Jak se povedla druhá řada putování mezihvězdného pistolníka bez tváře a jeho malého zeleného společníka?

Jak to vidí Spooner:

No nic, zase budu v redakci evidentně za toho zlého. Uznávám druhému Mandalorianovi výtečné řemeslné kvality a parádní vizuál, který může v některých epizodách soupeřit s filmy. Uznávám také vděčný fan-servis, jenž i mě několikrát velmi uspokojil (epizoda Roberta Rodrigueze je jednou velkou slastí), a dokážu ocenit také napojení všemožných animovaných i hraných postav. Jenže tomu v mých očích stále cosi chybí. Zatímco většina internetu jásá nad návratem k SW kořenům, já do této barikády úplně nepatřím. I přes všechnu snahu totiž u mě Mandalorian a jeho zelený parťák stále postrádají duši a to správné kouzlo z předaleké galaxie. Chybí jim hravost, postavy postrádají hloubku a celé je to na můj vkus tak velkou sázkou na fanouškovskou jistotu, až je Mandovo putování pro mě uvnitř vlastně zcela prázdné.

Ano, první hraný Star Wars seriál stále uspěje jako svižná jednohubka k večeři a sám jsem rád, že druhá řada po banálních výplňovkách ze začátku série šlápla v druhé polovině po příběhové stránce sympaticky na plyn. Jenže být pouhou půlhodinovou oddechovkou, která až příliš cílí na děti (a samozřejmě i přerostlé děti) a spokojí se s totálně banálními zápletkami z devadesátých let, v mých očích ke spokojenosti zkrátka nestačí. Tento materiál a Mandův rádoby špinavější svět měl (a stále má) daleko větší potenciál než být jen spotřební blbinou.

I když se zde pak najde několik parádních (nejen) akčních sekvencí, je tu také mnoho úsměvných momentů, jež bych nejraději oželel (aneb jak dokáže jedno odporné digi omlazení pokazit dojem z celého finále). Ano, možná jsem měl od Mandaloriana od začátku přehnaná očekávání, jichž se nemohu zbavit. Nebo jsem už jsem ke všem Star Wars projektům pod hlavičkou Disneyho po všech těch zklamáních ztratil naději. Berte tohle prostě jako malinko smutné povzdechnutí diváka, jemuž jednoduché příběhy a vděčné plnění fanouškovských fantazií k nadšení bohužel nestačí. 6/10

Jak to vidí Sam.Vimes:

Na to, že druhý Mandalorian sestává z pouhých osmi epizod o nezřídka jen půlhodinové stopáži, stále věnuje až příliš mnoho prostoru takřka videoherně vystavěným vedlejším misím, o berličce s opravami lodi ani nemluvě. Naštěstí i tyto odbočky umějí být velice zábavné, obzvláště hned první díl s lovem písečného červa, kde si Timothy Olyphant z Justified zahrál pro změnu vesmírného pistolníka. Celkově má seriál strašně zvláštní casting, čítající zápasnice MMA, komika, detektiva Bosche či hvězdu starého boxerského filmu, ve výsledku to ale kupodivu funguje. V druhé polovině řady pak už Mando sešlápne plyn ve své konečně funkční lodi a přejde se na kontinuálnější vyprávění.

Stylem, kamerou a nakonec i hudbou Mandalorian stále odkazuje k westernovým a samurajským příběhům, přeci jen však o něco jemněji než v první řadě (tj. už nic podobného jako remake Sedmi statečných z minula). Ač je hlavní hrdina málomluvný pistolník takřka beze jména i tváře a druhá hlavní postava je nemluvící loutka, zvládá seriál funkčně pracovat s tématy rodičovství, vlivu dědičnosti proti prostředí nebo svobodného myšlení oproti doktrínám.

Mandalorian ohromně těží ze vztahu ke starým Hvězdným válkám. Mohlo by se to zdát jako samozřejmost, ale Kathleen Kennedy a spol. v nové trilogii ukázali, jak moc se tohle dá zpackat. Oproti ní Mando působí, že se skutečně odehrává ve stejném světě jako tři klasické filmy a není jen ledabylou fanfikcí. V onom propojení s původní trilogií seriálu pomáhá až na výjimky výborné triky a výprava s parádními maskami a kostýmy klasických mimozemských ras. A ač ten digitální obličej v poslední epizodě nebyl dokonalý, rozhodně to nebylo nic na co by se nedalo dívat. Naopak z celé sekvence s jeho postavou jsem měl husí kůži a větší radost než z čehokoliv z nové trilogie. Jon Favreau a Dave Filoni zkrátka zachraňují Star Wars. 8/10

Jak to vidí Diego.Dorlan:

Mandalorian pro mě byl v první polovině poměrně zklamáním. Z prvních čtyř dílů mi v podstatě přišel relevantní pro příběh jen jeden a dobré byly vcelku pouze dva díly. Nicméně druhá polovina pro mě úplně otočila a u každého dílu jsem se bavil. Zároveň se také v těchto dílech více méně povedlo napravit některé ty hluché epizody, které zdánlivě nikam nevedly. Zrovna tomuto seriálu by vzhledem ke stopáži a tomu, jak začal ve svém závěru provazovat předchozí dějové linky, prospělo vydání všech epizod najednou.

