Vyhlížená sólovka Obi-Wana Kenobiho před pár dny započala svou seriálovou etapu a co si budeme nalhávat, asi jsme to všichni čekali poněkud lepší. Po první epizodě, která se hezky zaměřovala na rozervaného rytíře Jedi v pořád bezchybném podání Ewana McGregora, jsem ještě chtěl nad seriálem držet ochranou hůl. Po následném druhém díle už jsem však musel plně souhlasit s recenzí kolegy Jokola. Je to sice jakž takž fajn, ale fajn je na vymodlený návrat jedné z nejoblíbenějších postav galaxie prostě málo. Ani já se nemohl zbavit pocitu, že takto velké jméno si zasloužilo péči daleko zkušenějších a zvučnějších tvůrců. Nejnovější třetí epizoda pak tyto dojmy jenom prohlubuje. A to bohužel navíc v momentě, na který se všichni fanoušci těšili zdaleka nejvíce.

Obi-Wan na konci minulého dílu zjistil, že Anakin stále žije a stal se z něj nejslavnější astmatik v předaleké galaxii. Na rozjímání a snahu o spojení s Qui-Gon Jinnem ale nebude mít moc času. S princeznou Leiou totiž stále musí utéct Impériu a inkvizitorům v čele s ambiciózní Revou. Dorazí tedy na planetu Mapuzou v těžební soustavě, kde mají najít svého nové spojence a dostat se díky němu zpět na Alderaan. Jenže nepřátelé jsou blíž, než titulní hrdina tuší.

Než ovšem přejdu ke kritice, sluší se říct, že tu přeci jen není všechno špatně a Obi-Wan se pořád pohybuje ve sféře fajnové televizní zábavy. Načrtnutý příběh má totiž pořád slibný potenciál, s titulním rytířem Jedi se tu pracuje velmi zajímavě, jeho rozhovory s malou princeznou Leiou také docela fungují a celé to i díky hlavní příběhové lince působí sevřeněji a plynuleji než Mandalorian a nepovedený Boba Fett. Jenže to k nadšení pořád nestačí. Obzvlášť, když vidíte, jak se u nadějného děje mrhá potenciálem a projekt dostali na starost scenáristé a režisérka, kteří na to prostě nemají.

Deborah Chow totiž i na třetí pokus nedokáže plně zaujmout, tempo je i přes krátkou stopáž poměrně rozvláčné, v akci zcela selhává, emoce jsou na nule a celé to pod její taktovkou zkrátka vypadá až moc televizně. Je pak docela smutné, že i tentokrát dostane divák ten největší Star Wars feeling v prvních minutách, kdy se pomocí hlasů vzpomíná na Benova předešlá filmová dobrodružství. Husí kůže a správné fanouškovství se tu zkrátka nedostaví. A to mluvím o díle, v němž dojde k napjatě očekávanému setkání.

Ano, Obi-Wan Kenobi a Darth Vader se nečekaně střetnou už ve třetí epizodě. Moment, jenž měl být jedním z vrcholů seriálu plný emocí, osudové hudby a s parádním soubojem, je totiž odfláknutý až běda. McGregor se sice pořád snaží a je hezké znovu slyšet hlas Jamese Earla Jonese, jenže to nestačí. Ne, když je samotný souboj mezi hromadou šutrů a písku extrémně nudný, chladný a plný scenáristických failů, v nichž Vader používá Sílu, jak se to zrovna tvůrcům hodí. Vyhrocené a napínavé pasáži zkrátka chybí jakýkoliv náboj, nápaditější režijní vedení a…ehm, síla, díky níž by se jednalo o novou oblíbenou scénu všech fanoušků. Toho jsme se ovšem opravdu nedočkali a já doufám, že nás v nadcházejících dílech čeká povedenější reparát.

Na Obi-Wanovi se sice dá pár věcí pochválit a pořád doufám, že tu skrývá ještě několik příběhových trumfů a epických scén. Oblíbený rytíř Jedi se ovšem s každým dalším zářezem čím dál více blíží do seriálového průměru a prozívanému zklamání. Potenciál na zlepšení tu však v rozehraném ději pořád je, tak snad se Deborah Chow konečně vzchopí a začne nám vyrážet dech. I když tomu věřím čím dál méně.

---