Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
The Last of Us | 2023
csfd  imdb
tvůrce: Neil Druckmann, Craig Mazin
hrají: Pedro Pascal, Bella Ramsey, Anna Torv, Gabriel Luna, Merle Dandridge, Nick Offerman

The Last of Us: S01E03


ikona
Spooner
bella ramseyhbonick offermanpedro pascalthe last of us
Láska za času smrtících hub. 

The Last of Us vtrhlo na seriálovou scénu fascinující rychlostí a s takovou tvůrčí suverenitou, že se adaptace slavné videohry po právu brzy stala fenoménem, jehož sledovanost každým týdnem raketově stoupá. Herní fanoušci jsou díky velké věrnosti spokojeni a nalákat se podařilo i originálem nepolíbené publikum. Už dopředu ale bylo jasné, že velkou zkouškou pro řadu lidí bude znamenat právě aktuální třetí epizoda. O té se dlouho mluví jako o jednom z nejlepších dílů první řady, zároveň se ovšem zásadním způsobem odlišuje od hry a jde si v podstatě zcela vlastní cestou. A jak už jste asi ze sociálních sítí postřehli, tak nejnovější zářez opravdu silně rezonuje a vyvolává řadu reakcí. A zcela po právu.

Joel a Ellie tedy pokračují ve své nebezpečné cestě a pomalu k sobě hledají cestu, ti jsou ovšem tentokrát odstaveni na vedlejší kolej. Hlavní part zde totiž sehrává člověk, k němuž ústřední dvojice směřuje. A tím je samotář Bill, který si díky svým schopnostem a smrtícím pastičkám dokázal vytvořit svou vlastní bezpečnou zónu, v níž i přes ničivou apokalypsu žije poměrně poklidným životem. Nežije zde ale sám. Jednoho mu totiž samotářskou idylku naruší sympaťák Frank a mezi dvojicí začne vznikat mnohem více než jen obyčejné přátelství.

Pokud koukáte na seriál a nepatříte mezi pařany původní hry, tak následující odstavec kvůli spoilerům pro jistotu přeskočte. Long Long Time se totiž od předlohy liší v této kapitole prakticky ve všem. Zatímco v hitu od PlayStationu potkáme mrzouta Billa až po Frankově smrti, v seriálu je tato linie, a v podstatě i Billova postava, od základů zásadně překopána. Mazin s Druckmannem se totiž zabývají myšlenkou, jak by to vypadalo, kdyby životní parťáci žili svou milostnou idylku a vytvořili si ráj uprostřed smrtícího pekla. A servírují tento námět v tak dojemném podání, že jedno oko nezůstalo suché.

Tvůrci tak znovu prokazují, že nejsilnější a nejvíc sebejistí jsou paradoxně v případě, kdy se v ději nedrží her a jdou si vlastní cestou. Zatímco u „herních“ pasáží divák zkrátka neodolá srovnání s nepřekonatelným originálem, v „nových“ scénách dokáží autoři svět rozšiřovat o další detaily či zajímavé motivy. A v tématu o tom, jak může vypadat láska za časů apokalypsy, dokáží být tvůrci neuvěřitelně sebejistí, citliví, ale také zároveň realističtí a dokáží vás emočně zasáhnout na tom nejbolestivějším místě. Epizoda ve vztahu Billa s Frankem nikam nespěchá, je pomalá, ale o to ve výsledku intenzivnější. A díky výtečným výkonům Nicka Offermana a Murrayho Bartletta (poznali jste hoteliéra z Bílého lotosu vůbec?) se vám postavy i během jednoho dílu neuvěřitelně dostanou pod kůži.

Není tedy divu, že většina internetu (kromě zarytých homofobů, co se např. na CSFD už jen z principu rádi ohání odpady) na konci vytáhla kapesníčky. Já se k nim však i přes veškerou chválu nepřidal. Dojemná love story totiž je po scenáristické stránce vlastně dosti schematická a dostanete zde zhruba to, co tak nějak tušíte. Navíc převládá můj menší osobní problém, jenž mám s adaptací (když nepočítám fantastický úvod s dcerou) v podstatě od začátku. Na rozdíl od hry se totiž do post-apokalyptického světa stále nemohu ponořit a tvůrčí styl je na mé poměry poněkud odměřený a chladný. A možná tato „sólo epizoda“, která hlavní děj prakticky neposunula vpřed, přišla i dřív, než se stačil příběh pořádně rozjet a diváci mohli pořádně proniknout do zdejšího depresivního světa. Přišla zkrátka na můj vkus možná o trochu dřív, než měla. To jsou ovšem ve výsledku spíše malé vady na kráse, které nic nemění na tom, že The Last of Us má za sebou jeden z nejvýraznějších zářezů vůbec. Ten se sice bude nejspíš značně odlišovat od zbytku seriálu, o to je však tento díl silnější a výjimečnější.

---
Autor: Milan Rozšafný
Foto: HBO Max 

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (6)

The Last of Us: S01E02


ikona
Jokolo
Aneb jak houbovka zmizela z mých TOP 3 jídel.  

