Tom Cruise si před dvaceti lety zahrál v adaptaci románu Firma od Johna Grishama právníka, který pomůže usvědčit zlou advokátní společnost ze spolupráce s organizovaným zločinem.

Teď se z nějakého důvodu někdo rozhodl, že k filmu (potažmo knižní předloze) natočí seriálové pokračování (ano, bez Toma Cruise). Děj se odehrává deset let po skončení filmu, kdy právník Mitch McDeere spolu se svou rodinou (manželkou, dcerou, bratrem a jeho přítelkyní) opouští program na ochranu svědků a postupně rozjíždí malou právní kancelář ve Washingtonu. Navzdory svým nejlepším instinktům se ale velice záhy nebezpečně proplete s další velkou firmou, jejíž úmysly nejsou tak úplně čestné. V pozadí navíc tiše číhá syn mafiánského kmotra, kterému Mitch ve filmu pomáhal zavřít tatíka.

Zpočátku seriál působí dojmem, že by mohlo jít o slušný thriller, když Mitche poprvé potkáváme v zuřivé slušně natočené honičce s tajuplnými pronásledovateli. Brzy bohužel vyjde najevo, že kratičké thrillerové segmenty jsou pouze gimmickem, který má diváky dlouhodobě u seriálu udržet. Akce a napětí je v každém díle sotva minuta, hrdinům jde o krk jenom zdánlivě a každá neodvratitelná katastrofa se zatím pokaždé lusknutím prstů vyřešila.

Zbytek epizod se odehrává několik týdnů před dramatickou událostí, ke které se schyluje pouze v drobných náznacích, a život jde zatím normálně dál. Řeší se soudní případy a drobné rodinné krize. The Firm je totiž v jádru je prachobyčejné procedurální drama, ve kterém záleží pouze na tom, jak zajímavé jsou jednotlivé případy a jak si oblíbíte postavy.

S případy je to všelijaké. Obzvlášť v prvních několika dílech, kdy je ústřední dějová linka s anonymními pronásledovateli neokoukaná a napínavá, se vám vůbec do soudní síně nebude chtít zbytečně odskakovat a popravdě řečeno jsou jednotlivé případy dost banální. S postupem času se to mírně zlepší a případy občas mají i celkem nápad, ale nejsem si jistý, kolik diváků ty méně zajímavé zápletky ze začátku seriálu vydrží. Zvlášť když laciný trik s rádoby napínavým dlouhodobým příběhem rychle prokouknete a postavy vás zaujmout příliš nedokážou.

Mitch McDeere (Josh Lucas) je toporný panák, suchar Dušínovského typu, který by neuměl udělat vtip, ani kdyby na tom závisel život jeho klienta. Na druhou stranu, jakmile se dostane v soudní síni do zápalu boje, budete si přát, abyste při případných právních potížích měli někoho takového na své straně. Navíc ve srovnání se svou ženou ženou Abby je Mitch úplný bavič. Molly Parker je studený psí čumák a hraje klasickou vzornou manželku a matku, která navíc učí na základce. Dcera je prakticky bezvýznamná.

O něco zajímavější jsou Mitchův bratr Ray a jeho přítelkyně (a Mitchova sekretářka) Tammy. Ti také nejsou napsaní bůhví jak světoborně, vyšetřovatel Ray většinou jenom obchází svědky a místa činu a Tammy řeší, proč si ji Ray nechce vzít. Jenže Raye hraje Callum Keith Rennie (Lew Ashby z Californication, Leoban z Battlestar Gallactiky) a Tammy Juliette Lewis – v obou případech tedy dostáváme podstatně větší dávku charismatu a hereckého umění, než je ústřední rodinka schopná poskládat dohromady. A Rennie není poslední posilou z Galactiky. Tricia Helfer (Caprica) si střihla jednu z šéfek zlé firmy.

Dohromady se nám tak do rukou dostává soudní drama, které na jméně úspěšného filmového předchůdce pouze parazituje. Jednotlivé epizody jsou rámovány akčně-napínavou omáčkou, která posouvá kupředu ústřední zápletku a občas vás dokáže na další pokračování i celkem navnadit, ale jádro jednotlivých dílů leží v soudních případech, jejichž zajímavost se liší epizodu od epizody. Technické zpracování je profesionálně bezchybné, ale také bez ducha a bez nápadu, podobně jako herci, kteří vesměs nemají charisma nebo nemají co hrát. Jakmile si po pár dílech všechno sedne do jednoduchého, leč funkčního rytmu, jde seriál považovat za nenáročnou kulisu, která neurazí a své nízké ambice naplňuje na sto deset procent, ale také nedává jediný rozumný důvod k tomu, proč by takováhle instantní náplň programu měla vznikat.