Monumentální knižní dílo otce science fiction Isaaca Asimova, které tvořil téměř padesát let a čítá sedm knih, považují mnozí jeho fanoušci za nezfilmovatelné. Série se odehrává na poli celého jednoho milénia ve dvacet tisíc let vzdálené budoucnosti napříč známou galaxií a sleduje vzestup a pád mocné Říše, která pod sebou sdružuje všechny planety světa. Oproti tomu vypadá i svět Západozemí jako drobnůstka. Není tak divu, že streamovací služba Apple TV+ do první série své kýžené vlajkové lodi cpe tolik peněz, co by se vešlo do pěti celovečeráků. Stojí ale výsledek za to?

Apple se strašně snaží. Do jedné z hlavních rolí obsadí Jareda Harrise oplývajícího charismatem. Velice zdatně mu kontruje Lee Pace, který se snad pro role nejmocnějších vládců narodil. To celé zaštiťuje David S. Goyer, scenárista Muže z oceli či spoluautor Nolanovy batmanovské trilogie. I investované peníze jsou hned v první epizodě vyždímány do posledního pětníku. Dočkáme se scény, jejíž epičnost dalece předčí i pád Zdi v předposlední sérii Hry o trůny. A není divu – vždyť v této sérii nám jde o osud celé galaxie a je třeba ji brát vážně. Jenže právě tady naráží kosa na kámen. 

Už po prvních sedmdesáti minutách má totiž člověk pocit, že tady si autoři opravdu ukrojili moc velké sousto. Během prvního dílu se tu odehraje děj, který by běžně vystačil klidně na dva celovečerní filmy. Nelze se tak zbavit dojmu bezbřehé uspěchanosti, která nedává čas pobýt s postavami a představit nám je. Získáváme tak jen jakési mlhavé ponětí o tom, kdo je kdo, co chce a odkud pochází. To vše je podpořeno nesmírně bohatým a širokým světem. Pocit obrovské hloubky a propracovanosti Asimovova původního díla se dostavuje, je ale hrubě zastíněn tím, jak prázdně s ním první díl pracuje. Postavy na nás hází různé názvy, termíny a rovnice, které možná začnou dávat smysl v pozdějších dílech, je ale otázkou, jestli divák tou dobou nebude otráveně kotvit v přístavišti svého oblíbeného sitcomu. 

To se nutně pojí s kamennou vážností celého díla. Umění skloubit odlehčený tón a humor s vážnými tématy je výsadou seriálů, které se staví vysoko na fandovských žebříčcích. Nadace mezi ně zatím nepatří. Postavy k sobě celou dobu promlouvají, jako kdyby řešili osud vesmíru. Což řeší. Když to ale trvá nepřetržitě několik desítek minut, dostaví se pocit únavy a dojem epičnosti celého příběhu je tak rozmělněn. Což je škoda, neboť v sériích nadcházejících nás nepochybně čekají velké věci, které se na seriálovém poli jen tak nevidí. 

V tomto ohledu nám nicméně seriál dává i pozitivní příslib. V Nadaci cestujeme na nepřeberné množství planet a zajímavých světů. Dívá se na to krásně a mytologie a okolí hybatelů děje tak působí velmi živě a kompaktně. Investice od giganta, kterým je Apple, nejsou malé a řemeslná stránka seriálu se tak může řadit mezi špičku. Investice, kterou musí do seriálu vložit divák v podobě stráveného času s mrtvolně vážnými postavami a snahy vyznat se v nesmírně obsáhlém světě, může být ale příliš velká.