HBO si umí vybírat lidi. Režisér Klubu poslední naděje Jean Marc-Vallée, Nicole Kidman, Reese Witherspoon, Shailene Woodley, Alexander Skarsgard... V minisérii o stupňujících se konfliktech mezi ženami z vyšší třídy amerického maloměsta podle stejnojmenné knižní předlohy Big Little Lies. V minisérii, která se nikoliv neprávem popisuje jako mix Zoufalých manželek a Temného případu. Jak tenhle dámský seriál vidí naše ryze pánská redakce?

Jak to vidí Spooner:

Jedním slovem? Psycho. Jenže ne takové to brutální či krvavé, v němž hlavní hrdina bojuje za každou cenu o život, ale takové to osobní a psychické, jež se člověku zarývá pomalu ale jistě pod kůži a zanechá v něm hluboké stopy. A nakonec v něm také možná půjde o ten život. A vám díky tomu nebude z této sondy do života zdánlivě dokonalých paniček vůbec dobře. Sedmilhářky jsou totiž svou formou a tvůrčím přístupem téměř až jedinečným projektem. Ten sice nedává divákovi vůbec nic zadarmo a mnoho lidí nejspíš odradí právě tvůrčím stylem, jenž rozhodně nesedne každému. Jakmile si ale zvyknete na nikam nespěchající tempo a místy až psychicky nepříjemnou atmosféru, už vás tyto postavy ze svých spárů jen tak nepustí.

Jistá podobnost s jiným HBO majstrštykem, kriminální peckou True Detective, pak rozhodně není náhodná. Také Big Little Lies těží zejména z pevné ruky režiséra, tentokrát Jean-Marca Valléeho (Divočina, Klub poslední naděje), a scenáristy, televizního veterána Davida E. Kelleyho. Právě díky tomu, že mají oba novinku plně pod kontrolou a nemusí se dělit o místo s jinými tvůrci, působí celek kompaktně a vše v něm dokonale zapadá dohromady. Pravda, režie si tak skvěle a pomaloučku pracuje s tísnivou atmosférou i bezchybnými herci (Nicole Kidman si už chystá místo pro Emmy), že přitom zapomíná přijít s ryze kulervoucí scénou, jež nás přiková do sedačky. O to ale tvůrcům evidentně ani nešlo. 

Chtěli nám zkrátka naservírovat celistvý kousek, který je po režijní stránce vypiplaný jako ty nejlepší švýcarské hodinky, a emočně vás vyždíme až na dřeň. Jen ten závěr mohl být na můj vkus po všem tom teroru ještě daleko vyhrocenější a drobné komediální vložky si mohli scenáristé taky odpustit. I tak z toho ovšem vznikla jedna z nejlepších minisérií posledních let, která se sice nestala diváckým hitem, do pár let může ale díky svým kvalitám vyrůst v pořádnou kultovku. A já bych to tvůrcům ze srdce přál. (8/10)

Jak to vidí do_Od:

Jízda od začátku až do konce. Je to ale především to finále, kvůli kterému jsem nakonec ještě o chlup spokojenější než mí kolegové. Je to fajn, když se skrz celou sérii buduje jeden hlavní konflikt, který se pak pro změnu na konci zároveň i rozřeší. Je to rozhodně vítaný krok, obzvláště v době, kdy spousta seriálů a především kriminálek raději sází na nečekané finále s obřím zvratem a snahou šokovat diváka něčím zcela nečekaným. Ono pověstné *klap* je tady zkrátka tak intenzivní a uspokojivé, že se to jen těžko popisuje slovy. Přidejte moje oblíbené karaoke, fantastické herecké výkony, senzační výběr hudby (ten cover na You Can´t Always Get What You What se hodně povedl) a taky výborný střih (který vám ovšem vleze pod kůži už během první epizody a pak vydrží bavit až do konce) no a máte tady jednu z nejlepších finálových epizod vůbec. Subjektivně klidně stojící vedle takových pecek jako Breaking Bad nebo Lost. Jo, napsal jsem to!

Samozřejmě velká část úspěchu je způsobena i tím, že seriál drží pohromadě nejen díky výtečně napsané zápletce, ale zároveň taky díky ucelené režii pana Valléeho. Tyhle čistě autorské minisérie prostě fungují a fungují obzvlášť v momentě, kdy vám rukopis daného autora sedne. To bude nejspíš hlavní důvod, proč některým divákům Sedmilhářky nezpůsobí takový příval emocí, jako například nám. Nicméně nenechte se zmýlit, takových bude jen pár a osobně mi jich je trochu líto. HBO totiž opět předvádí velké věci a dokazuje, jaký má na tyhle projekty čuch. Věřte, o Sedmilhářkách nepíšu naposledy. (9/10)

P. S. znělka roku vážení
P. S. S. Nicole je fucking hot!

Jak to vidí Sam.Vimes: 

Na první pohled jsou Sedmilhářky vlastně červená knihovna, která by nejspíš ani neprošla inverzním Bechdelovým testem – když už se spolu náhodou baví dva muži, stejně mluví o ženách (což je spíš jen zábavný postřeh, nikoliv výtka, koneckonců těch testosteronových seriálů tady recenzujeme až až). Pět žen řeší své konflikty s muži, dětmi a především mezi sebou navzájem, jež nakonec eskalují až k od první epizody avizované vraždě. A je z toho výborný seriál, který dokáže být pozitivně feministický i bez laciného sypání buzz words, nadneseně řečeno ne tím co říká, ale tím co dělá.

Nic z toho by samozřejmě nefungovalo bez krásně kompaktního režijního dohledu a scenáristické opory nebo výborných hereckých výkonů. Především Nicole Kidman si (doufám) jde pro televizní ceny a výhrady nemám ani k Reese a Shailene. A pochválit musím i velmi dobře trefený casting dětských rolí, což rozhodně nebývá samozřejmost. Úplně bez výhrad to není, poslední epizody by si přeci jen zasloužily větší drajv a trochu víc přitlačit na pilu, ale pořád se jedná o vysoký HBO nadstandard. Těch sedm dílů adaptuje románovou předlohu a na konci má jasný závěr. Dovedl bych si ale velmi konkrétně představit, o čem by mohlo být případné pokračování. A nebránil bych se mu. (8/10)

 A co jste na Sedmilhářky nebo-li Big Little Lies říkali vy?