Zatímco v kinech se rozjíždí druhý Doctor Strange, na Disney+ se s námi tento týden rozloučil jiný hrdina od Marvelu, nováček Moon Knight, který tak vykopl letošní seriálové dveře MCU. Dokázal však hrdina s několika osobnostmi a mocným egyptským bohem v těle v nabušené komiksové konkurenci zaujmout, nebo se novinka minula účinkem? Nutno říct, že naše pocity jsou tentokrát podobně roztříštěné jako postava s tváří Oscara Isaaca. S kým souhlasíte vy?

Jak to vidí Spooner:

Na Moon Knighta jsem se poměrně dost těšil. Doufal jsem totiž, že dostanu poněkud temnější, brutálnější a zase trochu jinou marvelovku, která se bude blížit spíše svým předchůdcům od Netflixu. No, snahu o jinou komiksovku jsem víceméně dostal. Bohužel ovšem od tvůrců, kteří s tímto aspektem vůbec neumí pracovat, nedokáží napsat smysluplný scénář a zejména jakoby ani celou dobu nevěděli, co chtějí točit. Moon Knight tak působí jako nesourodý mix několik žánrů a filmů v jednom. Nejdříve připomíná v mnoha věcech hrůzného Venoma, pak si scenáristé hrají na Mumii, po ní přijde snaha o seriálový Legion a následuje uzívaná blockbusterová tečka. Nejen ale, že seriál nedrží pohromadě jako celek, ale je vyloženě slabý a místy až otravný v jednotlivých rovinách.

Zmiňovaný Venom mi pak naskakoval na mysl více, než je zdrávo. Moon Knight má totiž s filmovou komiksárnou společné nejen průpovídky s „nezvaným hostem“ (ostatně, hlas Khonshu v podání veterána F. Murrayho Abrahama je černému symbiontovi hodně podobný), ale také snahou o rádoby temnotu, která se ovšem střetá s neumětelstvím autorů, scenáristickou bezradností, jednoduchostí a až infantilností jednotlivých fórků. Je to zkrátka také instantní temnota pro 13leté kluky zabalena do nudného příběhu se špatně sestříhanou akcí a nic moc triky.

Scénář pak sice občas nahodí zajímavou zápletku či prvek, nikdy ho však nedokáže výrazně rozvinout. Dvojitá identita hlavního hrdiny se tak po chvíli okouká, egyptská mytologie je zde zpracována na úrovni základní školy a samotný Moon Knight je tu v podstatě jen efektním doplňkem, jehož celková stopáž činí tak 10 minut. Výsledkem je tedy úmorná komiksová nuda, která se snaží být ambiciózní a odlišnou marvelovkou, ale vůbec na to nemá. A nedokáže ji zachránit ani sympatické obsazení v čele se snažícím se Isaacem, jako vždy přesným Hawkem a překvapivě fajn May Calamawy. Moon Knight se tak pro mě stal doposud nejslabším kouskem z celého MCU, po němž bych nejradši přepnul do jiné identity, abych na tuto marnost zapomněl. 4/10

Jak to vidí Jokolo:

Další zklamání. Každý seriál od Marvelu se honosí tím, že tentokrát to bude jiné a šablonovitého mustru se bát nemusíme. Opět se ale potvrzuje, že opak je pravdou, neb na povrchu se možná jednotlivé série odlišují, v podstatě jde ale vždy o totéž vyprávění. Moon Knight se opět tvářil jako něco víc. Bylo nám naslibováno psychotické vyprávění vybočující z cestiček vyšlapaných předchozími komiksovými sériemi. Hlavní hrdina byl jistě zajímavý a obsazení jak jeho, tak hlavního záporáka dávalo vědět, že herecky se tu hraje první liga. A první díl, i přes své tragické CGI, naznačoval, že bychom se kýžené výjimečné série opravdu mohli dočkat.

