Taylor Sheridan si na poli seriálovém i filmovém vybudoval pověst autora, jehož projekty se vyplatí sledovat. Čest mu v tomto ohledu dělá zejména povedený Yellowstone, 1883 či Mayor of Kingstown. Všechny tyto seriály navíc stojí na podobných drsňáckých proprietách, které talentovaný tvůrce využívá i ve svém novém seriálu pro Paramount+, jehož první díly jsme zhlédli. Ve Special Ops: Lioness sledujeme speciální jednotku americké armády, která pod vedením osvalené Zoe Saldany cvičí ženy, jejichž úkolem je infiltrace nepřátelských řad a následná eliminace nepřítele. Tvrďáčtí hrdinové, boj s Islámským státem, rozervaná psychika a bezútěšné prostředí nadité hereckými esy jako jsou Nicole Kidman či Morgan Freeman zní jako ideální podhoubí pro další pecku. No a není. 

Pro nedočkavé čtenáře mohu své dojmy shrnout povzdechnutím nad tím, že pár hodin od zhlédnutí prvních epizod si nepamatuji jakoukoliv dobrou scénu, zato ve mně zůstává spousta situací, nad nimiž jsem kroutil hlavou. Akční úvod sice navodí příjemně bojovou a tísnivou atmosféru, která diváka přesvědčí o štědrém rozpočtu, ale tento prolog je následně vystřídán mnoha scénami bez jakéhokoliv napětí či nápaditého představování postav. Mnohokrát jsem se při sledování úvodních epizod přistihl u uvažování nad tím, do jaké míry jde o nepřiznanou propagandu americké armády, jež je navíc podpořena brutálními klišé, která by i v Pearl Harboru od Baye působila divně. Všechny postavy bez výjimky jsou napumpované testosteronem, jednají stejně a jsou charakterizovány stejnými atributy, takže je velmi těžké se v nich nejen vyznat, ale hlavně k nim získat jakékoliv sympatie, což platí jak pro postavy hlavní, tak vedlejší. 

Příběh hlavní hrdinky, jenž by měl lámat srdce a dojit slzné kanálky, je shrnut v rámci několika uspěchaných a přehnaně patetických scén, které říkají o hrdince pouze to, že je tvrdá, až na chvíle, kdy tvrdá není. Je nepřístupná, až na chvíle, kdy nepřístupná není. Těžko srozumitelných rozporů tu vyvstává několik a hlavní postava tak zůstává charakterizována několika neurčitými atributy, které zabraňují k ní nalézt jakýkoliv vztah. 

Lze pochválit Zoe Saldanu a její postavu, u níž se zdá, že jí bude věnováno více prostoru, který nebude naplněn jen předpokládatelným vývojem, ale naplní potenciál k nápaditějšímu uchopení jejího charakteru. Jen to ale posiluje kontrast s jejími kolegy, kteří jsou vám buď jedno, nebo jsou jakékoliv jejich emoce ukryty pod nánosy botoxu či vousů. Seriál evidentně nechce přešlapovat na místě a nezdržuje se tak s okázalým seznamováním s postavami, což není nutně špatná volba. Stává se ale špatnou ve chvíli, kdy děj přestane dávat smysl už v rámci prvních dvou epizod, jednání postav je chaotické či nereálné a ruší jakýkoliv dojem napětí, který by se mohl objevit, neb jsou vám postavy jedno. 

Zatím tak nelze nabídnout jakýkoliv důvod, proč by stálo za to s novou sheridanovkou ztrácet čas. O ryzí průměr jde v kontextu seriálové tvorby, v porovnání s jinými díly od talentovaného autora jde však zatím o totální zásah vedle.  

---

Autor: Marek Mičke

Foto: Paramount+