde k zásadnímu odhalení a Clinta navíc opět doženou výčitky, které má ze smrti Black Widow. Životem potlučený a unavený hrdina zatím spíše ukazoval tělesné následky své náročné práce, šrámy na duši má ale stejně hluboké.

Zatímco motivem Kate v celém dobrodružství je odhalení Armandova vraha a pravdy o Jackovi, Clinta pohání uzavření kapitoly s Roninem a teplákovým gangem. Jeho lehce postranní pátrání vyvrcholí velkým soubojem na střeše, v němž duo ostrostřelců ohrožuje nejen naštvaná Echo, ale i staronová známá. Na scénu konečně nastupuje Yelena Belova v podání Florence Pugh, která se nám letos představila jako možná nástupkyně Black Widow v její sólovce. Clint podle stylu boje bezpečně pozná, s kým má co dočinění, a celá neplánovaná předvánoční anabáze se pro něj stává rázem ještě osobnější. Z pozice diváků s ním můžeme souhlasit. Hawkeye se ve svých dvou třetinách skutečně jeví jako překvapivě křehká, intimní podívaná o samotě, stesku a výčitkách, jíž vánoční ukotvení poskytuje nejen zábavně podvratný rámec ve stylu Smrtonosné pasti, ale i platformu, na níž lze s těmito emocemi účinně pracovat.