Čtvrtou epizodou jsme se ocitli přímo ve středu sedmidílné série, zároveň je to moment, kdy se všichni kromě Jane (Shailene Woodley) vzdalují středním cestám. Madeline (Reese Witherspoon) sice nepřestává mlít pantem, ale její dcera ji vidí jako antonymum k dveřím, které jsou panty zajištěny. Celeste (Nicole Kidman) se cpe prášky. Bonnie (Zoë Kravitz) má výčitky a neuváženě vyjede na vyšetřovatelku případu. A Laura Dern si sice tuhle série strašně dává, ale Renata zažije prvotřídní ponížení, kdy ji soudce kvůli bankrotu nutí sundat i snubní prsten. Její manžel a příčina bankrotu Gordon je po Dameronovi ze Star Wars další muž, který jí ničí plány. A když mu na oslavě narozenin řekne, že to je její chyba, protože si neuměla dobře vybrat muže, je to pořádná facka. A ne jediná. 

Ta oslava Ammabelliných narozenin je bláznivá a ve stylu sedmdesátek, do nichž se Bonnie rozhodně umí stylizovat. Tu už od první série oceňuje Ed (Adam Scott), který teď nemá moc důvodů se držet zpátky. A Madeline pozoruje už svého druhého muže, jak je přitahován Bonnie. Tím pro Madeline nepříjemné chvilky nekončí, protože jí nejen Bonnie, ale už i Celeste říkají, že litují té osudové lži, co je pojí. Večírek končí špatně, když má Elizabeth, matka Bonnie, mrtvici. (Jen bych rád ocenil, jak parádní je to náhoda, že ženu posedlou okultismem a různými magickými krystaly hraje herečka jménem Crystal Fox.) Jane ještě během oslavy svěří Coreymu, že Ziggy byl výsledkem znásilnění.

O tom znásilnění není přesvědčen náš ďábel, co se skrývá ve svetříku, Mary Louise. To je tak uspokojivé, dívat se, jak Meryl Streep dělá z postavy, která by byla v první črtě stereotypní zlou tchyní, něco tak působivého a znepokojivého. Když se vetře k Madeline na halloweenské dlabání dýní nebo když oznámí, že si našla byt ve stejném domě, kde bydlí oběť znásilnění jejího syna, a tedy její třetí vnuk, to je vrchol babičkovského nevkusu. Celeste její naznačení, že za chování Perryho (Alexander Skarsgård) může ona, nevydrží a jednu jí vrazí. Mary Louise pohotově opáčí, zda to má pokládat za „předehru“. A předehra to skutečně je, ale k soudnímu sporu o děti.   

Tak to vypadá, že žena, které za zatím nejasných okolností zemřel jeden pětiletý syn a jeden dospělý syn, bude mít zase dvě děti na hraní. Trochu mě osobně mrzí, že Mary Louise po minulém díle zametla obvinění syna ze znásilnění. Přišlo by mi slibné a neočekávané pozorovat, jak se kromě smrti syna musí vyrovnat i s vědomím, že to byl násilník. Její bagatelizování Perryho činů je pro mě tedy krapet zklamáním. Ale i tak. Sedmilhářky jsou i ve druhé sérii vtipné a úžasné potěšení.