S nastupujícími díly ale přišlo těžké vystřízlivění. Specifičnost hlavního hrdiny mohla tvořit vzácný prostor pro zkoumání jeho osobnosti, místo toho jsme se však dočkali jen rádoby vtipného nekonečného špičkování mezi oběma personami, které ve výsledku nikam nevedlo. Což je překvapivé i vzhledem k faktu, že Marc/Steven jako člověk má nesrovnatelně více prostoru než samotný Moon Knight. Toho se pořádně dočkáme jen ve finální akci, což je možná dobře, poněvadž bojové sekvence jsou generické, nudné a levně vypadající, že je až s podivem, že sledujeme něco od Marvelu. O psychologizaci hlavní postavy se mluvit nedá, neboť se krom klišovitého odhalení traumátka z minulosti absolutně nikam neposouvá. Oscar Isaac tu mohl mít prostor se herecky vyřádit, ale potenciál je tu těžce nenaplněný tím, že se jen skáče z tvrdého výrazu žoldáka na zmatený výraz prodejce suvenýrů. Ani jindy vždy skvělý Ethan Hawke tu nevyniká, jeho postava je jen další z řady slabých a generických záporáků s nejasnou motivací střílející náhodné lasery do okolí a chraplavý hlas mu k vytvoření charakteru hodného zapamatování nestačí. F. Murray Abrahamovi naopak ano, jeho dabing boha Khonshu je na celé sérii pravděpodobně to nejlepší, neboť během pár vět projeví větší míru charismatu než všechny ostatní postavy dohromady.

Jednoduchost děje nemusí být na škodu, pokud je vyvážena čímkoliv zajímavým. Zde se však scenáristická přímočarost skrývá za dějové odbočky, které by snad měly dotvořit dojem rozpolcenosti hlavního hrdiny, ve výsledku ale svou nudností a zbytečností naopak potvrzují celkově nuzný dojem z celého děje, který směřuje za zaměnitelnými MacGuffiny. Postavy se bez jasnější motivace posouvají pouze tak, aby si seriál mohl odškrtnout atraktivně vypadající scény či lokace. Dočkáme se málo zapamatovatelných momentů a jen jednoho opravdu silného. Ten je ale hned počátkem následujícího dílu vyvrácen, protože pořád jsme v pohádkovém MCU a jakékoliv silné emoce jsou tak rozmělněny, protože ani tady tvůrci nejsou schopni vykročit odvážným směrem a zůstávají v zajetém mustru jiných marvelovek, kde se neumírá, dokonce ani z poloviny.

Některé epizody dávají najevo, že chtějí tvořit jiný seriál, než na jaký jsme zvyklí. Hororové prvky při návštěvě hrobky působí silně, jsou ale jen posledním záchvěvem před tím, než seriál upadne do zmateného balastu, kdy nevíme, co je realita, co je představivost a co je posmrtný život. Osvětlování těchto linií tím, že komu se nelíbí, ten je jen nepochopil, tady rozhodně neobstojí, neboť tu evidentně chybí jasný záměr přehlcený snahou šokovat zvraty typu „celé je to v hlavě hlavního hrdiny“. Poslední epizoda jen vygraduje dojem marnosti, seriál se tu totálně utopí ve změti zbytečné a levné akce a upřímně si už dva dny po zhlédnutí vůbec nepamatuju, jak to vlastně celé dopadlo. A je mi to naprosto jedno, protože se jen potvrzuje, že MCU seriály budou ve většině případů pouhým prefabrikátem. 4/10 

Jak to vidí tomasmy:

Na Moon Knighta jsem se těšil. Jeho potenciál byl obrovský, opravdu mohl být nádherně temným kouskem a prvním opravdu hororovým Marvelem, samozřejmě pořád v mezích Marvelu. První epizoda nic z toho neukázala, ale budiž, první díly přece takové bývají, říkal jsem si. První díl (a pak ještě druhý, přičemž oba se mi líbily) bohužel patří k tomu nejlepšímu, co tenhle seriál přinesl. S každou další epizodou jsem se bavil méně a méně a poslední dvě pak už jsou vyloženě zoufalé. Atmosféra není působivá ani trochu, akce je tu víceméně jen jedna jediná – v pilotu – a linka z Egypta, která mohla dodat špetku dobrodružné exotiky, také nefungovala. Setkal jsem se s mnohými názory chválícími výkon Oscara Isaaca, ale přestože ho mám jako herce velmi rád, musím říct, že zde hraje všechny své identity poměrně stejně a nijak zajímavě. Těžce nevyužit (nebo spíše zatraceně špatně napsán, jak u MCU záporáků bývalo ještě nedávno zvykem) je také Ethan Hawke. Ani jeden z herců za to ale nemůže, ten scénář je prostě špatný, takže v podstatě jediným dobrým hereckým příspěvkem je hlas F. Murrayho Abrahama jako Khonshua.

