Ex-SOLDIER
|
reagovat
|
Diskuze k filmu Hra o trůny
příspěvky 1 - 20
Napsat příspěvek
- 1
- 2
„Kdo hraje Hru o trůny, buď zvítězí, nebo zemře.“
Omyl, Ned Stark zaplatil životem, ale zvítězil.
Proč? Protože ji nikdo nehrál tak, jako Ned Stark. Všichni jeho vrstevníci a dokonce i většina generace jeho otce si myslela, že se jedná jen o nekonečnou řadu machinací a plánů. Ned ale o jejich Hru neměl zájem. Dostal se do jejích spárů až ke konci života a ta ho pohlcovala až do doby, než mu setnul hlavu kat. Nikdy neměl šanci přežít při hraní té jejich Hry.
A přece zvítězil.
O šest řad později si uvědomíte, že naprosto vyhrál.
Když na něj Arya s Sansa vzpomínají na hradní baště.
Když se Jon baví s Theonem o otci, kterého měli.
Když se Bran vydává na pouť napříč historií a sleduje svého otce, který se teprve chystá na úlohy, které mu připravil osud a poté se vrací do současnosti, aby viděl, jak jeho činy tvoří historii.
Všichni přeživší hráči Robertovy rebelie, všechny hlavní síly byly pohlceny ničím jiným, než zrazováním se navzájem, aby zajistili svým dětem moc. A to všechno za situace, kdy se jim jejich vlastní děti odcizovaly, rozmazlovaly, zahořkly a jinak vzdaly svých pout k rodičům. Nedova absolutní antipatie ke Hře způsobila, že měl hodně času. A tento volný čas věnoval něčemu jinému.
Byl svým dětem otcem.
Nedovou největší starostí bylo, aby všechny jeho děti, co to znamená být dobrým člověkem, co to znamená být členem opravdové rodiny. Urozený rod má vůči svým poddaným odpovědnost a na celá území se bude přirozeně postupně odrážet druh a směr vlády jejich vůdců. Primus inter pares, prosperita, bratrství, čest, rozhodnost a další, to vše ovlivní země tak, jak ovlivňují dvůr. Ostatní hráči se honili jen za dalším územím a tituly, to vše chtěli, aby jednou jejich děti zdědily, ale na co vůbec nepomysleli, je zeptat se sami sebe, zda jsou jejich děti vůbec na toto připravené. Pokud vůbec umí dobře vládnout.
Ned Stark vychoval hráče další generace.
Starkům byly podány ty nejhorší karty v celém Západozemí. Několikrát po sobě měli být vyhlazeni a nějaký čas si to svět vskutku myslel, ale ti vytrvalí Starkové si zapamatovali každé slovo a radu, které jim jejich otec dával, když ještě byli mladí a šťastní. Protože oni byli Starky teď, jedinými Starky. Nikdo z nich nebyl dospělý. Nikdo z nich neviděl zimu. Ale oni věděli, co na něm bylo spácháno. Nadešel jejich čas a oni museli projít vším, na co je jejich otec od malička připravoval. Chystal je na život. A tak jeho plán došel naplnění. Zatímco se ostatní zabíjeli pro Železný trůn, Starkové podstoupili neuvěřitelné zkoušky daleko od domova v cizích zemích, žili ve strašných podmínkách, nesmírně trpěli. To vše z nich vykoval a vytvaroval žijící elitní kvartet osobností jejich generace. Dlouhý dráp, Vlčí tesák, Plášť dámy, Vraní oko. A při každém vítězství si vzpomněli na svého otce.
To, jak bude vypadat Západozemí je dlužno jedinému rozhodnutí Neda Starka, když byl mladý muž, rozhodnutí dodržet slib, a pojal za své jedno bezbranné novorozeně. Rozhodnutí dát život. Ale odkaz tohoto muže nebylo jen toto rozhodnutí. Bylo to píle, vytrvalost a předávání jeho principů svým potomkům, snaha být tím nejlepším možným otcem, to dalo mladým Starkům jejich sílu.
A nyní jsou zpět.
A co víc.
On vyhrál.
