Tak už nám skončila i druhá seriálová marvelovka z dílny Kevina Feigeho a Disney+. A zatímco WandaVision sklízela zejména spokojené ohlasy, s novinkou The Falcon and The Winter Soldier je to u diváků už od prvních dílů malinko složitější. Streamovací služba sice hlásí, že se jedná o jejich dosud nejsledovanější počin, internetový buzz ovšem rozhodně nebyl v posledních týdnech tak silný, jako v případě sitcomových skopičin Wandy s Visionem. A nutno říct, že i naše redakce je tentokrát mírně názorově rozdělena.

Jak to vidí Spooner:

Promarněná šance. Jako fanoušek sólovek Kapitána Ameriky jsem po upoutávkách logicky doufal, že týmovka jeho dvou největších kumpánů se ponese ve stejném duchu. Jenže snaha je jedna věc a naprosto rutinní a chvílemi i dost utahaný výsledek věc druhá. Scénář přitom rozhodně nezačíná marně, pracuje s několika zajímavými motivy včetně rasismu i politické a společenské situace po probliknutí a sympaticky si hraje s hezky načrtnutými figurkami. Jenže režie a nakonec i scénář pracují s těmito proprietami zcela fádně, bez jiskry a výrazných překvapení. Režisérka Kari Skogland sice sem tam dokáže vykouzlit silnou či výraznou scénu, do atmosféry naspeedovaných akčních thrillerů s civilním a politickým nádechem dobrodružství Kapitána Ameriky má však novinka poměrně daleko. Místo toho nastupuje hodně utahané tempo s často zbytečnou dialogovou vatou. A co akce týče, je to vlastně zcela zaměnitelná seriálová rutina, která navíc místy vypadá dost lacině.

Scénář se pak tvůrcům postupně rozpadne pod rukama a všechna zmiňovaná témata dokážou proměnit jen v totálně nezajímavou zápletku okolo bandy aktivistů s jednou z nejotravnějších a nejnudnějších záporaček v historii MCU. Potenciál řady postav je nakonec solidně promrhán a nejzajímavější vývoj má tak nakonec postava Johna Walkera, jenž mě v druhé polovině série začal až překvapivě bavit. Závěrečný, místy až úsměvný, díl plný patetických proslovů a „šokujících“ odhalení pak ztracenost scenáristů jen prohlubuje. 

Falcon a Winter Soldier není špatným seriálem, má několik skvělých momentů, parádní herce a mezi Anthony Mackiem a Sebastianem Stanem to parádně funguje. Při srovnání nejen s Kápovými filmy, ale i nedávnou WandaVision, však po scenáristické i režijní stránce seriál hodně pokulhává a potenciál projektu byl prostě někde jinde. A skutečnost, že stejný tvůrčí tým maká i na čtyřce Kapitána Ameriky, mě dost zneklidňuje. 6/10

Jak to vidí Sam.Vimes:

Mírné zklamání, v kontextu jak předchozí WandaVision, tak filmového Návratu prvního Avengera, který se seriálovou novinkou sdílí žánr i velkou část obsazení. Celá minisérie Falcon a Winter Soldier působí, jako kdyby ji nahrubo rozvrhnul někdo talentovaný (možná někdo jménem Kevin…), naplánoval o čem to má rámcově být, jaké budou hlavní zvraty a kde a jak má která postava skončit. A pak to k rozpracování do konkrétních scén a dialogů dostal někdo další. Někdo podstatně méně talentovaný.

Audiovizuálně je minisérie na velice vysoké úrovni. I vzhledem k širokoúhlému formátu by se chtělo říci „na filmové úrovni“, před vstupem do kin by ale některé scény se CGI přeci jen snesly ještě trošku cizelování. Nejde o nic, co by bilo do očí, jen nechci Falcona v technických kategoriích ledabyle stavět na roveň Avengers. Akční scény nejsou tak dobré, jako ve druhém Kapitánovi, ale jsou přinejmenším dost slušné. A rozhodně potěší, že i po několika sólovkách a týmovkách choreografové stále nacházejí nápadité využití pro ikonický štít.

U WandaVision šli tvůrci se sitcomovým žánrem až na dřeň, u Falcona a Winter Soldiera si s akčním buddy filmem spíš jen vypomáhají. Vždy je to ale divácky vděčné, ať už jde o hláškování nebo schémata typu „povinné rozhovory s policejní psycholožkou“ či „hádající se parťáci hlídají padoucha“.