Na druhou stranu, soundtrack je velmi příjemný. Nemůžu se zbavit pocitu, že Moon Knight by (o něco) lépe dopadl jako celovečerák, těch šest epizod je v tomhle případě fakt moc, což dokazuje i nudné finále, v němž se nenachází jediná scéna, již bych si pamatoval. Finále dává tušit, že Steven Grant, Marc Spector a další osoby sdílící stejnou schránku ještě dostanou svůj prostor, tak snad ho tvůrci využijí lépe, protože tohle je patrně nejhorší MCU počin – a ano, na dvojku Thora jsem nezapomněl, protože ani u něj jsem se nenudil tak moc jako tady. A zároveň je to další důkaz toho, že čtvrtá marvelovská fáze je zatím těžce nevyvážená. 6/10 

Jak to vidí Ojik: 

Moon Knight je první vlaštovkou druhé marvelovské seriálové sezóny – a třetím případem ze tří, kdy si Kevin Feige vylámal zuby na formátu minisérie. Toliko k číselným postřehům na úvod, ale ve vší vážnosti – koncept šestidílných uzavřených „limited series“ se zdá skutečně být něčím, s čím si u Marvelu moc nevědí rady. Těžko přitom říct, jestli se u Moon Knighta mělo na stopáži spíše přidávat, nebo naopak škrtat. Výsledek je však bohužel docela rozháraný a především na hony vzdálený slibům a proklamacím tvůrců. Což zamrzí o to více, že zde patrně skutečně byla silná autorská vize, která se však v průběhu realizace vytratila. 

Duchovní tvůrce pořadu a režisér čtyř epizod Mohamed Diab totiž marvelovské producenty okouzlil dvousetstránkovou biblí, v níž detailně popisoval svoji radikální představu pojetí seriálu. Zbylé dvě epizody zase režírovalo aspirující hororové duo Justin Benson a Aaron Moorhead. Přesto ze slibované drsné a nekompromisní podívané se silnými mytologicko-náboženskými kořeny, řešící navíc problematiku duševních onemocnění a otázku individuální vůle, nakonec vznikl poměrně konvenční, usedlý blockbusterový eintopf. 

V rámci krátké stopáže se toho opět řeší příliš mnoho a scénář chvátá z místa na místo. Většina podstatných věcí však zůstává nevysvětlena a naopak se přešlapuje u motivů, které celkový příběh nijak neobohacují. Přemíra témat a žánrové prostocviky pak vedou k tomu, že se Moon Knight napříč šesti epizodami překvapivě tříští na jakési individuální kapitoly, které moc nedrží pospolu. Tu jsme v nadpřirozeném kvazihororu z ranku Noci v muzeu, onde u akčního thrilleru, jindy zase v žánru dobrodružný s nezbytnými artefakty a hrobkami. Ty nejzajímavější věci se vlastně dějí mimo obraz, případně se odbývají nevytěženými flashbacky. 

Tvůrci však mají, zdá se, více štěstí než rozumu, protože z vod průměru výsledný mišmaš vytahují především Oscar Isaac a Ethan Hawke. Oba hrají jako o život, i když zejména druhý z nich musí současně bojovat s mělkým scénářem, který z jeho Harrowa dělá zoufale nevyužitého a šablonovitého padoucha. Navzdory přehršli dějových zákrut a zastávek se seriál sympaticky soustředí na minimum postav, u nichž se nakonec horko těžko podaří vyklenout i nějaký ten oblouk. I když jim scenáristé házejí klacky pod nohy, Isaac, Hawke, ale vlastně i May Calamawy a F. Murray Abraham ve své hlasové roli využívají svého prostoru na maximum. Na rozdíl od kolegů je pro mě Hardyho teatrální bromance s Venomem stále hereckou kategorií sama o sobě. 

Nakonec tedy díky této složce uděluji smířlivou sedmičku, ačkoliv se obávám, že se mi nejnovější marvelovská seriálová velkoprodukce vykouří z hlavy rychleji, než by bylo záhodno. Je to o to mrzutější, že se bavíme hned o prvním z nových marvelovských seriálů, který se nespoléhá na starou gardu, ale představuje zcela nového hrdinu. V mnoha ohledech zde je zkrátka promarněný potenciál – například existence egyptského panteonu bohů a jeho trvající zásahy do chodu lidstva působí zajímavěji, než celý vychtěný retcon s názvem Eternals. A fakt, že všechny scény (a není jich mnoho) se samotným Moon Knightem jsou z linky kolem Stevena/Marca ty nejméně zajímavé a povedené, svědčí o lecčem. Měla se tu opět s velkou pompou překračovat a bořit ona komiksová šablona. Moon Knight však nejen v přepáleném finále zatím nejviditelněji ukazuje, že pokud za odvážnou podvratností nestojí silný scénář, veškeré takové pokusy onu rigidní formu prolomit ji naopak bolestně utvrzují v tom nejhorším smyslu. 7/10

---