Nepolíben (na rozdíl od Tess) herní předlohou a s ne tak extatickým pocitem z první epizody, jako jsem zachytil jinde, jsem se pustil do dílu druhého. Pro jakékoliv apokalypsy mám slabost a The Last of Us se dobře daří prodávat a rozšiřovat svět zničený houbou. Vždyť hned úvodní scéna dovede nechutnost cordycepsu patřičně prodat. Bádání mykoložky, které jako první dojde, do jak velké řiti se svět řítí, je patřičně atmosférické a dotváří náladu zmaru a strachu podobně dobře, jako úvodní scéna dílu prvního. Mrazivá výzva k tomu vybombardovat celé město na základě jediné situace bohatě stačí k tomu, abychom věděli, s jakou srágorou se svět bude neúspěšně prát. Obě úvodní scény pro mě ale zůstávají dalece lepší než to, co přichází po nich.

Joel a Tess stále úplně nevěří tomu, že Ellie je opravdu vůči houbičkám imunní. Sledují ji ostřížím zrakem, jenže zatímco Tess je plna naděje, že dívka opravdu může svět zachránit, Joel plně naplňuje svůj zachmuřený potenciál mručení a v zázrak se mu nechce věřit. Fousatý hlavní hrdina a přidrzlá hlavní hrdinka si tak k sobě samozřejmě budou muset hledat cestu přesně tak, jak to máme rádi. Po drobných disputacích a humorech se tak otevírají dveře a my máme poprvé možnost vidět širý zničený svět za denního světla. A byť jsem hru v životě nehrál, herní atmosférou vizuál seriálu oplývá beze zbytku. Rozpadlé zarostlé domy, poházení plyšáci, tajuplné výkřiky v dálce. Dojem, že atmosféra je zatím to hlavní, z čeho seriál může čerpat, je tímto u mě ale jen posílen.

I herních prvků je tu přehršel. Po vyprahlých cestách putující hrdinové spolu hovoří o světě, sdílí svoje zážitky s nakaženými a jen tak mimochodem se ocitají v kulisách, které jako by hře z oka vypadly. Putování je prozatím čistě lineární a přiznám se, že mě občas nepříjemně bilo do očí to, jak moc se seriál snaží pomrkávat na herní nadšence. Rozumím té potřebě a nepochybuji, že milovníci předlohy budou z věcí jako přelézání sutin a otevírání dveří z druhé strany vrnět blahem. Pro mě to ale zatím zůstává překážkou v plném vcítění se do děje či postav a nemohl jsem se zbavit pocitu, že sleduji jen delší herní cutscénu (možná existuje použitelnější český ekvivalent, ale jsem líný ho hledat). Expozice je nicméně využita pro postupné oťukávání a seznamování se mezi Joelem a Ellie, které je prozatím zábavné tak akorát.

Prim tu ale hraje zejména Pedro Pascal. Rozervanost jeho postavy je znát z každého jeho gesta, ať jsou to výrazy směrem k Ellie či těžko postřehnutelné pohledy na rozbité hodinky poté, co dojde k jakémukoliv sblížení s jeho pubertální chráněnkyní. Navzdory těmto faktům zůstává jejich vztah zatím čistě profesionální, což se může změnit ve chvíli, kdy trio dojde k bostonskému muzeu. Většina z nás asi tušila, že budovou neprojdou bez povšimnutí. Budování napětí je tu dobré, nevyhnutelně mi v mysli vyvstala podobná scéna z Já, legenda, kdy víme, že za rohem pravděpodobně číhá nějaký hnusák, jen nevíme, kdy a jak na nás vyskočí. Jenže zatímco o Willa Smithe jsem se bál na každém kroku, tady u mě překvapivě podobné emoce chyběly, zatím sám nevím proč. Ale klokotavé zvuky jsou podobně nechutné jako pleťová maska nakažených a o první pořádnou akci je postaráno. 

Happy endingu se ale podobně jako na většině masáží nedočkáme. Skupina Světlonošů se kvůli infekci povraždila mezi sebou, hrdinové tak svůj úkol nemohou splnit tak, jak chtěli, a navíc se na ně žene horda nakažených. Propojení hub napříč několika lokacemi a nebezpečí, které tak číhá opravdu na každém kroku, považuji za povedený aspekt, který rozhodně přidává do seriálu napětí. Jen škoda, že se toho nedočká Tess. Mimo její přehnaný cucflek na krku je to její apel na Joela a potřeba vykoupení se z minulosti, co ho donutí se o Ellie postarat a nechat svou milou za sebou. Náznaky toho, že oba v minulosti provedli nepěkné věci, funguje jako další drobné prohloubení postavy a těším se, co přinesou věci příští. A byť zatím nejsem ze seriálu tak nadšen, jak by se bývalo slušelo, závěrečná scéna s nervy drásajícím napětím a laškovným políbením ve mně zůstane ještě hodně dlouho. 

--- 

Autor: Marek Mičke
Foto: HBO Max

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (7)
© copyright 2000 - 2023.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace