S velkou silou přichází také velká zodpovědnost. V případě Dannyho Renda s velkou silou přichází... pěknej bordel. Aneb vítejte u recenze posledního z Defenders, mistra bojových umění a zároveň nejhorší představenou verzi Bruce Wayna za posledních nevimkoliklet, hrdiny Iron Fista.

Recenze Daredevila
Recenze Jessicy Jones
Recenze Luka Cage
Téma: Vše, co víme o Defenders

Na úvod bych nejspíš měl na svou obranu říct, že je to možná mnou. Možná jsem teď zkrátka jen příliš zhýčkaný osobitou a zatraceně dojemnou rozlučkou s Loganem, takže když pak sleduju někoho, kdo by paradoxně mohl za jiných okolností s drsňákem Wolverinem klidně zkřížit cesty, automaticky začnu zvyšovat svoje nároky. A nebo mi je úplně ukradený, kdo je Iron Fist a pod čí komiksovou stáj patří a prostě jenom nedokážu odvrátit zrak, když se postavy chovají jako naprostí idioti bez schopnosti pamatovat si svoje vlastní postoje deset minut nazpátek. Ale víte co? Začneme raději tím, co se mi na seriálu líbilo.

Akce. Čtvrtou epizodu si vzal do parády expert na kulervoucí akční scény Miguel Sapochnik a ani tentokrát nezklamal. Byť tady jeho rukopis není zdaleka znát tolik, jako z jeho epizod Hry o trůny nebo Temného případu, i zde předvede jednu slušnou bitku a částečně taky díky jeho zásahu seriál ke konci první třetiny konečně nabere nějaký spád. Samotná akce pak není k zahození ani po zbytek řady. Většina soubojů je přehledná a často taky vizuálně lahodivá, nejvíc pak asi při jednom z deštivých duelů ve dvanácté epizodě. Osobně bych ještě trochu přitlačil a zapojil víc scén z Dannyho tréninku, ale chápu, ty nudnější věci měli v tomhle seriálu prostě přednost.

Každopádně dále tu je příběh. Špínu si šetřím, takže vynecháme to peklíčko z prvních tří dílů a zmíním jenom povedené zvraty počas celé série, dobré tempo, chytré využití vedlejších postav z Daredevila a Jessicy Jones a především pak libový závěr v rámci posledních dvou epizod, kde to všechno hezky graduje, uzavírá se, a vy tak zkrátka nemáte pocit, že těch třináct hodin bylo spíš za trest než za odměnu (ano, koukám na tebe, Luku). Tím ta chvála však bohužel končí a teď k důvodům, proč nebýt provázanosti se zbytkem Defenders, pár nadprůměrným dějovým momentům a především rozšiřování mytologie nakousnuté ve dvojce DD, bych tenhle seriál odepsal jako nefalšovaný scenáristický kolaps, jenž vykradl, co mohl a ještě přitom ani nedokázal do hlavní role sehnat obstojného herce. Yes, I said it!

Nevím, jestli jste si toho někdo všiml už předtím, ale Finn Jones je totální dřevo. Vlastně se vůbec nedivím, že mají zahraniční kritici takové nutkání do něj rýpat. Zatímco oni ovšem tahali z klobouku a podle všeho tentokrát padla volba na (ne)správnou barvu kůže (buď to byl klobouk, nebo něčí p*del, těžko říct), já ho hodlám diskriminovat za naprosto tragický účes a hlavně tak senzační ztvárnění protivného hloupého spratka, kterému se zasekl sociální vývoj někdy v deseti letech, až si nejste jistí, jestli to má opravdu v popisu práce, nebo prostě hraje sám sebe. Ne, teď vážně, ten záměr tam je čitelný, problém s Jonesem je v tom, že kromě toho ale nedokáže nabídnout nic víc. Když zrovna jeho dvojník či kaskadér neláme kosti, tak vás prostě hlavní charakter Dannyho Randa nebaví. V tom lepším případě. V tom horším začnete přemýšlet, jestli jste opravdu sami, nebo si toho tvůrci všimli taky a tak ho třeba v Defenders zabijí a poté do dvojky přeobsadí. Kéž by se tak stalo, protože horší miscast snad ani nepamatuji a z těch čtyř seriálů, co jsem zatím od Marvelu viděl, je tohle jediný, kde jsou vedlejší postavy zajímavější a lépe zahrané než ta hlavní.

