Skepticismus byl v případě nového doktorského počinu z televizní produkce TNT před dvěma měsíci zcela jistě na místě. Potřebovalo doopravdy seriálové universum další historky bílých pláštíků, okořeněné navíc trably zúčastněných doktůrků z jejich soukromého života? Možná byste ihned namítli, že rozhodně ne. Že Dr. House bude už navždy jen jeden. Jistě, bude. To ale neznamená, že by nemohly dostat prostor nové lékařské projekty pokusit se nás královsky bavit.

Monday Mornings po boku Chirurgů, Scrubs, nebo zmíněného Dr. House asi nelze označit za cosi originálního. Nemocniční prostředí je přeci v televizních seriálech již odjakživa hojně využíváno, pokaždé ale přesto pohladí duši nejednoho diváka. Vzpomínáte na clooneyovskou Pohotovost nebo českou Sanitku? Jo, je to dávno. Své fandy si nicméně žánr vždycky najde, tak proč to stále pravidelně nezkoušet? Důležité je, aby vlastně bylo na co koukat - v našem případě pak stačí přijít se svěží dějovou novinkou v podobě týdenních mítinků, kam budou naši chirurgové dobrovolně docházet na veřejný kobereček, a je vyhráno.

Seriál s lentilkovou zkratkou MM lákal na dobře známou filmovou tvář Alfreda Moliny a dále také na adaptaci románové předlohy Sanjaye Gupty, ceněného amerického neurochirurga. Takový týpek asi nebude diváky tahat za nos, na to se mu pod zručnýma rukama muselo na sále ocitnout příliš mnoho pacientů s jejich šťastnými/smrtelnými osudy - to je život. Pokud za sebou máte kompletních osm let s kulhajícím Gregory Housem, neuvidíte pravděpodobně v Monday Mornings nic moc nového. S tím ale naštěstí tvůrci počítali, a servírovali tak do našich obýváků "alespoň" správně propočítanou dávku napětí, doktorské hantýrky, a zajímavých nemocí ruku v ruce s nadmíru sympatickými postavami, které si nemocničním peklem procházejí. A Iona Gruffudda! Doktoři jsou kupodivu také jen lidé, nikdo z nás nenosí supermanovský kostým pod košilí...

V nedávné diskuzi k perfektnímu Strážci pořádku se velmi často skloňovalo slovní spojení "skvěle napsané, oblíbené charaktery". Tady jsme na tom velmi podobně. Zpětně se totiž neodvažuji odsunout stranou byť jednu jedinou postavu nemocnice Chelsea General - tolikrát jsem se v životě nezamiloval snad ani při sledování Zoufalých manželek: Dr. Villanueva v podání osobitého Vinga Rhamese, pracovitý švihák Tyler, roztěkaná, spravedlivá indo-američanka Sydney nebo roztomile blekotající dr. Sung po boku s nešťastně zaláskovanou Tinou, ti všichni už po několika epizodách uvězní vaše srdce v kleci z mříží sympatie. A Molina, pochopitelně! Jeho Harding Hooten "jebe", do koho se dá (a kdo si to zaslouží!), a divák mu vše baští i s navijákem.

Molinovské meetingy berou dech a jsou krví seriáluStavba seriálu pak bude všem fanouškům vydezinfikovaných modrých dlaždiček dobře známa: adrenalinový úvod na pohotovosti, cliffhanger, úvodní titulky. V následující půlhodině potom dramatické seznámení s pacienty, ukrutně těžký chirurgický zákrok, a... happyend? Rozlučte se s falešnou pohádkou, že z téhle nemocnice odejde každý pacoš po svých, odsud odjíždí pohřební vůz častěji než z jubilejního setkání Svědků Jehovových. V epizodním případě Monday Mornings se prostě zákonitě musí něco pokazit, jinak by se nemohly konat právě ony průserové porady, ne? Pacient vám na sále vykrvácel, doktore? Špatné - připrav se prosím na důkladnou přísňáckou čočku a efektivní molinovské ponížení před kolegy! Stresující mítinky jsou vedle skvělých postav krví seriálu, sám jsem trnul hrůzou u každého druhého z nich. Škoda, že se v případě závěrečné - desáté epizody - poněkud upustilo od zaběhnutého stereotypu seriálu. Se zdravotními komplikacemi se tu potýká jeden ze samotných hrdinů show, a nakročuje se špatnou nohou do klišoidních absurdit. Slzičky tečou, fanfáry znějí, a divák musí mermomocí myslet na předchozí bravurní díly, aby se mu zlostí nepodlomila kolena.  

Vedle těchto malých pih na kráse se pak k negativům Monday Mornings nesměle řadí i fakt, že spoustě lidem melodramatické příběhy plné vlhkých papírových kapesníčků prostě nesednou. Každý, komu v dětství nedělaly problém odběry krve, má však jasno: ano, Dr. House nám nic nevrátí. Připomínání jeho famózních kvalit se ale nevylučuje. A ty odkazy! Vážně ta druhá série nebude?