Daredevil, Jessica Jones, Luke Cage, Iron Fist. Čtyři hrdinové, pět více či méně povedených sezón a nakonec ultimátní sraz v týmovce zvané Defenders. Takový byl plán, kterého se Netflix ve spolupráci s Marvelem zuby nehty drželi (vzpomínáte na prohození premiéry Cage a Fista a pak dlouhé měsíce tápání, kdy nikdo úplně nevěděl, jak mystického ninju uchopit?), a který eventuálně všichni zúčastnění opravdu dotáhli až do konce. Jestli to byl konec dobrý, špatný, uspěchaný, plný nevyužitého potenciálu, nebo dokonce zbytečný, to si teď probereme na následujících řádcích. 

Recenze obsahuje mírné spoilery

Celá minisérie čítá pouhých osm epizod a ano, logicky se v ní především ze začátku budou objevovat věci, které navazují na závěry předchozích seriálů. Pokud tedy nemáte nakoukáno a myslíte to s komiksovými Defenders alespoň trochu vážně, určitě dožeňte. Pokud je vám to šumák a nevadí vám, že se chytnete o něco později, tak je klidně vypusťte. Pár důležitých střípků si ale pro jistotu zmíníme i tu.

Starodávný klan The Hand je tajná organizace, která za pomoci nadnárodních korporací (jako např. Rend Enterprises) či pouličních gangsterů (Fisk) technicky ovládá celý svět. Jejich cílem je nesmrtelnost a shodou okolností existují metody, které jim právě tento cíl dokáží splnit. Proto se například někteří z jejich zástupců objevují i po smrti a proto jste v trailerech mohli spatřit Elektru, která zemřela v Mattových náručích na konci druhé řady Daredevila. A je to právě Elektra, která zde pohání celý děj kupředu. Elektru oživila tajemná Alexandra v podání Sigourney Weaver a během procesu u ní došlo ke ztrátě paměti, v podstatě se z ní tak stala chladnokrevná vraždící zbraň a jestli jste doufali v alespoň nějaké uzavření linek z druhého Daredevila, pak vás Defenders jistě potěší.

Co už vás ale nepotěší je fakt, že to trvá zhruba tři epizody, než se vůbec tahle týmovka rozjede. A pokud jste se tak jako já obávali, že vás budou jednotliví hrdinové bavit asi tak, jako v jejich vlastních sériích, pak jste se obávali správně. Než totiž seriál přejde do režimu konstantního útěku / kung fu, je to jenom otrávené vyšetřování (Jessica), dušínovská starost o lidi kolem (Cage), frackovská honba za odpověďmi (Fist) a drama v soudní síni, drama mimo soudní síň a taky drama v kostele s nejsympatičtějším rváčem široko daleko (Daredevil). Jo, pochopili jste to správně, jediná linka s Mattem tady z počátku za něco stojí a Charlie Cox tu opět předvádí výkon hodný Emmy, kterou by taky dostal, nebýt toho, že jsou akademici nejspíš ... slepí.

Naštěstí si scenáristé našli cestičku jak tahle komplikovaná individua spojit a už v závěru třetí epizody tak přijde na první opravdovou akční scénu. Bohužel se dost možná jedná zároveň i o tu nejlepší. Ne snad, že by se v dalších epizodách tvůrci nesnažili, na nedostatek akce si osobně rozhodně stěžovat nehodlám, kvalitativně je to ale daleko zatím, co nabízel Daredevil, a spíše směrem k tomu, co předváděl Iron Fist. Opět říkám, že osobně nemám v tomhle směru preference nijak přehnaně nastavené, takže jsem si akční stránku Defenders dokázal relativně užít. Žádné zázraky ale nečekejte.

Co se vedlejších postav týče, ano, jsou tu a díky bohu moc nepřekáží. Rosario Dawson jako Claire Temple a Jessicu Henwick jako Colleen Wing bych sice mohl sledovat pořád, na ně jsem ale přece jen ty roky nečekal. Koho si naopak vychutnáte bude Sigourney Weaver, jejíž Alexandra sice nepůsobí nijak zásadní fyzickou hrozbu, stačí však jediný pohled a vám je jasné, že tady je ten respekt naprosto oprávněný. Největším plusem je ale způsob, jakým si tvůrci poradili s klanem The Hand a jeho "přemožitelností". Nevyhnutelnost, časový tlak a vůbec konflikt uvnitř klanu jsou všechno věci, které kromě jiného pomáhají dotlačit seriál do kýženého finále. Se zvraty i emocionálními pravými háky.

Teď už ale konečně k tomu, co nás všechny zajímalo nejvíc. Jak to funguje, když se čtveřice hlavních hrdinů konečně dá dohromady? Tak především, mají chemii. To je asi to nejdůležitější. Zaplatil bych slušné peníze za to, sledovat celou hodinu jenom Jessicu a její mistrovské trollení Daredevila. Podobně, ale úplně jinak pak funguje i vztah Luka a Dannyho. Aneb když černoch vysvětluje bohatému bělochovi výhody jeho privilegovaného života, jsou si ihned všichni o kus blíž, žejo. Zkrátka ve chvíli, kdy nemají jinou možnost než spolupracovat, šlape to. Problém je, že zatímco Avengers dala dokupy smrt Coulsona, v Defenders žádný podobný moment nenajdete. Všechno se točí akorát kolem záchrany New Yorku (znova) a odpovědí, kterých se nikomu z hrdinů mnoho nedostává. Celková dynamika je tak ve výsledku mnohem slabší, než byste čekali, a to je u tak dlouho vyhlíženého projektu docela škoda.

Stejně tak bohužel zamrzí i televizní look a celková nepompéznost. Místo epických chorálů hraje v kritických momentech hip hop, místo bitek v otevřeném prostředí a za denního světla se všichni perou v podzemích, restauracích nebo dalších budovách, které nepochopitelně sráží celkový dojem někam na úroveň direct-to-dvd akčních béček, po kterých pár týdnů od vydání už většinou neštěkne ani pes. Člověk by čekal, že takový projekt dostane rozumný rozpočet, se kterým se bude alespoň trochu snažit konkurovat filmovým bratříčkům. Nikdo tady asi nechtěl destrukci jako v Avengers, ale aby to bylo ještě menší než ty samostatné seriály, to jsem upřímně nečekal.

Výsledek je tak hodně nevyvážený. Zatímco řemeslná stránka tentokrát nestojí za řeč a člověka mrzí ten zabitý potenciál, rychle svištící děj je překvapivě uzavřený a funkční. Těch osm dílů uteče jako voda, dojde v nich k plno zvratům a obzvlášť velkou radost udělá linka s Mattem a Elektrou. Jako malý dovětek za Daredevilem a Iron Fistem zkrátka dobrý, o nějaké velké komiksové události ale bohužel nemůže být řeč. Což je prostě v porovnání s loňskou druhou sérii Daredevila od stejných tvůrců nehorázné zklamání. Jo, v rámci maratonu rudého ďábla si to dám klidně ještě jednou, že bych se ale cítil nějak extra naplněný po tom dlouhém čekání, to bohužel říct nemůžu. Nezbývá, než se začít pořádně těšit na toho Punishera.

P. S. znělka průměr