A potom je tady Tywin Lannister. Ten neustále hovořil o odkazu a rodinném jménu. Ale ve svém čase se své rodině a dětem nevěnoval. Jen myslel na to, co pro rodinné jméno udělají. Za to Ned své děti miloval a staral se o ně až tak, že dovolil své dceři tajně trénovat s lukem a šípy a s mečem. Nedělal to s vědomím, že s jeho dcery bude zabiják, ale proto, že ji miloval a dovolil jí dělat to, co ji bavilo, pomohl ji tyto zájmy rozvíjet. Nakonec jsou to Starkové, kdo jsou sjednocení a mají silnou pozici do další generace. Lannisterové jsou rozděleni, roztříštěni a jdou si v současnosti proti sobě (i když Jaime tento status quo již brzy změní).
A to je ten rozdíl mezi Nedem Starkem a Tywinem Lannisterem. Tywin byl lepší ve hraní Hry, ale Ned byl lepší ve vychovávání rodiny a nakonec měl pravdu Tywin. Rodina vyhrává nad Hrou.
Na závěr bych dodal jen jedno staré řecké přísloví, které toto všechno krásně vystihuje. Vezměte si z něj, co chcete:
Společnost roste velká, když staří muži sázejí stromy s vědomím, že nikdy nebudou sedět v jejich stínech.
Omyl, Ned Stark zaplatil životem, ale zvítězil.
Proč? Protože ji nikdo nehrál tak, jako Ned Stark. Všichni jeho vrstevníci a dokonce i většina generace jeho otce si myslela, že se jedná jen o nekonečnou řadu machinací a plánů. Ned ale o jejich Hru neměl zájem. Dostal se do jejích spárů až ke konci života a ta ho pohlcovala až do doby, než mu setnul hlavu kat. Nikdy neměl šanci přežít při hraní té jejich Hry.
A přece zvítězil.
O šest řad později si uvědomíte, že naprosto vyhrál.
Když na něj Arya s Sansa vzpomínají na hradní baště.
Když se Jon baví s Theonem o otci, kterého měli.
Když se Bran vydává na pouť napříč historií a sleduje svého otce, který se teprve chystá na úlohy, které mu připravil osud a poté se vrací do současnosti, aby viděl, jak jeho činy tvoří historii.
Všichni přeživší hráči Robertovy rebelie, všechny hlavní síly byly pohlceny ničím jiným, než zrazováním se navzájem, aby zajistili svým dětem moc. A to všechno za situace, kdy se jim jejich vlastní děti odcizovaly, rozmazlovaly, zahořkly a jinak vzdaly svých pout k rodičům. Nedova absolutní antipatie ke Hře způsobila, že měl hodně času. A tento volný čas věnoval něčemu jinému.
Byl svým dětem otcem.
Nedovou největší starostí bylo, aby všechny jeho děti, co to znamená být dobrým člověkem, co to znamená být členem opravdové rodiny. Urozený rod má vůči svým poddaným odpovědnost a na celá území se bude přirozeně postupně odrážet druh a směr vlády jejich vůdců. Primus inter pares, prosperita, bratrství, čest, rozhodnost a další, to vše ovlivní země tak, jak ovlivňují dvůr. Ostatní hráči se honili jen za dalším územím a tituly, to vše chtěli, aby jednou jejich děti zdědily, ale na co vůbec nepomysleli, je zeptat se sami sebe, zda jsou jejich děti vůbec na toto připravené. Pokud vůbec umí dobře vládnout.
Ned Stark vychoval hráče další generace.
Starkům byly podány ty nejhorší karty v celém Západozemí. Několikrát po sobě měli být vyhlazeni a nějaký čas si to svět vskutku myslel, ale ti vytrvalí Starkové si zapamatovali každé slovo a radu, které jim jejich otec dával, když ještě byli mladí a šťastní. Protože oni byli Starky teď, jedinými Starky. Nikdo z nich nebyl dospělý. Nikdo z nich neviděl zimu. Ale oni věděli, co na něm bylo spácháno. Nadešel jejich čas a oni museli projít vším, na co je jejich otec od malička připravoval. Chystal je na život. A tak jeho plán došel naplnění. Zatímco se ostatní zabíjeli pro Železný trůn, Starkové podstoupili neuvěřitelné zkoušky daleko od domova v cizích zemích, žili ve strašných podmínkách, nesmírně trpěli. To vše z nich vykoval a vytvaroval žijící elitní kvartet osobností jejich generace. Dlouhý dráp, Vlčí tesák, Plášť dámy, Vraní oko. A při každém vítězství si vzpomněli na svého otce.