 Následující odstavec obsahuje mírné spoilery

A posuneme se o kousek dál, tentokrát k dialogům, logickým failům a vůbec chování postav jako takových. Moje oblíbená část byla, když představenstvo vyhodilo tři své členy, z nichž jeden vlastnil ve firmě 51% podíl. Jen tak. Pak ale jeden z představenstva, ten, z jehož hlavy ten nápad vzešel, za (ne)vyjasněných okolností spáchal sebevraždu a o den později byli zase všichni vyhození členové zpátky ve vedení. Boží taky bylo, jak to Dannymu trvalo tři epizody přesvědčit dva lidi, se kterými strávil velkou část svého dětství, že je to opravdu on, ale když pak narazil na Trinity, která kdysi dávno začínala ve firmě jeho otce, měl ji na své straně v rámci několika vteřin. No ale korunku si odnáší dialog z poloviny série, kdy Danny "plánoval" svůj další postup:

"Poletíme na to místo." 
"A dál?"
"NEVÍM!"

*facepalmující smajlík*

Konec spoilerů

Stejně tak nešťastná byla také snaha o využití jednotlivých postav. Zatímco ve zbylých seriálech se všichni dostávají ke slovu pravidelně, tady to bylo jako při hokejovém zápase, včetně střídačky a trestné lavice. Při sledování mě to až na závěrečné tři epizody dost vytrhovalo z děje, rušilo to zbytečně už tak nekonzistentní atmosféru a hlavně to prostě bilo do očí. Když už jsme to ale nakousli, něco ještě přece jen pochválím. Colleen Wing, Ward Meachum, Madame Gao a Claire Temple, tyhle čtyři charaktery to pro mě v podstatě celé zachraňovaly a díky bohu za ně! Obzvlášť první dva jako nováčci hodně potěšili, Colleen je po Elektře a Punisherovi nejlepší vedlejší postavou tohohle miniverza vůbec a asi nebudu jediný, kdo má pro herce hrajícího Warda od jeho role polepšeného nácka z Banshee velkou slabost (#nogay). Na tyhle dva se každopádně do budoucna dál hodně těším.

Nerad bych na něco zapomněl, ale už se mi ta recenze zase začíná natahovat, takže už jen v rychlosti. Devátá a desátá epizoda opět zbytečně natahovací, už to začíná být docela klišé, práce se záporáky každopádně o poznání lepší než v Cageovi a šikovné navazování na zavedenou mytologii jsem už zmínil. Tím pádem jsem asi zmínil vše. Rozhodně se na to podívejte, pokud jste viděli všechno předtím a těšíte se na Defenders. Dokonce bych vám to doporučil i jen jako akční seriál pracující s kung-fu tématikou a mysticismem. Pokud vám ale ani jedno nic neříká a upřímně vás nezajímají ani ti Defenders, klidně Iron Fista vynechte a zajděte si třeba počtvrté do kina na toho Logana. Vlastně to proveďte, i kdybyste si seriál přece jen pustili. Logan je totiž awesome.

P. S. znělka je naprosto parádní, mám ji hned vedle Daredevila.

P. S. S. s Iron Fistem si tvůrci dlouho nevěděli rady, chvíli se uvažovalo, že dorazí na plátna kin místo Doctora Strange, pokud vám tedy přišel závěr obou komiksáren VELICE podobný, je to nejspíš tím, že tady někdo ve škole opisoval.