Očekávaná adaptace The Last of Us měla spoustu předpokladů pro excelenci - oceňovanou hru jako předlohu, tvůrčí tým čítající autora Černobylu i autora samotné hry a produkující HBO v zádech. Povedlo se jí tohle všechno zúročit?

Jak to vidí Spooner

The Last of Us je jednou z nejtísnivějších herních sérií dekády, Craig Mazin má pro změnu za sebou nejdepresivnější minisérii poslední desetiletky v podobě výtečného Černobylu. Na první dobrou se tedy jedná o skvělou kombinaci a adaptace slavné videohry, na níž se podílí i její tvůrce Neil Druckmann, snad ani nemohla skončit v lepších rukou. První epizoda to výborně dokazuje a je ve všech ohledech sázkou na jistotu, která uspokojí jak náročné herní fanoušky, tak předlohou nepolíbené diváky. Tvůrci nám tu hezky pozvolna a pečlivě budují tísnivý post-apokalyptický svět, v němž se představují postavy a nejen, že se poctivě naplňují příběhové i jiné atributy ze hry, ale scénář navíc děj i vztahy mezi charaktery rozšiřuje o drobné a příjemné detaily. Jak moc to dokážou autoři využit ve svůj prospěch, ukážou ale až další díly.

Úvodní epizoda je ovšem po řemeslné a režijní stránce parádní podívanou. HBO na svém největším seriálu roku evidentně nešetřilo, Mazin má režii pevně v rukou a úvodní půlhodinka dokáže diváky emočně vyždímat minimálně stejně jako začátek hry. Pravda, po stránce atmosféry nám videohra přichystala ještě tísnivější zážitky a akce asi nikdy nemůže být tak vtahující jako v originálu, i přesto jde ovšem o sebejistou režijní práci, jež hezky připravuje půdu pro věci příští, a které kromě až příliš pozvolné prostřední pasáže nejde moc co vytknout. 

A pak tu máme samozřejmě ještě ostře sledované herce, kteří se nemohli publiku snad ani představit lépe. Zejména Pedro Pascal se hned v úvodu ukázal coby Joel velkou trefou do černého a něco mi říká, že zde má našlápnuto k zatím své nejvýraznější roli v kariéře. Bella Ramsey aka Ellie pak sice zatím nedostala tolik prostoru, některým hejtrům by však už teď mohla zavřít pusu. The Last of Us prostě odstartovalo na jedničku, a i když mohl být pilot v jistých ohledech ještě sevřenější či temnější, pořád se jedná o sebevědomý rozjezd a první vlaštovku, že tato herní adaptace své fanoušky snad nezklame. 8/10

Jak to vidí Sam.Vimes

Na rozdíl od kolegů jsem The Last of Us (zatím) nehrál, takže nemůžu srovnávat s předlohou, ale naopak mohu nabídnout pohled očima někoho, pro koho je celá franšíza nová. A rovnou říkám, že úvod seriálu perfektně funguje i sám o sobě, bez nutnosti vědět předem cokoliv dalšího. Pilotní epizoda o bezmála celovečerní stopáži nejdříve představí Joela (Pascal) a jeho rodinu ještě v normálním světě a pak na začátku kolapsu civilizace. Poté se děj přesune o dvacet let dopředu už do regulérního post-apa, kde se odehrává hlavní příběh.

Přítomnost tvůrce Černobylu je vidět v obrovském smyslu pro detail, jehož používá k vyprávění skrze mizanscénu, i ve schopnosti budovat neobyčejně působivou atmosféru, která během epizody několikrát vygraduje v silnou emociální scénu. Atmosféru drží i velmi dobrá práce s hudbou, jak s převzatými písněmi, tak s původními kompozicemi čítajícími několik výrazných kytarových motivů. Expozice je zde skvěle zvládnutá, Druckmann s Mazinem toho díky výborně napsaným a zrežírovaným scénám mnohdy dokážou o postavách a jejich novém světě úsporně říci velmi mnoho. Díky dlouhé stopáži se však epizoda stihne kromě expozice i solidně posunout v ději. U Belly Ramsey bych si se superlativy ještě počkal na později (ale přinejmenším dobrá rozhodně je), Pedro Pascal se ovšem předvádí v pravděpodobně nejlepší roli své kariéry. Rozjezd této očekávané herní adaptace se zkrátka povedl skvěle. 8/10

Jak to vidí do_Od

The Last of Us je pro mě srdcová záležitost, s Ellie jsem navždy spojený tetováním na ruce, protože první hra pro mě před pár lety byla láskou na první pohled, na kterou od té doby nedám dopustit. Už tehdy jsem si samozřejmě představoval, jak by to asi vypadalo v hrané verzi. Po oznámení tvůrců adaptace od HBO pak bylo jasné, že to nejspíš bude dobrý. Po prvních ohlasech dokonce zřejmé, že z toho vylezla pecka. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, že budu při první epizodě sedět v kině a přemýšlet nad tím, jestli to v některých ohledech není dokonce lepší…

Tvůrci seriálu v čele s Craigem Mazinem a Neilem Druckmannem správně pochopili, že bez přenesení těch samých emocí, co měla hra, to nemůže nikdy fungovat. A tak se už od samotného začátku nejvíce soustředí právě na práci s postavami a vztahy mezi nimi. Televize coby médium jim pak poskytla možnost herní příběh dále rozvíjet a doplnit o věci, které z toho místy dělají plnokrevnější a do nějaké míry komplexnější záležitost, jež samozřejmě ale zase naopak ztrácí v intenzitě akce či hororových výjevů, kde se pro změnu seriál z principu nemůže hře rovnat. Vznikl z toho každopádně vynikající dramatický koktejl toho nejlepšího z obou světů, který je nesmírně věrný, a zároveň dostatečně svůj, aby mohl stát na vlastních nohou. Oba hlavní představitelé mě navíc po pár minutách utvrdili v tom, že jsou pro ně ty role ušité jako na míru, obzvlášť Pedro Pascal, který nikdy nehrál líp. Jsem nadšený až na střechu a extrémně zvědavý, jak si tvůrci poradili s tím zbytkem. 10/10

 ---

Autoři: Milan Rozšafný, Ondřej Kubín, Ondřej Mrázek
Foto: HBO