To, jak bude vypadat Západozemí je dlužno jedinému rozhodnutí Neda Starka, když byl mladý muž, rozhodnutí dodržet slib, a pojal za své jedno bezbranné novorozeně. Rozhodnutí dát život. Ale odkaz tohoto muže nebylo jen toto rozhodnutí. Bylo to píle, vytrvalost a předávání jeho principů svým potomkům, snaha být tím nejlepším možným otcem, to dalo mladým Starkům jejich sílu.
A nyní jsou zpět.
A co víc.
On vyhrál.
A potom je tady Tywin Lannister. Ten neustále hovořil o odkazu a rodinném jménu. Ale ve svém čase se své rodině a dětem nevěnoval. Jen myslel na to, co pro rodinné jméno udělají. Za to Ned své děti miloval a staral se o ně až tak, že dovolil své dceři tajně trénovat s lukem a šípy a s mečem. Nedělal to s vědomím, že s jeho dcery bude zabiják, ale proto, že ji miloval a dovolil jí dělat to, co ji bavilo, pomohl ji tyto zájmy rozvíjet. Nakonec jsou to Starkové, kdo jsou sjednocení a mají silnou pozici do další generace. Lannisterové jsou rozděleni, roztříštěni a jdou si v současnosti proti sobě (i když Jaime tento status quo již brzy změní).
A to je ten rozdíl mezi Nedem Starkem a Tywinem Lannisterem. Tywin byl lepší ve hraní Hry, ale Ned byl lepší ve vychovávání rodiny a nakonec měl pravdu Tywin. Rodina vyhrává nad Hrou.
Na závěr bych dodal jen jedno staré řecké přísloví, které toto všechno krásně vystihuje. Vezměte si z něj, co chcete:
Společnost roste velká, když staří muži sázejí stromy s vědomím, že nikdy nebudou sedět v jejich stínech.
|
reagovat
|
Bože, on fakt kývne na každou debilitu, jen aby nemusel zasednout k tomu počítači.
Hrozba provazu a židle ve sklepě už asi nestačí.
Hrozba provazu a židle ve sklepě už asi nestačí.|
reagovat
|
|
reagovat
|
Já furt nemůžu z tý Ygritte. Stačil jeden úsměv ve videu a už se zase v tom. Ach Rose...
|
reagovat
|
Královna navštívila set trůnů v Belfastu.
imho nej, jak princ Philip zvedá jeden nástroj a ptá se co to je. Tommy Dunne na něj, že to je kastrační nůž. =D
imho nej, jak princ Philip zvedá jeden nástroj a ptá se co to je. Tommy Dunne na něj, že to je kastrační nůž. =D
|
reagovat
|
A cos chtěl, aby tam hrál? Ned Stark není Robert Baratheon, kterej se v jednom kuse rozčiluje, řve a mluví o děvkách! Ani nelítostnej záporák, co diváka každou chvíli šokuje. Ned Stark je klidnej, racionální člověk, kterej nejedná impulzivně. Kromě toho v knížce je mnohem nudnější postava, než v seriálu, takže si myslím, že ho Sean Bean ještě podstatně vylepšil. Dal mu takový chlapštější vystupování a charisma.
|
reagovat
|
Eleanor
dyt tam nic moc nezahral, osobne sem si rikal, co tam vubec predvadi, prisel mi jako po mrtvici. :o
|
reagovat
|
Komentáře
Hvězdná brána se vrátífabecMrtvý bod? Si pleteš na čem dělal Gero s tím, co spadá pod značku SG
Jinak pamatuju, že právě u toho třetího seriálu se dělalo i hlasování, jak diváci chtěj, aby zněl českej název. Myslim, že tehdy jasně vyhrálo Hvězdná brána: Universum, ale tvůrci lokalizace nechtěli mít patvar složený ze slov z vícera jazyků.