Oceňuji, že Marvel rozpracovává důsledky zmizení a objevení poloviny populace, že je nezamete pod koberec mezi filmy („zmizelí se znovu objevili a pak všichni prostě šli domů a žili šťastně“), nýbrž z nich dělá přímo hybnou sílu pro konflikty dalších příběhů. Jenže kvalita onoho rozpracování je značně proměnlivá. Třeba postava Johna Walkera, nového muže v kostýmu z vlajky, má asi nejpoutavější vývoj a hned několik působivých scén. Na druhou stranu zajímavě navržená záporácká skupina, jejíž ideály by se daly dobře pochopit, vyznívá vniveč, když jsou jak jejich spratkovitá vůdkyně, tak i Falcon na opačné straně tlačení do průběžných a závěrečných pozic ani ne tak přirozeným vývojem, jako hrubou silou scénáře, který je tam potřebuje mít. A tak Falcon střídá relativizování terorismu (po němž by se snad rovnou mohl připojit na temnou stranu) s mravoučným kázáním, za které by se styděl i Steve Rogers. Nová marvelovská minisérie má skvělé momenty, ale jako celek nedrží pohromadě tak, jak by měla. 6/10

Jak to vidí krauset:

Život po životě, označení pro koncept, kdy člověk přežije svůj úděl. Marvel existuje v takovém životě po životě od chvíle, co skončila Endgame. A tuto situaci chytře promítá do svých seriálů. WandaVison i Falcon a Winter Soldier se pohybují ve světe traumatu, pochybností, výčitek. Jisté rozpaky fanoušků, co bude následovat, opisují i postavy, neboť vůdci, Tony a Steve, jsou pryč. A to momentálně dodává seriálům Marvelu smutek a pochmurnost. 

Symbolem Kapitánova odkazu je štít. Ale nejen ten hmatatelný z vibrania. Je to i pomyslný čistý štít. Nakolik lze sloužit jako voják zájmům státu bez poskvrnky. Seriál představuje nového Captaina Americu a paralela mezi ním a původním využitím Steva jako válečné PR mašiny je nasnadě. To, že se Steve utrhl a jednal mnohdy americké vládě navzdory, mu slouží ke cti, a je to jedno z nejlepších rozhodnutí komiksového i filmového Marvelu. Věta „Moc tě činí víc sám sebou“, jež v seriálu zazní, je antitezí všeho, co Steve Rogers zastával. 

Promyšlenost dramatu obohacují prvky buddy – či Bucky – komedie („Proč nepoužíváš svou kovovou ruku?“ „Občas si hned neuvědomím, že ji mám, jsem pravák“) a absurdního humoru (kafkovské „Nemůžeme vám dát půjčku, protože posledních pět let nemáte prokazatelný příjem.“ „Byl jsem v probliku.“). 

Kde finále WandaVision vyvolávalo emoce osobní obětí, Falcon na to jde přes ideje. Oboje funguje Marvelu bezvadně. Vycizelovanost scénáře naplno vystoupí na konci minisérie, kdy se všechny drobné rozpracované motivy z první poloviny vytěží a vzájemně posílí. Všechny moje obavy z toho, že seriál vyzní příliš černobíle a že politické motivy vztahující se k uprchlictví po probliku zastíní terorismus, byly rozptýleny. Seriál nabídl uspokojivé dějové oblouky a vývoj nejen obou hlavních postav, ale i kvalitní rozvinutí konceptu dějin segregovaného superhrdinství v Americe. Silných 8/10.

Jak to vidí Diego.Dorlan:

Po produkční stránce je seriál skutečně velkorozpočtový. Některým akčním scénám by sice prospělo, kdyby se ve střižně a následně v postprodukci trochu zdržely, ale v dnešní době nekonečného odkládání se mi opravdu nechce nutně vyčítat drobnosti. Seriál je po stránce akce i CGI stále jednou z těch nejlepších věcí, které na poli komiksové tvorby existují. Také jsem velmi ocenil, že jsme měli možnost nahlédnout do reálného světa našich hrdinů. Vidět, jaké problémy řeší a jak žijí mimo pozlátko svých kostýmů bylo velmi zábavné a oceňuji, že tvůrci dali prostor pro vykreslení normálního života. Místy to sice bylo na úkor určité zkratkovitosti, ale domnívám se, že je to lepší cesta, než zbytečně nafukovat počet dílů.

Co se týče samotného příběhu, tak se již ví, že původní zápletka byla poněkud jiná. Vzhledem k tomu, že původní verze se točila kolem tématu, které by mohlo být v dnešní pandemické době příliš citlivé, tak došlo k údajně velmi rozsáhlým předělávkám. Samotný příběh funguje v pohodě, ale rozhodně to není jedna z těch věcí, díky kterým si seriál budete pamatovat. Co ovšem funguje velmi dobře, je ústřední dvojice. Bucky a Sam mají každý svůj příběh, motivaci i důvody, proč se do příběhu zapojit, a tvůrci šikovně balancují jejich rozdílné pohledy na různé situace a názory na mnoho věcí. Ústřední rozpor mezi hlavní dvojicí byl tak hlavním tahákem a jejich interakce napříč seriálem mě bavily celou dobu.

Seriál také rozsáhle pracoval s různými sociálními problémy, které jsou v Americe mnohem živějším a citlivějším tématem. Z diváckého pohledu mě tento aspekt bavil a přišel mi uchopený vcelku dobře. V určitých bodech sice tlačil na pilu více, než by bylo nutné, ale nemyslím si, že by se měl stát hlavním diskuzním bodem seriálu. Celkově jsem rozhodně spokojený a i přes drobné výtky doufám, že se dvojice Sama a Buckyho dočkáme v nějaké podobě znovu. 7/10