Druhá řada mě sice bavila, ale když se u takto velkého seriálu dostáváme místy pod půl hodiny na díl, tak mi to opravdu nepřijde v pořádku. Sice to je lepší varianta, než naopak uměle natahovat díly, ale úplně ideální řešení mi to také nepřijde, jelikož prostoru pro zajímavý děj a detaily nabízí Star Wars bohatě. V úvodu jsem psal o navazování dějových linek. To se tvůrcům povedlo vlastně nejen napříč touto řadou, ale dokonce tak zachránili i díl z předchozí řady, takže do budoucna budu jistě více otevřený dílům, které zdánlivě nebudou okmažitě posouvat samotný příběh vpřed.

Postavy z animovaných Klonových válek se mi v seriálu líbily a celkově mám radost nad větší snahou o provázání seriálu se zbytkem universa Star Wars. Co se týče postavy v posledním díle, tak osobně nemám problém s jejím zapojením. Použité technologie ale bohužel stále nejsou úplně kvalitní, takže doufám, že se jednalo pouze o logické vyústění dané dějové linky. Můžu si jen potichu přát, že tvůrci nebudou mít nutnost se snažit o pravidelné využívání těchto produkčních berliček.

Obecně tak vnímám druhou sérii jako lepší, než tu první. Mrzí mě, že nebyla příliš vyvážená a taky mě lehce štve to, jak velký byl rozdíl mezi její první a druhou polovinou. Nicméně ta druhá půlka byla opravdu výživná a povedlo se jí z velké části napravit neduhy, jež jsem na seriálu vnímal dříve. Stále sice existuje několik věcí, které bych rád viděl v lepší formě, ale tentokrát se i na další řadu těším a snad nám budou tvůrci i nadále dělat radost. 8/10

Jak to vidí krauset: 

Nutno říct, že druhá série Mandaloriana je zlepšením oproti té první. Svět je otevřenější, vítám návrat starých tváří a interakci mezi nimi a Mandem, některé zápletky už dokonce nespočívají jen na videoherním: najdi a přines a pak přeleť z bodu A do bodu B. Nicméně na to, že se tu přelétává mezi planetami, mi to pořád celé přijde hrozně přízemní. Jistým způsobem Mandalorian připomíná epizodické sci-fi seriály 80. a 90. let: skutečná mise je neustále oddalována, protože nastanou logistické komplikace a je zapotřebí například opravit loď.  Když Mando opravoval už potřetí, měl jsem pocit, že sleduji speciál Kutila Tima ve vesmíru. Samozřejmě i staré Star Wars mají zápletku s opravou lodi, ale to, co v Impérium vrací úder slouží jako running joke, je zde ústředním rysem.

Seriálu zůstal velice dobrý soundtrack a westernová atmosféra. Příjemnou změnou je méně roztomilé stopáže pro Grogu (Baby Yoda). V první sérii často zachraňoval situaci svými schopnostmi nebo svou roztomilostí. Nyní je – překvapivě po extrémně pozitivních ohlasech – upozaděn. Co bych ale skutečně rád vyzdvihl, je vykreslení atmosféry v galaxii po velkém převratu – včetně mocenského vakua a zmatků v trestních rejstřících. Svět je budovaný o tolik přirozeněji než v nedávných filmech a jen dokazuje, jak katastrofálním rozhodnutím bylo zničit Novou republiku místo jejího budování. Místo toho jsme dostali restart původní trilogie bez organické návaznosti na celou ságu.

Mandalorian má ohromně usnadněnou situaci tím, jakou pohromou jsou disneyovské Star Wars filmy. Takže jakýkoliv pocit stability z kompetentního tvůrčího uchopení vyvolává u fanoušků až nadpřirozený pocit štěstí. Vše je na svém místě. Je to Star Wars verze ambientní hudby. Já nejsem ale ani trochu angažovaný v tom, co se na obrazovce děje. Je to opak Sarlaccova trávicího ústrojí – prázdné a bez tenze. S rutinně natočenou akcí s přílišným množstvím střihu. A mimochodem, seriály by neměly používat digitální lidské obličeje, nemají na to rozpočty a nevypadá to dobře. 

Navzdory zlepšení oproti první řadě létá Mandalorian stále na autopilota. Lepších 6/10.